Historie a víno

Jednalo se o rozsáhlou říši, která se v 17. a 18. století rozkládala v částech dnešního Kazachstánu, Kyrgyzstánu, Mongolska, Číny a Ruska. Ležela od dnešního Tibetu a Číny na jihu po Sibiř na severu, od Uralu na západě po Mongolsko na východě. Jádro bylo v Džúngarsku, které má jméno po nich. Znamená to "Levá ruka", což označuje levé křídlo mongolské armády, které původně obvykle zaujímali. Obyvatelé se hlásili k buddhismu. Říše bývá tradičně označována jako chanát, i když vládcové používali jiné tituly, jako např. tajši nebo dalajlámou udělený titul Erdeni. Chanát založil počátkem 17. století potomek Esena-tajšiho Gumeči, známý jako Chara-Chula-tajši a náležející k Čorosům, subetnosu či rodu Derbetů. Vedle Čorosů zde byla další část Derbetů, Chojtové, třetí základní skupina si ponechala původní jméno Derbetů. V důsledku úspěšných bojů proti Číně, Rusku a s některými kmeny ze Střední Asie se v 30.-70. letech 17. století říše neustále zvětšovala. Za vlády Erdeniho Batura- chun

Naše partička vínomilů se zase jednou sešla u koštování. Tentokrát byla vybrána rozšířená odrůda Müller Thurgau. No, po pravdě, už jí není všude tolik, co bývalo. Ve vinotékách moc nebývá, zákazníci prý o ni příliš nestojí, v marketech ji sice stále najdeme, ale spíše u vín nižších kategorií. Takže sehnat ji nebylo zase tak jednoduché, jak by se zdálo. Není proto divu, že při osmi lahvích se nám sešly dvě stejné. To jsme ale zjistili až na závěr, protože jako obvykle se jednalo o slepou degustaci. O co se vlastně jednalo, co se nám líbilo více a co méně, jsme zjistili až na závěr po ohodnocení. Müller Thurgau - Vinařství Štiglic Šardice . Víno světlejší zlatavé barvy, se střední viskozitou. Vůně poněkud ostřejší, byť vcelku odrůdová, s jemným náznakem muškátu a ovoce. Méně až středně plné, v chuti mdlejší, trochu chyběly kyselinky. Byla tu kořenitost a tóny grepů. Kratší až středně dlouhá dochuť. Příliš nezaujalo a skončilo až šesté. Müller Thurgau 2015 pozdní sběr - Chateau Valtice .

Počátkem jara se mi při domácím ochutnávání sešla řada ne zcela běžných odrůd. Ochutnal jsem vína naše, ze Slovenska, Bulharska, Rumunska a Itálie. Laurot jakostní bio víno - Vinselekt Michlovský Rakvice . Ročník neoznačen. Obsah alkoholu 12 %. Poměrně složité moravské novošlechtění, mezi rodiči jsou Merlot, Svatovavřinecké a Frankovka. Zelená Bordo láhev byla uzavřena korkem (plátek-drť-plátek) dlouhým 44 mm. Hezká světlejší rubínová barva, viskozita střední. Méně až středně intenzivní těžší vůně švestkových povidel. Neobvyklá zajímavá chuť s tóny bylin, v těle méně až středně plné, výraznější třísloviny. Dochuť kratší až střední. Dostalo 7 (80) bodů. Milia - 2015 hrozienkový výber - Frtus Levice , vinohradnická oblast Nitrianská, vinohradnický region Tekovský, vinohradnická obec Rybník, víno s chráneným označením povodu, Slovensko. Khaki láhev o obsahu 0,375, plný korek dlouhý 45 mm, obsah alkoholu 10 %. Odrůda byla vyšlechtěna v Šenkvicích křížením Mülleru Thurgau a Tramínu červené

Kalmycký chanát byl vytvořen Ojraty, zejména z kmene Torgutů (v menší míře i Chošutů), proto se mu také někdy říká Torgutský chanát . Torguti kočovali koncem 16. století kolem Irtyše, kde vedli vleklé války s jim příbuznými Chošuty. V roce 1613 se pod vedením Orluka-tajšiho , který byl kerejtského původu, přesunuli na západ k řece Ural, v roce pak 1630 k Volze. V roce 1633 si podrobili Nogajskou hordu. Druhým vládcem byl Orlukův syn Šukur-Dajčin . Ten sice mezi léty 1645-1655 útočil na Rusy, pak s nimi ale uzavřel dohodu, uznal závislost a zavázal se k vojenské pomoci. Sídla Kalmyků sahala od Tereku na jihu po Samaru na severu a od Donu na západě po Jaik (Ural) na východě. Rusové jim už od 16. století říkali Kalmykové, což snad znamená něco jako "Ti, kteří se oddělili". V době příchodu Kalmykové zatlačovali nejprve astrachaňské Tatary a v 60. a 70. letech 17. století úspěšně bojovali proti krymským Tatarům. Tím se také na ruské straně zapojili do rusko-turecké války (1672-168