Historie a víno

14. ledna se sjela do Oucmanic poblíž Brandýsa nad Orlicí malá skupina osmi vínomilů. Převážně se jednalo o autory, píšící na ovine.cz. Z nich tu byli kromě mě ještě Jirka Bureš, Honza Kuchyňka, Zdeněk Rozehnal, Tomáš Bečica a Helena Baker. Celá akce se odehrávala v centru ekologické výchovy Paleta , která se nachází v moderně zrekonstruovaném statku z 19. století. Objekt je opravdu velmi pěkný, to moderní je tu hezky skloubené se starým. Najdou se tu památky na život a práci našich předků, ale jsou tu i živá zvířátka. To vše nám na úvod ukázal Jirka. Poté následovala výborná večeře, ke které Jirka vhodně vybral pěkné Veltlínské zelené 2010 pozdní sběr z Vinařství na Čejči Jaroslava Stejskala . Pak přišla mimořádně zajímavá přednáška Tomáše o vadách vína, spojená s ukázkami vadných vzorků. Část z nás absolvovala něco podobného prvně, Tomáš navíc perfektně uměl spojit odborný i zábavný přístup. Vlastním cílem akce ale nebylo ochutnávat vína vadná. Naopak, snažili jsme se z těch, které k...

Při nákupu slovenských vín se budeme v budoucnu muset naučit nový systém označování na etiketách. Slovenská vláda schválila návrh na změnu, která vychází z francouzského systému. Zmizí úplně stolní (stolové) vína, důležitý bude původ hroznů. Nejméně kvalitní vína budou tedy bez zeměpisného označení , dosavadní značky budou asi většinou nahrazeny označením odrůdy, která už nebude výrazem nějaké kvality. Dále zde bude uvedený i ročník, tedy například jednoduše Frankovka modrá 2009. Druhým, vyšším kvalitativním stupněm bude víno s chráněným zeměpisným ozna čením, např.: Malokarpatská vinohradnická oblast. Nejkvalitnějšími pak budou vína s chráněným označením původu , kde může být doplněn přívlastek, např.: Stredoslovenské akostné víno slamové. Úplně nejlepší vína z této kategorie by pak ještě byla vybavena značkou kvality DSC - District of Slovakia Controllatus .

Kdo se trochu více zajímá o víno, určitě už narazil na články, popisující výsledky různých vín na domácích či mezinárodních soutěžích. Někdy je tu oznámeno, jakou medaili víno obdrželo, jindy ale také počet bodů, které získalo. Ne každý ví, jak vlastně hodnocení probíhá. A když se nějaký vinař chlubí, že jeho víno dostalo třeba stříbrnou medaili, také není úplně všem jasné, co to přesně znamená. Vína jsou hodnocena několikačlennou komisí. Vždy se hodnotí vzhled, chuť a vůně, ale existuje několik odlišných způsobů bodování. Na mezinárodních soutěžích je nejběžnější 100 bodový systém. Členové poroty přidělují vínu body podle tabulky, která vypadá asi takto: vynikající velmi dobré dobré uspokojující neuspokojující Vzhled čirost 5 4 3 2 1 barva 10 8 6 4 2 Vůně intenzita 8 7 6 4 2 čistota 6 5 4 3 2 harmonie 16 14 12 10 8 Chuť intenzita 8 7 6 4 2 čistota 6 5 4 3 2 harmonie 22 19 16 13 10 perzistence 8 7 6 5 4 Celkový dojem 11 10 9 8 7 Když sečtete body v posledním sloupci ( 40 b.), zjistíte...

V posledních letech se ve střední Evropě objevují vína s kontrolovaným původem, obdoba nejvyšších kategorií ve Francii, Španělsku a některých dalších zemích. Nejdále jsou asi v Rakousku . Tam se nejprve objevila zajímavá označení vín v přední vinařské oblasti Wachau. Zdejší vinaři rozlišují tři kategorie vín: Steinfeder - lehká ovocná vína s cukernatostí 15-17° a alkoholem do 11%, odpovídají tedy našim jakostním jsou určena pro okamžité běžné pití. Název mají podle traviny, která roste ne zdejších terasovitých vinicích a lehce se pohybuje ve větru. Federspiel - vína s cukernatostí nad 17° Klosterneuburské stupnice, tj. asi jako naše kabinetní vína. Mají 11-12,5% alkoholu a nazývají se podle pomůcky zdejších sokolníků. Vypít by se měla do 5 let Smaragd - plná vína odpovídající našim přívlaskovým, s minimálním obsahem alkoholu 12,5%, většinou 13-14%. Toto označení mají po zelené ještěrce, vyhřívající se na kamenech v okolí vinic. Doporučuje se archivace 5-6 let. Tato označení nesou lahve...

Feteasca neagra Chci ještě doplnit nějaké podrobnosti ke kategorizaci vín. Nejprve bych se podíval na dvě jazykově i vinařsky příbuzné země - Moldávii a Rumunsko. Obě u nás zatím nejsou vinařsky moc známé, zejména rumunská vína u nás představují skoro raritu, což je u evropské země, která je i významným producentem vína docela zvláštní. Vždyť vína z tak vzdálených zemí jako je například Austrálie nebo Argentina koupíme běžně. Když jsem se díval do rumunských pramenů na dělení jejich přívlastkových vín, kupodivu jsem našel informace, které se navzájem poněkud lišily, tak nevím, jak to tam s vinařskými zákony mají, ale protože ty rozdíly nebyly až tak velké, snad údaje zde uvedené nebudou až zase tak daleko od rumunské reality. Rumunštinou bohužel nevládnu, takže překladem posloužit nemohu. Tak alespoň přibližné srovnání s poměry u nás: CMD CULES LA MATURITATE DEPLINA cukernatost min. 190 g/l odpovídá kabinetu CT CULES TARZIU min. 220 g/l odpovídá pozdnímu sběru CS CULES SELECTIONAT odp....

Pokud chce člověk koupit zahraniční víno konkrétní kvality, dá se orientovat podle stupňů, uvedených v předcházející tabulce . Stačí si prostě trochu podrobněji prohlédnout lahev a obvykle hned pod názvem- ať už fantazijním (např. Amálie, Ardea) nebo odrůdy, ze které bylo víno vyrobeno (Chardonnay, Modrý Portugal)- najde slůvka, která mu napoví, o jakou jakost se zhruba jedná, případně zda cena odpovídá kvalitě. FRANCIE 1. AOC APPELLATION D´ORIGINE CONTROLÉE 2. VDQS VINS DÉLIMITÉS DE QUALITÉE SUPÉERIEURE 3. VDP VINS DE PAYS (krajová, zemská vína) 4. VT VINS DE TABLE (stolní vína) ITÁLIE 1. DOCG DENOMINAZIONE DI ORIGINE CONTROLLATA E GARANTITA 2. DOC DENOMINAZIONE DI ORIGINE CONTROLLATA 3. IGT INDICAZIONE GEOGRAFICA TIPICA 4. VT VINO DI TAVOLA (stolní) ŠPANĚLSKO 1.DOCa DENOMINACIÓN DE ORIGÉN CALIFICADA 2. DO DENOMINACIÓN DE ORIGÉN 3.a VT VINO DE LA TIERRA 3.b VC VINO COMARCAL 4. VM VINO DE MESA (stolní) NĚMECKO / RAKOUSKO 1.QmP QUALITÄTSWEIN MIT PRÄDIKAT (jakostní víno s přívlastkem) ...

V posledních letech se v našich obchodech objevuje stále větší nabídka zahraničních vín nejrůznější kvality. Pro zákazníka je mnohdy velmi obtížné se v nich zorientovat. Vysoká cena zdaleka ne vždy zaručuje odpovídající kvalitu. Na lahvích je možné najít označení stupně jakosti, to ale pro mnohé není příliš srozumitelné (ostatně české označení jakostní víno vůbec nemusí znamenat kvalitní). Pro trochu zběhlejší sice není až tak velký problém označení francouzských, italských, případně německých vín, narazí-li ale třeba na produkci maďarskou, moldavskou, či rumunskou, nepomůže mnohdy ani leckterá encyklopedie. No a pak tu máme spoustu vín třeba z Latinské Ameriky atd. Rozhodně stojí za to, neomezovat se jen na těch několik nejslavnějších vinařských zemí. Například Moldávie nabízí vcelku velmi slušný poměr mezi kvalitou a cenou. Pro případné zájemce z řad začínajících milovníků vína uvádím tabulku stupňů jakosti v jednotlivých zemích. Je třeba ji chápat skutečně jen orientačně, tj.: je-li...