Historie a víno

         Východní Indoevropany na pomezí střední a východní Evropy představuje ve starší a střední době bronzové lid kulturního komplexu Otomani-Wietenberg , jehož potomky se později zřejmě stali Thrákové a Frýgové . Západní Indoevropané si ve střední Evropě ve starší době bronzové (přibližně 1900-1500 př. n. l.) vytvořili zejména únětickou kulturu , nazvanou podle naleziště v Úněticích na našem území, dále maďarovskou a o něco mladší věteřovskou . Ve střední době bronzové se rozšiřuje ve střední a východní Evropě způsob pohřbívání pod umělými návršími - mohylami. Tato nová "móda" zasáhla zde žijící západní a východní Indoevropany. Zatímco západní se skrývali pod hornodunajským a středodunajským okruhem mohyl , karpatské mohyly vznikly zřejmě míšením skupin západního i východního původu. Vlivy z oblasti středodunajských a karpatských mohyl přispěly k dotváření protoslovanských kultur předlužické a třtiněcké v Polsku a na Ukrajině. Souběžně se vyvíjejí pozdně šnůrové kult

Import vína ve světě             Noviny Financial Times publikovaly informace o světovém importu vín. V letech 1998-2008 import postupně rostl až na finanční objem 30 miliard dolarů. Finanční krize ale toto číslo poněkud snížila. V současné době jsou největšími importéry Velká Británie, USA a Nemecko. Podíl prvních dvou na světovém importu tvoří celou jednu třetinu. Na počet obyvatel dováží Angličané třistakrát více vína než Čína. Ta ale zároveň představuje zemi s nejrychleji rostoucím dovozem, druhá je Austrálie. Z evropských vín dávají Angličané přednost stále ještě vínům francouzským (celkově je ale už těsně předhonila vína jihoafrická), zatímco Američané a Němci italským. Čína dováží hlavně z Francie, Austrálie z Nového Zélandu. Druhák z Bordeaux             Možná si někdo myslí, že tzv. druháky se dělají jen u nás. To je ale omyl, dělají je běžně třeba i v Bordeaux a začali s tím už v 18. století. Ale pozor! Jedná se o něco zcela jiného než u nás. Nejde ale o podruhé vylisované hr

           Ještě v době, kdy Vandalové vpadli do severní Afriky, byli prakticky na stejně nízkém stupni rozvoje jako ve svých původních sídlech a prakticky nezasaženi romanizací. Lid a vojsko byli pojmy prakticky identické. Kmen se dělil na skupiny po tisíci mužích, župy , v jejichž čele byli volení náčelníci , kteří je vedli do bitev, ale měli právo soudního rozhodování i v mírových časech. Byli váženi skoro jako králové. Tisícovky se dále dělily na stovky, které opět měly volené vůdce a utvářely se na rodovém principu. Šlechta existovala, ale mezi její příslušníky mohli výjimečně proniknout i schopní bojovníci neurozeného původu.             Král, velitelé tisícovek a stovek mohli soudit. Nejvážnějším proviněním byla zrada. Nejtěžší zločiny se trestaly stětím, kterému ještě mohlo předcházet různé mučení, dále upálením, utopením, usmýkáním koňmi, předhozením dravé zvěři, později třeba vyhnáním do pouště. Dále mohl být člověk odsouzen k otroctví nebo k bičování. Jako pohana platilo od

           K zemím, které začínají být zahrnovány do skupiny označované jako tzv. Nový Nový svět ve vinařství se zařadila i Indie. Nedávno byla přijata do mezinárodní organizace OIV (L'Organisation Internationale de la Vigne et du Vin), kam patří zatím skutečně jen několik zemí z Asie. Členství není zadarmo, i když poplatky, které bude Indie odvádět jsou mnohonásobně nižší než třeba francouzské nebo italské. Přesto to ukazuje na to, že indická vláda má zájem o vážné zapojení země do vinařského světa. Zatím zde ale neexistují vůbec žádné zákony, které by poměry ve vinařství upravovaly. Centrem produkce vína je provincie Maharaštra . Za nejlepšího výrobce je pokládána firma Indage Vintners, vlastnící asi 2 500 ha vinic a produkující přibližně 40 značek vína.             Indické firmy mají zájem o pomoc ze strany zkušených vinařů. Například známý francouzský enolog Stéphane Derenoncourt se stal konzultantem nového indického vinařství Alpine Winery, které začalo pěstovat odrůdy Cabe

           Indoevropské jazyky představují nejrozšířenější rodinu vzájemně příbuzných řečí. Patří k nim naprostá většina jazyků Evropy (výjimkami jsou třeba maďarština, finština, estonština a baskičtina), ale mluví jimi i velké množství Asiatů - obyvatelé Indie, Íránu, Pákistánu a dalších. A pochopitelně i potomci přistěhovalců v celé Americe, Austrálii nebo na jihu Afriky. Tradičně se dělí do dvou skupin na jazyky kentumové a satemové . Kritériem je výslovnost číslovky sto . V předpokládané původní indoevropštině vypadala asi jako k´mtom , na začátku bylo měkce vyslovované k. To se u kentumových změnilo jen málo - na k. Příkladem je latinské centum (původně vyslovované kentum). U satemových jazyků se zde ale vyvinula sykavka s - satem v avestštině (ale také naše sto). K satemovým patří zejména jazyky indické (indoárijské), íránské a severoíránské (východoíránské), slovanské a baltské. Kentumové jsou hlavně jazyky románské, germánské, keltské a řečtina.             Původ Indoevropa

V březnu tomu byly čtyři roky, co Rusko zavedlo embargo na dovoz gruzínských vín. Pro Gruzii to byla velká rána, protože do té doby sem směřovalo až 80 % jejího exportu. Od té doby zaniklo skoro 200 vinařství. Celkový objem exportu v roce 2005 byl 59,3 milionů lahví, od té doby se pohybuje kolem 11-12 milionů. Oficiální důvody embarga byly sanitární, gruzínské víno údajně neodpovídalo normám a bylo nízké kvality. Podobně zdůvodněno bylo i dočasné omezení dovozu moldavských vín, to ale nyní již může být opět dováženo. Gruzie ovšem tvrdí, že důvody byly čistě politické. Celé to začalo, když Gruzínci v roce 2006 uvěznili čtyři ruské důstojníky a obvinili je ze špionáže. Následoval vojenský konflikt a prakticky úplné přerušení spojení mezi oběma zeměmi. Gruzie poté začala velmi intenzivně hledat nová odbytiště, hlavně v Anglii, Německu, zemích východní Evropy, ale třeba i v Číně. Jistých úspěchů sice bylo dosaženo, ale podařilo se vyvézt jen malou část množství, které by bylo potřeba. V pr

Brzy po nástupu krále Geisericha (Pán oštěpu) začali Vandalové hledat nové území, kam by se mohli přesunout. Hispánie jim neposkytla tolik potravy a bohatství, jaké očekávali, ale hlavně stále hrozilo vážné nebezpečí ze strany Vizigótů, s nimiž se navíc spojili i Svévové . I když jejich společný útok Geiserich odrazil, rozhodl se Hispánii opustit. Velmi lákavá byla pro něho severní Afrika. Dnešní člověk si ji nejspíše představí jako nekonečnou poušť, v tehdejší době to byla ale úrodná země, která představovala prakticky nejdůležitější obilnici pro Řím. V roce 429 se 80 000 Vandalů a Alanů přeplavilo do Mauretánie. Z celkového počtu bylo přibližně 16 000 bojovníků. Podél pobřeží se na lodích přesunovali směrem na západ, přičemž drancovali a pustošili. Hodně se přitom soustřeďovali na kostely a kláštery, které byly velmi bohaté. Část berberských kmenů z Mauretánie se k nim připojila. Římský generál Bonifatius se je pokusil zadržet, ale v rozhodující moment odtáhl do Itálie, protože se

Dubnové domácí koštování bylo poměrně pestré co do odrůd, barev i zemí. Na druhé straně jsem narazil jen na vína lepšího průměru, nic mě výrazně neoslovilo. Tramín červený 2008 výber z hrozna , polosladké - Agro Movino Velký Krtíš, Slovensko. Vinohradnická obec Záhorce, hon Pod jablonkami. Láhev o obsahu 0,5 l byla uzavřena korkem dlouhým 45 mm. Obsah alkoholu 12 %. První dojem dobrý - hezká sytá zlatožlutá barva, velmi vysoká viskozita. Dále ale už to takové nebylo - intenzivnější naoxidovaně působící vůně, totéž bohužel i v chuti. Tělo nepříliš plné, víno působilo dost "vodově". Jen dochuť byla trochu delší. Celkově jednoznačně zklamání, dávám 6 bodů z deseti možných. Isabella 2009 , polosladké - Asconi, Kišiněv, Moldávie. O této odrůdě, někdy uváděné jako Isabela , jsem tu psal vícekrát, tak už se nebudu opakovat. Neobvyklá, trochu jarmarečně působící láhev byla uzavřena krátkým korkem z drti. Obsah alkoholu 10 %. Zvláštní tmavočervená barva s měděným nádechem, viskozita n

Vandal. Asi málokteré jméno barbarského národa má tak špatný zvuk. Ne každý ale ví, že běžně používané slovo "vandalové" vzniklo z "Vandalové", tedy jména jednoho z národů, které se výrazně podílely na stěhování národů. Jejich jméno znamená "Pohybliví" nebo "Tuláci" . Patřili k  východogermánským kmenům. Jazykově byli blízcí Gótům . Původní sídla snad ležela na Jutském poloostrově. Na počátku našeho letopočtu žili v dnešním Polsku. Antičtí autoři sem v 1. století n. l. umisťují Lugie . Je pravděpodobné, že Vandalové byli jejich součástí, případně se jedná o synonymum. V roce 50 n. l. se spolupodíleli na zničení říše Svévů v Pomoraví. Kolem poloviny 2. století n. l. začínají pohyby germánských kmenů, v jejichž pozadí byl pravděpodobně přesun Gótů z Povislí směrem na jih. Jeho důsledkem byly zřejmě známé markomanské války  ve druhé polovině 2. století, kdy některé barbarské kmeny možná spíše než kořist hledali na římském území nová sídla. Vanda

Poslední údaje o dopadech krize na francouzské vinařství hovoří o dalším propadu prodeje. V roce 2009 se export snížil o celých 19 %. Francie byla po celé 20. století vůdčí vinařskou zemí světa, ale už po druhé světové válce byl nastartován proces postupného oslabování této pozice. Spotřeba vína začala zřetelně klesat i v samotné Francii, podobné to bylo i v dalších zemích s vinařskou tradicí. Tradičně vinařská kultura byla postupně nahrazována pivní a v poslední době u mladých lidí koktejlovou na bázi tvrdého alkoholu. Kolem roku 1975 tento problém začaly zaznamenávat i země Nového světa (s výjimkou USA). Ty se postupně pustily do boje o vinařské trhy v Evropě i jinde, hlavně pomocí levných vín. Nárůst světové spotřeby sice ještě nějaký čas pokračoval, ale v roce 1999 se zastavil. Francii postihla vinařská krize dlouho před započetím světové hospodářské - už asi před pěti lety - kdy po oslabení domácího trhu prohráli i boj v cizině. Přednostní zaměření na elitní vína se ukázalo jako c