Historie a víno

Na podzimní Floře je víno vždy hodně důležitou součástí. Všude se dá koupit burčák, v rámci Dnů moravských vín je možné se blíže seznámit s některými vinařstvími a vedle toho ochutnat u stánků i vína jiných producentů. Orientačně jsem přechutnal několik vzorků u vinařství Fridrich z Vracova, Varmuža nebo Ampelos, kde měli skvělý Neronet. Částečný přehled o produkci Znovínu Znojmo se dal získat na ochutnávce spojené s přednáškou Ing. K. Matuly. Poměrně velkou "mouchou" bylo asi 35 minut zpoždění začátku. To mi u tak známé firmy přišlo poněkud neprofesionální. Kdo to vydržel, byl ale odměněn dobrými víny a solidně připravenou prezentací, která přiměřeně skloubila odbornost s přístupností pro méně zasvěcené, takže mé počáteční rozladění se postupně rozptýlilo. Zajímavé bylo, že kromě hotových vín jsme mohli nejprve ochutnat jednotlivá stádia moštu - burčáku - velmi mladého vína - toho, co opravdovému vínu předchází. Vlastní ochutnávka začala velmi povedeným Veltlínským zeleným 2

Poslední zářijový víkend zažil Mělník opravdu velkou akci. Tři hudební scény, kolotoče, spousta stánků se vším možným a samozřejmě také hodně vína. Za zvýhodněné vstupné se dal navštívit také zámek, který Lobkowitzové velmi pěkně zrekonstruovali a zaplnili zajímavými sbírkami. Stojí za návštěvu. Od zámku je krásný výhled na okolí a také na svahy s vinnou révou pod ním. Dalo se navštívit i podzemí města s mimořádně velkou historickou studnou, prohlédl jsem si i malou výstavu, která zachycovala vývoj kalamáře - typické láhve mělnické Ludmily. Centrem dění bylo hlavní náměstí, kde byla největší hudební vystoupení, která ale byla snad až moc hlučná pro ty, kteří třeba měli zájem i o něco jiného. Stánky tu byly hodně o víně a jídle. Dala se ochutnat vína místní, což bylo samozřejmě pro mě hodně zajímavé a ochutnal jsem jich hodně. Mezi víny z Čech se našly i některé zajímavůstky, jako např. Rubinet. Ten už byl ale z Velkých Žernosek. Celkový dojem však byl poněkud rozpačitý. Přece jen v por

Hegemonie Aorsů skončila v polovině 1. stol. n. l. Kroniky čínské říše Pozdní Chan zaznamenaly, že Aorsi (An-tsaj) si začali říkat Alani (Alan-aj). Zřejmě ztratili své vedoucí postavení na úkor Alanů. Jméno Aorsů zmizelo a od té doby se objevují názvy jako Alanorsi, "západní" nebo "bílí" Alani. Tím se asi myslela ta větev Aorsů, která byla podrobena východními Alany. K roku 68 n. l. jsou Alani zmíněni u Azovského moře. Počátkem 2. století se stali pány oblastí, které do té doby patřily Aorsům, i velké části území Saků. Část Aorsů ustoupila na západ, ostatní se podrobili. Další posuny východních Alanů za Don byly zřejmě zpomalovány odporem Aorsů, proto se obrátili na jih a zaútočili na Parthii. V letech 73-74 n. l. táhli kolem východního pobřeží Kaspického moře a pokusili se Parthii dobýt, ale neuspěli. Kolem roku 123 vtrhli na římské území v Malé Asii, ale byli odraženi. Alani byli předvojem severoíránských kmenů, které ustupovaly z Asie před Huny , kteří vtrhli d

Jirka, jeden z autorů ovine.cz (jbes), se pustil do podnikání a otevřel si v historickém centru Pardubic Vino-thé-ku. Tedy vinotéku a čajovnu. A hned zkusil zorganizovat i ochutnávku. Navíc hodně neobvyklou. Byla zaměřena na málo známé (spíše úplně neznámé) odrůdy. I když mě tyhle rarity hodně zajímají, musím přiznat, že mnohé z prezentovaných jsem znal jen podle jména, některé ani to ne. Dokonce i informace na internetu byly někdy velmi skoupé až nulové. Pro mě o důvod navíc takovou akci navštívit a těšit se. Vinotéka je to malá, ale velmi útulná. Nebyl velký problém ji zaplnit. Mohli jsme ochutnat deset vzorků. Devět bylo z vinařství Šimeček Hovorany, nového Jirkova objevu. Stanislav Šimeček pěstuje při necelých 5 000 keřích neuvěřitelných 45 odrůd. První víno bylo od pana Stejskala z Čejče a trochu nezvykle bylo na úvod červené. Golubok 2013 - Vinařství Stejskal Čejč. Jedná se o interspecifickou odrůdu, se zastoupením druhů Vitis vinifera a Vitis amurensis, vyšlechtěnou na Ukrajině