Příspěvky

Postelové války mezi Polovci a Kyjevskou Rusí

Obrázek
  Počátkem 2. tisíciletí měla knížectví Kyjevské Rusi asi 5,5 milionu obyvatel, ve stepích na jihu žilo několik set tisíc kočovných Polovců. Tradičně se hovoří o staletém konfliktu mezi Rusí a stepí. Není sporu o tom, že mezi nimi proběhlo mnoho krvavých konfliktů, zároveň však docházelo i k četným sňatkům na nejvyšší úrovni společnosti. Knížata, ale i prostší obyvatelé se s radostí ženili s „krásnými dívkami poloveckými“. Ty sice byly pohankami, ale po svatbě obvykle přijaly křest a s ním i nové jméno. Když se vrátím k nejvyšším kruhům, tak například syn knížete Jaroslava Moudrého Vsevolod si vzal Annu Poloveckou. Měl s ní syna a tři dcery. Jedna z nich, Eupraxie, se jako manželka Jindřicha IV. stala císařovnou Svaté říše římské. Vnuk Jaroslava Moudrého Oleg Svjatoslavovič se v roce 1078 oženil s dcerou chána Osoluka a měl s ní čtyři syny. V roce 1094 uzavřel další Jaroslavův vnuk Svjatolslav Izjaslavovič mírovou smlouvu s c...

Sejminsko-turbinský fenomén

Obrázek
  Trochu zvláštní název pro archeologická naleziště a nálezy, ale odborníci se zde vyhýbají zaběhnutému pojmu kultura, protože jde opravdu o zvláštnost. Koncem III. a ve II. tisíciletí př. n. l probíhaly v souvislosti s rozšiřováním indo-íránských kmenů bouřlivé změny ve stepích Eurasie, ale zajímavé události zaznamenala i severněji položená lesní zóna. Mezi 21. a 16. stoletími př. n. l. se v severní Eurasii šíří komplex sejminsko-turbinských archeologických památek. Co je na nich tak zvláštní? Nálezů je málo, přitom jsou rozmístěny na ohromném teritoriu od severní Číny po Finsko. Jedná se vlastně jen o pět pohřebišť, jedno obětní místo a několik dalších menších nálezů. Všechna významná naleziště jsou na soutoku velkých řek, např. Irtyše a Obu nebo Volhy a Oky a mají velmi jednotný inventář. Celému komplexu daly název Sejma a Turbino. Pohřby byly v nehlubokých jámách, orientovaných od jihozápadu ne severovýchod. Zdá se, že se však většinou jedná o kenotafy zem...

Teleskové. Kurikanové

Obrázek
  Dalším kmenem Telesků byli Kurikanové (Kurykan, čínská verze je Guligan). Podíleli se na vytváření turkických Jakutů a mongolských Burjatů. Kolem jejich původního jazyka jsou velké nejasnosti a spory. Nejpravděpodobnějším se jeví jejich příslušnost k turkickým jazykům, vzhledem k tomu, že tak mluvili i další Teleskové, někteří badatelé ale řadí jejich jazyk k mongolským a další je pokládají za tunguzo-mandžuské Evenky. Kompromisní teorie uvažuje o tom, že se na vytváření jejich svazu tří kmenů (= Uč-Kurykan) podílely všechny tyto složky. Jejich nejbližšími příbuznými byli pravděpodobně Bajirku, s nimiž sousedili. Žili západně, severně i východně od Bajkalu, kolem Angary a na horním toku Leny. Archeologicky jim zřejmě odpovídá kurumčinská kultura. Byli asi spíše polousedlí než úplně typičtí kočovníci. Na velmi dobré úrovni u nich byli zpracování železa, částečně se zabývali i zemědělstvím, pěstovali žito, pšenici a proso. Byli to první zemědělci  v Přibajk...

Teleskové. Bajirku 2. část

Obrázek
  Teleské kmeny byly nejprve součástí kaganátu Žuan-žuanů , když se vzbouřily, porazil je nejprve další podřízený kmen, Turkuti , kterému se následně podrobily. Protože Turkuti vzápětí zničili říši Žuan-žuanů, stali se Teleskové součástí Turkutského kaganátu. Nikdy nebyli příliš loajální, proto se jeden z kaganů rozhodl vyřešit tento problém zvláštním způsobem. Pozval všechny jejich stařešiny na hostinu a tam je nechal povraždit. Teleskové se ale bouřili dál. Bajirku celkem ochotně podporovali různé nepřátele Turkutů, zejména klíčový příbuzný teleský kmen Ujgury , ale i Číňany. Ve 20. letech 7. století se podrobili kaganátu dalšího příbuzného kmene – Sejanto. Po jeho pádu se v roce 647 podrobili čínské dynastii Tchang.   Císař vytvořil z jejich území gubernii a gubernátorem stanovil eltebera Küjlišiho . Po krátkém čase Bajirku povstali, v letech 660-662 svedli několik bitev se střídavými výsledky, poté se sice podrobili, ale už v roce 679 se stali so...

Domácí ochutnávka odrůdy Neronet

Obrázek
  Neronet je naše domácí odrůda, tudíž se pěstuje hlavně u nás a v zemích s námi sousedících. Vznikla křížením Svatovavřineckého, Modrého Portugalu a Alibernetu. Je to barvířka, ale nehodí se jen k dodání barvy červených vín, dává i velmi zajímavá odrůdová vína. Vinařství Nosreti Zaječí , moravské zemské 2017 , obsah alkoholu 11,5%. Rubínová barva, vysoká viskozita. Středně intenzivní těžší nasládlá vůně tmavého ovoce, borůvek smetany, trochu živočišné. V těle plnější, šťavnaté, lehce natrpklé, v chuti borůvky, dochuť středně dlouhá až delší. Dal jsem mu lepších 7,5 bodu, u mě skončilo páté, celkově šesté. Vinařství Maňák Žádovice, pozdní sběr 2016 , 11,5 % alkoholu. Tmavá rubínová barva, vysoká viskozita, méně až středně intenzivní vůně tmavého ovce, i zde byla trocha živočišnosti. Velmi svěží, dobře pitelné, v chuti černý rybíz a lesní ovoce, plnější tělo, delší dochuť. Hodnotil jsem doslova o chloupek lépe než předešlé víno, u mě čtvrté, celkové a...

Italští Supertoskánci kontra Morava

Obrázek
  V téhle sérii z domácího koštování byla pouze moravská a italská vína, mezi nimi i dva Supertoskánci. A jak toto porovnání dopadlo? Governo All´uso Toscano 2017 IGT , Itálie. Zelená top Bordo, korek dlouhý 44 mm z drti. Obsah alkoholu 13,5 %. Vyrobeno z částečně usušených hroznů odrůd Merlot a Sangiovese. Supertoskánec, podle Lucy Maroniho 99 bodů. Hodně tmavá fialová barva, velmi vysoká viskozita. Slabá vůně, která se jen neochotně otvírala. Postupně se uvolnila těžká vůně tmavého ovoce, josty a květin. Plné tělo, velmi bohaté, dobře strukturované, hřejivé, opravdu lahodné, uhlazené, v chuti tmavé ovoce, švestky, čokoláda. Středně dlouhá dochuť. Dostalo ode mě lepších 8,5 (90) bodů. Pinot grigio della Valdadige 2018 DOC – Il Casato, Cantina di Ora , Itálie. Označeno jako The best Italia Pinot grigio Vintage 2018 a od Lucy Maroniho dostalo 96 bodů. Atypická láhev z průzračného skla, trochu připomínající mělnický kalamář, byla uzavřena plastovou ...

Teleskové. Bajirku 1. část

Obrázek
  Bajirku (též Bajyrku, čínsky Ba-jie-ku, mladší mongolizovaná podoba Bargut) byl kočovný kmen, žijící v polovině 1. tisíciletí n. l. na pomezí dnešního ruského Zabajkalska a severního Mongolska, přibližně mezi Bajkalem na severozápadě a řekami Argun na východě a Cherlen na jihu. Později se pod tlakem sousedů posunovali severozápadním směrem a obývali oba břehy Bajkalu, jehož název pochází, alespoň podle některých výkladů, právě od jejich jména. Od něho se též někdy odvozuje původ jména národa Burjatů . Velké dohady jsou ohledně jejich původního jazyka. Častěji jsou řazeni k  turkickým kmenům , přičemž nepochybně patřili k jejich významnému ranému uskupení – Teleskům. Někdy se ale uvažuje, že původně mluvili nějakým raně mongolským jazykem. Tento názor je sice dosti rozšířený, ale prakticky ničím nepodložený. Z toho vycházejí různé odlišné pokusy o výklad významu jména národa. Turkická verze ho překládá asi jako velmi bohatí, mongolská naopak cosi jako neotesaní...

Teleskové. 3. Jejich další říše a obyčeje

Obrázek
  Po rozdělení Turkutského kaganátu si začali počátkem 7. století vytvářet vlastní říše, například Kibi v Džúngarsku nebo silnou říši Sejanto , o které jsem již podrobněji psal. Teleskové se spolu s Číňany podíleli i na likvidaci turkutských kaganát a nakonec se sjednotili v mocném kaganátu Ujgurů , též Choj-chu. Ten byl jakousi konfederací kmenů, kde klíčovou roli měli Tokuz-Oguzové (9 rodů). Vedoucím byl Jaglakar (Jologe, vlastní kaganský rod). Do svazu byly inkorporovány dva kmeny, které k Teleskům nepatřily: Basmalové a východní větev Karluků. Dále pak několik dalších teleských kmenů: Pugu, Chun, Bajirku, Tongra, Kibi a Sygje. Zdá se, že některé, zejména vzdálenější teleské kmeny, jako například Kurikanové, byli v dosti volném vztahu ke kaganátu a měly minimálně nějakou autonomii. Po zničení Ujgurského kaganátu Jenisejskými Kyrgyzy bylo nejvýznamnější nástupnickou ujgurskou říší idikutství v Západním kraji. Vzniklo kolem poloviny 9. století a ...

Teleskové. 2. Říše Gao-gjuj a začlenění do Turkutského kaganátu

Obrázek
  Když koncem 5. století chystali Žuan-žuani další válku proti Číně, odmítli se na ní Teleskové podílet a raději odkočovali do Džúngarska, kde zničili menší hunskou říši Jüeban. Bylo jich mnoho, podle čínských zdrojů sto tisíc povozů. Jejich vůdce Afučžilo (480-516) porazil kagana, který se ho pokusil pronásledovat a poslal roku 490 poselstvo do Číny, kde požadoval, aby ho uznali za samostatného vládce, což se mu podařilo. Vytvořil říši Gao-gjuj. Nová říše se vnitřně dělila na dvě části. Severní ovládal přímo Afučžilo, označovaný jako Veliký syn Nebes, jižní jeho bratranec Cjunki. Na toho ale brzo zaútočili z jihu Hethalité, zabili ho a zajali jeho syna Mivotu. To vedlo k převratu i na severu, kde byl v roce 496 Afučžilo svržen a zabit Balianem. I ten byl ale vzápětí zabit Hefthality. Mivotu byl jimi dosazen jako vazalský vládce. Podařilo se mu získat si uznání od Číny. Porazil a zabil roku 508 kagana Žuan-žuanů Futu, jeho skalp poslal jako dar do Číny, ale pak ho v...

Teleskové. 1. Úvod a nejstarší historie

Obrázek
  O Telescích jsem se již zmiňoval v mnoha článcích, zatím většinou v rámci vyprávění o nějaké jiné říši. Obvykle ale hráli „uvnitř“ tak důležitou roli, že si samostatné vyprávění určitě zaslouží. Doposud jsem se podrobně věnoval jen jejich vlastním nejvýznamnějším říším: Ujgurskému kaganátu a Sejanto.   Pokusím se teď podat poněkud souvislejší výklad o jejich počátcích, ale i o dalších osudech jednotlivých kmenů. Teleskové představovali ve starověku a raném středověku velmi významnou skupinu kočovných turkických kmenů. Bývali důležitou součástí některých říší, jak např. Žuan-žuanů nebo Turkutů, sami vytvořili zejména mocný kaganát Ujgurů . Jejich potomky, byť obvykle smíšenými s jinými skupinami bylo a je mnoho kmenů, známých od středověku po současnost. Potomky jsou i některé velmi malé národy Ruska, jak např. Telengité či Teleutové. Předky Telesků můžeme hledat v „barbarských“ kmenech, které původně obývaly severní oblasti dnešní Číny. Předpokládáme o nich,...

Bonarda, Solaris, vína z oblasti Rioja, Pinotage, Večerka a jedno ledové

Obrázek
  V poslední sérii vín z domácího koštování byla tři domácí, dvě španělská a po jednom z JAR a Argentiny. Pinotage 2017 – Swartland Bush Vine. W.O. Swartland, JAR . Zelená láhev burgundského typu, 44 mm korek z drti. Obsah alkoholu 14 %. Tmavá rubínová barva, hodně vysoká viskozita. Středně intenzivní těžší vůně švestek a višní. Plnější tělo, jemně kořenité, šťavnaté, příjemné taniny, v chuti višně, středně dlouhá dochuť. Dostalo 7,5 (83) bodů. Veltlínské červené rané 2018 pozdní sběr – Rajhradské klášterní sklepy . Vinařská obec, Rajhrad, viniční trať Hájská. Hnědá Bordo láhev, 44 korek z drti. Obsah alkoholu 12 %. Světlejší zlatavá barva, viskozita nižší. Středně intenzivní jemná vůně sušených jablek a hrušek, příjemně uhlazené, olejovité, v chuti lehké tóny citrusů, svěží kyselinky. Kratší až středně dlouhá dochuť. Dostalo horších 7,5 (82) bodů. Solaris 2018 výběr z hroznů – Víno Cibulka . Vinařská obec Lednice, viniční trať Ve st...

Tituly stepní aristokracie 2. Další tituly urozených

Obrázek
  Tegin („čistý“) – následník trůnu v  Turkutském kaganátu , syn nebo mladší bratr kagana. Jabgu/džabgu (možná obojí výslovnost) – u Turkutů vládce jednoho ze dvou křídel říše, podřízený kaganovi, vždy z vládnoucího rodu Ašina. Byl téměř svrchovaným vládcem celého svazu kmenů. Později titul převzali někteří vládcové (Oguzů, Karluků) kteří si sice nedělali nárok na postavení kagana, přitom ale přímou závislost na někom jiném neuznávali. Šad (princ) – příslušník vládnoucího rodu, který měl na starosti správu některého údělu. Kül-erkin („mocná ruka“) – náměstek jabgu. Bujuruk, bujruk, případně Buruk-chán („chánova ústa“) – rádce. Erkin – příslušník vyšší aristokracie, odpovídá přibližně knížeti. Velký irkin – vůdce svazu Bajirku. Tarchan („svobodný, nezávislý“) – příslušník rodové aristokracie. Jsou doložení u Turkutů, Mongolů, Chazarů, Avarů (zde výběrčí daní) nebo u Bulharů (vojevůdce). Elteber („poslaný vládnout“) – Turkuty dosazený vládce silného podroben...

Dunaj, Váh, Nitria, Vermentino, Nero d´Avola, Cabernet Sauvignon a Sauvignon

Obrázek
  V této sérii z domácího koštování jsem ochutnal tři slovenské odrůdy, podíval se na dva italské ostrovy a zavítal také do Chile a na Nový Zéland. Cabernet Sauvignon 2016 Gran Reserva – Tarapaca, D.O.Valle del Maipo, Chile . Masivní zelená láhev, plný korek 44 mm, 13,5 % alkoholu. Barva na pomezí rubínu a granátu. Velmi intenzivní nádherná lákavá vůně, maliny, rybíz, tabák, dřevo, kořenité, uhlazené, plné tělo, velmi bohatá chuť, dlouhá dochuť. Dostalo lepších 8,5 (90) bodů. Vermentino di Sardegna 2017 DOC – Villa Solais, Santadi, Itálie . Zelená Bordo láhev, 13 % alkoholu. Středně intenzivní vůně ovoce a bylinek, v těle středně plné, lehce kořenité, hodně olejovité, příjemná hořčinka, chuť žlutého ovoce a mandlí, hřejivé, delší dochuť. Dostalo 7,5 (83) bodů. Dunaj 2016 VOP akostné – Víno Pezinok, Slovensko . Zelená láhev se šroubovacím uzávěrem, 12,5 % alkoholu. Velmi tmavá fialová barva, vysoká viskozita. Intenzivnější těžká příjemná vůně třešňového kompotu...