Historie a víno

Předchozí část Obyčeje Tu-kju (Turkutů) uvedu téměř bez zásahů a úprav, tak jak je popsali čínští kronikáři: Rozpouštějí si vlasy, žíjí ve stanech a jurtách, stále se stěhují a hledají, kde je dostatek trávy; chovají dobytek a loví zvěř; živí se masem, pijí kumys, nosí oděvy z kůží a kožešin. I když nemají stálá sídliště, má každý vlastní pastviny. Nejsou čestní a spravedliví, podobně jako staří Hunové. Když si zvolí vládce, posadí ho na houně a devětkrát ho nesou do kruhu. Přitom se mu pokaždé pokloní. Pak ho posadí na koně, kolem krku mu ovážou hedvábnou látku. Tu utahují až zeslábne. Poté se ho zeptají, jak dlouho bude chánem. K jejich výzbroji patří: rohovinové luky se svištícími šípy, pancíře, kopí, šavle a palaše. Na vlajkách mají zlatou vlčí hlavu, členům osobní stráže se říká vlci. Skvěle střílejí z luku za jízdy. Od přírody jsou zuřiví a nemilosrdní. Písmo neznají ( pozn. To ovšem není pravda.). Místo podpisu posílají šíp se zlatým hrotem a voskovou pečetí. Lidi, koně a dobyte

19.-21.3. se v Uherském Hradišti konalo vinařské sympozium (z řeckého symposion - společnost pijáků), tedy sraz vínoblogerů, které zorganizoval Tomáš alias Neználek . Čekal jsem trochu větší účast, ale kdo nepřijel, jeho chyba. Nakonec nás bylo celkem jedenáct, z toho ale dvě partnerky a jeden partner. (Něžné pohlaví mezi autory zdatně zastupovala Evas , jejíž články si vždy s velkým zájmem přečtu.) Program byl velice nabitý. V pátek večer po setkání a večeři v restauraci U Koníčka jsme se přesunuli do nedalekého vinného sklepa U Musilů . Pan Ing. Musil, když zjistil, že jsme se nepřišli jen bohapustě namazat, ale že máme o víno opravdový zájem a snad i trochu nadprůměrné znalosti, snažil se velmi poctivě přelít do nás obsah celého sklepa. Původně jsme si snad měli ve vlastním sklepě jen něco ochutnat, vybrat a pak se vrátit do přední části s krbem, ale hostitel stále naléval a naléval: " Ještě vám naleju tohle…Toto byste taky měli ochutnat…" Výsledkem je, že jsem psaní nějak

Jak jsem slíbil, začnu se probírat víny, která nám nabízejí různé markety. V poslední době sice žádná větší nabídka nebyla, ale dvě přece jen stojí za zmínku. První je v Tescu a pár vín by tam za bližší prozkoumání asi stálo, spíše těch zahraničních. Jsou tu třeba Rieslingy z Alsaska a Mosely za celkem rozumnou cenu 120,- nebo Rioja Reserva. Byl jsem se na to podívat v obchodě. Měli tam s akčními slevami i pár dalších celkem zajímavých kousků, které v letáku nebyly, ale zato už první den chybělo docela lákavé Sangre de Toro (sleva z 229,- na 150,-). S další nabídkou přišel Lidl . Tenhle obchod navštěvuji skutečně vzácně, ale když už, tak většinou kvůli vínu. On se totiž od ostatních marketů právě v této oblasti docela liší. Ty ostatní mají sortiment (alespoň v našem městě) vzájemně dost podobný. Zdejší nabídka, i když co se týče počtu nabízených značek nemůže třeba Albertu a jiným konkurovat, nabízí čas od času vína dost neobvyklých regionů a odrůd, například vína ze Sardinie. Nejedn

V 10. století nebyli Džürčenové jednotní a neexistovala ani skutečná armáda. Každý kmenový vůdce měl nevelkou družinu . Až Aguda na počátku 12. století ji měl dosti početnou - asi 2-2500 mužů. Jednalo se výhradně o jezdce a dělili se na oddíly po 50. Vyzbrojeni byli hlavně lukem, kopím a mečem. Chránili se koženým nebo železným pancířem. Zřejmě nejčastěji byl vyroben z kovových lamel, přišitých na koženém podkladě. Přilby možná ještě neměli úplně všichni, ale byly již známé a také se vyráběly z kovových lamel. Opravdová armáda se utvářela až v průběhu války proti Kitanům. Nově se dělila na skupiny po 5, 10, 100 a 1000 a nakonec měla několik set tisíc bojovníků. Disciplína byla mimořádně tvrdá. Podřízeni svým životem ručili za svého nadřízeného. Znamenalo to, že když zemřel nejnižší velitel, byla popravena celá pětka, u větších oddílů pak nesli tuto zodpovědnost nejbližší nižší velitelé. Pokud tedy zemřel setník, popravili všechny desátníky. Po vytvoření říše vznikla z nejlepších bojo

Zatímco pod označením vinařského Nového světa se doposud rozuměla celá Amerika, Austrálie, Nový Zéland a JAR, pod tímto zvláštním názvem se skrývají státy jako Čína, Brazílie a Indie, do jisté míry i severní Afrika a východní Evropa. Hovoří se o nich jako o zemích s rychle rostoucím, perspektivním vinařským trhem. Zároveň ale je zde velmi intenzivně rozvíjeno domácí vinařství, a to nejen, co se týče kvantity, ale i kvality. Zejména první tři země by se do budoucna mohly stát hlavními konkurenty dosavadních vinařských velmocí. Prognózy vinařského trhu v Číně V souvislosti s poklesem poptávky po víně v Evropě se stále častěji objevují informace o tom, že asijský trh se jeví jako velmi perspektivní. Zejména se pak mluví o Číně , kde by prodej měl v dalších 20-30 letech růst. Podle současných odhadů tam nyní nejbohatší vrstvu spotřebitelů tvoří asi 34 milionů (!) lidí, v roce 2025 by jich mělo být asi 82 milionů. Růst prodeje vína za minulý rok představoval 18,5 %. To na jedné straně vypa

10.3 se ve Vinném baru Nálada v Pardubicích konala ochutnávka vinařství Dobrá vinice, které zde zastupoval pan Petr Nejedlík. Jeho vyprávění bylo nejen poučné, ale také mimořádně zábavné. Tu záplavu informací ale nebylo dost dobře možné zpracovat, něco mi prostě uteklo ("Mluvím tak rychle, že občas nerozumím sám sobě"). Společnost Dobrá vinice obhospodařuje necelých 20 ha vinic v Národním parku Podyjí na Znojemsku a ve Velkých Bílovicích. Výrobní základny má ve sklepích v Novém Šaldorfu a Velkých Bílovicích. Hrozny jsou pěstovány v souladu s přírodu a úrodnost je regulována pod 60 q/ha. Vína kvasí na vlastních kvasinkách v nových dubových sudech, jsou jen minimálně filtrována a obsahují jen velmi malé množství síry. Ochutnali jsme deset vín, z nichž jen jedno bylo červené. Podrobnější údaje o vínech jsem na degustačním listu nenašel. Ostatně přišlo mi, že ani pro pana Nejedlíka nejsou čísla nejdůležitější. Přívlastky se u vín vůbec neuváděly, i když by podle cukernatosti do t

Říše Ťin měla velmi vyspělou kulturu, neboť Džürčenové mohli navazovat na znalosti a umění Číňanů, Kitanů, Korejců a dalších národů. Všechny národy a národnosti říše se aktivně podílely na kulturním rozvoji a výsledkem bylo, že ťinská epocha přinesla významný vklad středověkému umění a vzdělanosti. V říši Ťin se psalo několika jazyky. Zpočátku v jazyce Kitanů, v roce 1119 vytvořil Vanjan Siin džürčenské písmo tzv. "velké", které mělo asi 3 000 znaků. V roce 1138 pak bylo vytvořeno "malé písmo" s několika sty znaky. To do konce 12. století zcela nahradilo "velké písmo". Džürčenské znaky nejsou dodnes úplně rozšifrovány, z obou písem je jasných asi 700 znaků. Nápisů je zachováno poměrně málo. Jedná se hlavně o stély. Postupně se hodně rozšířilo používání čínského písma, které sloužilo i pro dorozumění mezi různými národy říše. Džürčenského původu jsou zřejmě slova šaman nebo uzda , která převzali Mongolové a od nich Rusové. Sporný je původ bojového pokřik

Když už ty šílené mrazy konečně začaly polevovat, ochutnal jsem postupně pár moravských i zahraničních vín. Až na moc pěknou rulandu od Michlovského jsem se tentokrát do moravských úplně netrefil. Ryzlink vlašský 2006 pozdní sběr - Vinařství Volařík Mikulov. Vinařská obec Dolní Dunajovice, trať Plotny. Štíhlá láhev z průzračného skla. Obsah alkoholu 12,5 %. Světlá zlatavá barva, nižší viskozita. Méně intenzivní vůně, spíše neutrální s náznakem kandovaného ovoce. V těle středně plné, chuť ovocná, dochuť kratší. RV 2008 PS od Volaříka je v letošním Salonu vín, ale 2006 se mi zdá jen slušná, přece jen trochu kratší. Dávám 6,5 bodu z deseti možných. Pinotage 2007 Wine of Origin - Robertson Winery, JAR. Vysoký obsah alkoholu - 13,5 %. Láhev uzavřena 42 mm dlouhým korkem (plátek - drť - plátek). Barva tmavého rubínu, vysoká viskozita. Méně intenzivní, velmi zvláštní vůně, ze které vystupuje hlavně dřevo, dále švestky a trocha malin. Něco podobného lze najít i v chuti, která působí poněkud

Vinaři starověku Nedaleko Jeruzaléma byl nedávno objeven starověký lis na víno. Podle velkých rozměrů lze usuzovat, že víno odsud bylo exportováno i do jiných zemí, například do Egypta. Lis má neobvyklý, osmiúhelníkový tvar, který snad nebyl úplně nejpraktičtější. Konstrukce ale dokazuje, že byl výsledkem dlouhého vývoje, kdy mnoho pokolení po sobě postupně technologii vylepšovalo. Před časem byl nalezen identický lis v místě asi 20 km vzdáleném. Archeologové předpokládají, že oba vytvořil stejný mistr. Nové etikety vín z Latinské Ameriky Úplně odlišný styl představují nové etikety dvou vinařství. Zatímco argentinská vína značky Paraiso del vino mají etikety se zářivými barvami s vyobrazením exotických ptáků, které mají zákazníka okamžitě upoutat a vyvolat v něm emoce a sny, britská společnost The General Wine Company , prodávající v restauracích a na letištích chilská vína, zvolila velice nenápadné až skromné černobílé etikety s vyobrazením stromů. Ty mají vyjadřovat určitou nadčasov

1. Nejstarší dějiny Trochu záhadný název Tu-kju je čínským přepisem slova Turkut a jedná se tedy vlastně o historii obávaného nepřítele, kočovných Turkutů , viděnou očima čínských historiků. O Turkutech jsem toho napsal už hodně, ale předchozí články byly podávány spíše z evropského pohledu. Chci si také všimnout některých událostí, které jsem v předcházejícím vyprávění vynechal. Samozřejmě se občas nevyhnu opakování některých mimořádně významných událostí. Podle čínských údajů byli představitelé vládnoucí dynastie potomky jedné malé skupiny Hunů , která byla poražena a vyvražděna nějakým sousedním vládcem. Pobiti byli úplně všichni, přežil jen jeden desetiletý chlapec. Nad ním se bojovníci "smilovali" a "jen" mu usekli ruce a nohy a nechali ho ležet ve stepi. Zde se ho ale ujala vlčice a začala ho krmit. Když se vládce dozvěděl, že chlapec přežil a stará se o něho vlčice, chtěl je zabít oba, ale jim se podařilo skrýt v jeskyni. Vlčice později chlapci porodila des

Ať chceme nebo ne, máme stále plné schránky různých nabídek ze supermarketů. Mezi vším tím zbožím bývají pravidelně i nějaké lahve vína, někdy i na několika stránkách. Jsou lidé, kteří nad nákupem vína v supermarketu ohrnují nos, ale těch, kteří tam minimálně občas nakupují je i mezi zkušenými vínomily dost. Pro laika, který sice víno má docela rád, ale příliš se v tom nevyzná, musí být docela těžké si v mnohdy opravdu velmi pestré nabídce vybrat. Mezi supermarketovými víny je spousta vyložených šuntů, ale kdo se trochu vyzná v cenách a vinařstvích, občas najde i vínečka docela pěkná. Pokud ví, co vybrat v akci, dají se pak občas koupit pěkná vína i za skoro neuvěřitelné ceny. Příkladem byl nedávný výprodej v hypermarketu Albert. Vlastně jsem jeho smysl vůbec nepochopil. Nešlo o nějaké staré ležáky, u kterých by se dalo čekat, že nevhodným skladováním v podmínkách marketu budou na hranicích poživatelnosti. Naopak, jednalo se většinou o ročníky 2007-2009, které na skladě ještě klidně mo