Historie a víno

(Foto: www.winegirlwines.com) Perspektivy čínského vinařství Podle odhadu expertů by Čína již v roce 2016 měla obsadit šesté místo na světě v produkci vína. Kvalita čínského vína v posledních letech stále roste, což začíná konkurenty čím dál víc ohrožovat, nejvíce zřejmě Francouze. Co se týče celkové spotřeby vína, měla by Čína v témže roce poskočit dokonce na druhé místo za USA a přeskočit tak dokonce Francii nebo Anglii. Dále se očekává, že v nejbližších letech bude klesat objem dovozu vína do země, která se dočasně stala velmi zajímavým odbytištěm například pro Franci nebo Austrálii, ale v důsledku růstu domácí produkce se zřejmě postupně dovoz zřetelně omezí. Problémy australských vinohradníků Letošní sezóna je v Austrálii příznivá pro kvalitní vyzrávání hroznů, ale méně už pro samotné vinohradníky, protože nadbytečná produkce výrazně snížila ceny. Jsou tak nuceni hrozny prodávat prakticky za ceny odpovídající pouze výrobním nákladům. Nadějí, která jim zbývá, je zvýšený vývoz do Čí

Na počátku roku jsem narazil většinou na vína lepšího průměru z různých konců světa, bílá, červená i rosé. Tři byla domácí, dvě francouzská a po jednom z Austrálie a Argentiny. Pálava 2010 pozdní sběr - Vinařství Bronislav Vajbar Rakvice. Vinařská obec Rakvice, viniční trať Trkmansko. Zelená Bordo láhev byla uzavřena plastovou zátkou. Víno dostalo zlatou medaili na Weinparade Poysdorf a stříbrnou na vinařských Litoměřicích. Obsah alkoholu 12,5 %. Sytější zlatožlutá barva, vyšší viskozita, ve vzhledu perlení. Velmi lákavá středně intenzivní vůně medu a růží. Plnější tělo, velmi uhlazená svěží chuť, víno lehce klouzalo do krku a vybízelo k dalšímu doušku. V kratší až střední dochuti příjemně natrpkle pikantní. Hodnotím horšími 8 (85) body. Chateau Jourdan 2006 Appellation Premiéres Cotes de Bordeaux Controlée , Rions, Francie. Zelená Bordo láhev byla uzavřena plným korkem o délce 45 mm. Víno zrálo 12 měsíců v dubovém sudu. Získalo stříbrnou medaili na Concours des Grandes Vins de France

Rusové po vítězství na Kulikovském poli získali sebevědomí. Novému chánu Tochtamyšovi sice poslali dary, ale kníže Dmitrij nepokládal za nutné vyžádat si od něho jarlyk. U chána ho navíc pomluvila suzdalská knížata, že se paktuje s Jagellem , což byl sice nesmysl, Tochtamyšovi to ale stačilo jako důvod k nájezdu na Moskvu v roce 1382 . Objevil se před ní dost nečekaně, protože mu rjazaňský kníže Oleg ukázal skryté brody přes řeku Oku. Velký kníže nestihl sebrat vojsko, proto Moskvu opustil, aby armádu shromáždil. Domníval se ale, že město má velkou šanci se ubránit. Mělo kamenné hradby a bylo dobře vybaveno obrannou vojenskou technikou. V Moskvě však začala vzpoura, chátra začala loupit, přičemž vzbouřenci vypili spousty alkoholu z bojarských sklepů, oloupili dokonce i metropolitu a kněžnu, kterým ale dovolili město opustit. Suzdalská knížata Moskvany přesvědčila, že mají Tatary do města pustit, že se jim nic nestane. Následoval strašlivý masakr, při němž bylo povražděno údajně 24 tis

Postupně začínají do bojů o trůn významně zasahovat potomci Tuka-Timura , třináctého syna Džočiho , kteří dlouho hráli v Hordě naprosto podřadnou roli. Byl to jednak Urus , který původně měl ulus kolem Syrdarje a v roce 1361 se mu podařilo ovládnout Bílou hordu. Jak bylo dobrým zvykem, nejprve vyvraždil všechny blízké příbuzné. Usiloval o maximální nezávislost na Zlaté hordě, razil i vlastní mince. Jeho hlavním městem byl Sygnak. V roce 1372 získal i trůn Zlaté hordy, i když na západ od Volhy si udržoval rozhodující vliv Mamaj . Dalším soupeřem v boji o trůn byl Tochtamyš . Ten byl příbuzným Uruse, jenž ale nechal popravit jeho otce. Tochtamyše podpořil mocný středoasijský emír Timur-e Lang , známý v Evropě jako Tamerlán . Pro toho bylo případně opětovné zesílení Zlaté hordy nežádoucí a Bílá horda byla jeho nepřítelem. (K této velké osobnosti se ještě v budoucnu vrátím.) Tochtamyš byl opakovaně poražen, jednou se zachránil jen takovým způsobem,že se šípem v zádech nahý přeplaval Syrd

Vlastně jsem to prošvihl. Až dodatečně jsem si uvědomil, že koncem ledna to bylo pět let, kdy jsem zde začal zveřejňovat první články. Ze začátku to bylo docela těžké, než na mě Seznam nebo Google začali odkazovat, chvíli to trvalo a moc lidí sem nechodilo. Nakonec se ale čtenáři našli, dokonce i z ciziny, na některé články už odkazuje i Wikipedie. Vím, že po technické stránce by bylo asi hodně co vylepšovat, to však zrovna moje parketa není, obsah snad ale někoho oslovil. Takže čtenářům díky za pozornost, určitě se nechystám skončit a snad si i v budoucnu najdou články, které je zaujmou.