Historie a víno

V 6.- 3. století př. n. l. se ve stepích od Kazachstánu přes Altaj až do Mongolska rozvíjela pazyrykská kultura . Její nositelé byli kočovníci, kteří svým náčelníkům budovali monumentální kurgany o průměru asi 50 metrů. Jeden takový dal název celé kultuře. Lidé této civilizace vyráběli nástroje a zbraně ze železa a živili se kočovným pastevectvím. Byli to ale také obávaní a velmi pohybliví válečníci. Jejich vojsko bylo tvořeno hlavně lehkou jízdou, vyzbrojenou kvalitními luky. Ty byly složeny ze čtyř druhů dřeva, kostěných doplňků a obalů z březové kůry. Jejich délka byla asi 110 cm. Vedle těchto relativně velkých luků používali i podstatně menší asymetrické, s menší spodní části, což bylo výhodně pro jízdního lukostřelce. Pro boj na blízko měli železné nebo bronzové sekery na poměrně dlouhých rukojetích. Dále to byl akinakes , krátký meč či delší dýka, určená k bodání, jejíž rukojeť bývala často zdobena zvířecími motivy. K obraně sloužily štíty ze dřeva a kůže o velikosti 40 - 80 cm.

18.2. se v příjemném prostředí nedávno otevřené kavárny v Přelouči konala ochutnávka vinařství Velkobílovická vína. Jedná se o poměrně novou firmu, která svých 16 ha vinic vysadila v roce 2004 krátce před vstupem do EU. Pěstují 16 odrůd révy, po osmi bílých i červených a využívají nejmodernější technologie zpracování. Vinice mají na třech tratích: Slovenské a Sahary v Moravském Žižkově a Nová Hora ve Velkých Bílovicích. Internetové stránky vinařství jsou sice celkem pěkně zpracované, nepovedlo se mi ale zjistit to podstatné - kolik jednotlivé lahve stojí. Tedy kromě toho, že k cenám se připočítává poštovné a balné. Některá jejich vína jsem již poznal na Pardubickém festivalu vína a docela se mi líbila, zejména jakostní barikový Dornfelder 2006. Ochutnávku v Přelouči pořádala místní vinotéka Dobré víno Cestrovi a ochutnali jsme 11 vzorků, z toho 4 červené. Trochu chyběl zástupce vinařství, který se omluvil z nějakých rodinných důvodů, povídání o vínech si vzal na starost majitel vin

Přírodní pohromy a vinařství          V nedávně době došlo k několika vážným přírodním pohromám, které významně postihly i vinařství. V Chile došlo v loňském roce k strašlivému zemětřesení, které vážně poškodilo mnoho vinařství. Zatímco se chilské vinařství pomalu vzpamatovává, postihly koncem roku obrovské povodně ostrov Madeiru. Mnohé vinice, nacházející se na svazích hor, byly do značné míry spláchnuty. Počátek roku pak přinesl katastrofu biblických rozměrů v Austrálii. Obrovská povodeň tam přišla krátce před sklizní (která je tam oproti Evropě asi o půl roku posunutá). Bylo zničeno asi 20 % úrody, projevila se i nákaza různými houbovými a jinými chorobami. Bordeaux a změny klimatu          Změny klimatu v současnosti značně ovlivňují vinařství. Zatímco na jedné straně umožňují posunovat vinohrady stále více na sever, pro oblast Bordeaux by mohly být důsledky katastrofální. Nejpesimističtější scénáře uvažují o tom, že kolem roku 2050 by zdejší klima mohlo být zcela nevyhovující pro

            Na přelomu 2. a 1. tisíciletí př. n. l. se na Sibiři rozvíjí karasukská kultura , představující závěrečnou fázi doby bronzové. Je nazvaná podle naleziště u řeky Karasuk. Na jejím utváření se zřejmě podílely jak europoidní severoíránské kmeny, tak i původní mongoloidní skupiny. Její jádro se utvořilo v Minusinské pánvi, příbuzné skupiny žily ale na ohromném teritoriu od západní Sibiře a Kazachstánu po východní Sibiř, Mongolsko a severní Čínu. Její nositelé vyráběli vynikající kompozitní luky z několika vrstev dřeva a rohoviny, které se staly vzorem pro luky kočovníků až po moderní dobu. Měli rozvinutou metalurgii bronzu, který ale používali hlavně na výrobu zbraní. Pro boj na blízko používali krátká kopí, kinžály a krátké meče, určené k bodání. Rukojeti jsou někdy zakončeny hlavami zvířat, v nichž někteří badatelé vidí počátky skythského zvěrného stylu. Mrtvé pohřbívali do kamenných hrobek umístěných pod kurgany. Tato kultura je zároveň klíčová pro vývoj způsobu života ve

          V poslední době jsem narazil na tři moravská vína z vinařství, která mezi vínomily zrovna nejlepší pověst nemají, i když obchodně jsou asi dost úspěšná. Alespoň pokud mohu soudit podle regálů ve větších obchodech, které jsou jejich produkcí často dost zaplněné. Vyprávění doplňují dvě německá vína z vinařství, které alespoň u mně naopak má reputaci velmi dobrou. André 2008 pozdní sběr - Templářské sklepy Čejkovice. Řada Komtur Ekko, Terroir Collection, trať neuvedena. Popisovat "templáře" je asi trochu problém, ale právě proto se o tom rozepíšu trochu podrobněji. K vínu jsem přišel za poněkud komické situace, kdy jsem byl na návštěvě u dobrého přítele, který je ale absolutní nevinař. Nabídl mi tři červená vína, jaká bych si nikdy nekoupil, ať si sám vyberu. Výběr to byl pro mě opravdu těžký, nakonec tohle se mi zdálo jako nejmenší zlo. Impozantní nezaměnitelná láhev byla doplněna ruličkou asi ručního papíru s vysvětlivkou, že Komtur Ekko je prestižní řada, nazvaná p

Kolem poloviny 2. tisíciletí př. n. l. začíná bouřlivé rozsídlování východní větve Indoevropanů z pravlasti v severním Černomoří směrem na východ a jihovýchod. Pastevecké kmeny, předky kočovných Severoíránců , reprezentuje andronovská kultura . Její nositelé osídlili stepní a lesostepní oblasti Sibiře od Uralu až po Jenisej. Chovali hlavně ovce, hovězí dobytek a skvělé koně, měli rozvinuté zpracovávání bronzu. Co je přimělo hledat nová sídla i tisíce kilometrů daleko, není úplně jasné, ale předpokládá se, že to mohly být výrazné klimatické změny, pravděpodobně velká sucha. Hledali prostě dostatek vody pro sebe a svá stáda. Současně obsazovaly příbuzné skupiny Írán a Indii. V širším slova smyslu můžeme všechny tyto skupiny označit jako Árijce . Všichni používali lehké pohyblivé válečné vozy, které jim dávaly velkou výhodu oproti nepřátelům a které s největší pravděpodobností vynalezli. Zapřahali do nich dva, někdy tři, vzácně čtyři koně. Rychlost přesunu armád se tak zmnohonásobila. I v

         27.1. jsem byl v pardubickém vinném baru Nálada na ochutnávce vinařství Dobrá vinice. Jejich produkci jsem tu koštoval již před rokem ( viz ). Svá vína představoval sám vinař, pan Petr Nejedlík. Hrozny pěstují na 18 ha tratí v Popicích a Vrbovci, práce probíhají ručně, vinice jsou ošetřovány na biologické a minerální bázi. Výnosy jsou přísně regulovány a víno zraje obvykle v nových dubových sudech.          Ochutnali jsme celkem 11 vzorků, z toho jen jeden byl červený. Byly řazeny zcela logicky s důsledně vzestupnou tendencí - až na (pro mě) jednu zásadní výjimku. Ryzlink rýnský 2010 . Tento zavíňovací vzorek byl před degustací stočen z tanku, na programu degustace původně nebyl, žádné bližší údaje o něm nevím. Bylo to zřetelně ještě mladé víno světlé barvy se zelenkavým nádechem, nižší viskozitou a zřetelným perlením. Vůně byla intenzivnější, ovocná, spíše ostřejší, rybíz a kyselé hrušky. Také chuť působila ještě ostře, svíravě, kyseliny byly dost výrazné, dochuť kratší. Tohl

Nemá žádný smysl, aby tento článek četl nějaký vínomil, který se ve víně vyzná. Je určen výhradně pro začátečníky.              Následující informace jsou pro každého, kdo se o víno trochu zajímá, nošením dříví do lesa. Jenže - co jsou pro někoho úplné samozřejmosti - pro jiného to mohou být dost nejasné pojmy. Píši to vlastně proto, že se mě na takové věci docela často ptají i lidé, kteří si víno běžně a rádi dávají, ale nikdy se nezajímali o žádnou teorii. Dostávám otázky typu: "Co je to výběr z hroznů, pozdní sběr nebo suché víno?" A není to žádná vinařská latina, že třeba dva prvně uvedené pojmy jsou obvykle chápány dost doslovně. Tedy, že výběr z hroznů je výsledkem nějakého podrobného přebírání bobulek z jednotlivých hroznů a pozdní sběr se asi sklízí někdy hodně pozdě. Pokusím se to velmi jednoduše vysvětlit, aniž bych zabíhal do velkých podrobností.             Nejprve o kategoriích vína . Ty se stanovují podle cukernatosti hroznů v době sklizně. Měří se ve stupních n