Historie a víno

Porobením Rusi západní tažení zdaleka neskončilo. Mongolové se rozdělili na dva proudy. Severní směřoval do Polska, kde ve velké bitvě u Lehnice v roce 1241 porazili spojenou armádu Poláků, řádu německých rytířů a templářů. Mongolů bylo asi 20 tisíc, křesťanů asi o deset tisíc více, přesto jich většina padla. Mongolové zde zřejmě poprvé v Evropě použili střelný prach v primitivních raketách. V bitvě padl slezský kníže Jindřich II. Pobožný , který udělal chybu, že nepočkal na příchod početných posil z Čech. Následně bylo Slezsko velmi zpustošeno, rozsáhlé oblasti byly skoro vylidněny. Z Polska se útočníci přes Moravu bleskově přesunuli na pomoc druhému proudu, který vlastně pokračoval v pronásledování Polovců, ale protože je uherský král odmítl vydat, napadli Uhry. V čele tohoto uskupení byli Batu a Sübetej-baatur. Rozhodující bitva se odehrála u Mohi na řece Slané. Uherská armáda byla sice nepochybně početnější, odhady se pohybují mezi 60-100 tisíci, přesto byla obklíčena a na hlav

Tanguti byli příbuzní Tibeťanů. Sami si říkali Miniagové, Číňani jim říkali Tangsiangové, ale postupně převládlo mongolské pojmenování Tanguti. Původně žili v údolích řek Tao-che a Wej-che, ale pod tlakem Tibeťanů se v 7. století přesunuli do Ordosu, úrodné oblasti v ohybu Chuang-che. Zde se jim velmi dařilo a rychle početně přibývali. Koncem 9. století si vytvořili knížectví, které formálně uznávalo čínskou svrchovanost. Ve skutečnosti zde hodně samostatně vládla knížata, která odvozovala svůj původ od sien-pijské dynastie Toba , tedy v říši Pej Wej , která ovládala severní Čínu ve 4.-6. století. Koncem 10. století se nová čínská dynastie Sung pokusila toto území skutečně podřídit. V roce 982 Tangutové povstali pod vedením Toba Ťi-čchiena . Boje zpočátku probíhaly se střídavými výsledky, pak si ale Tanguti získali podporu kitanské dynastie Liao . V roce 989 dostal tangutský vládce kitanskou princeznu za ženu a byl jimi uznán za krále. O rok později se se situací smířili i Číňani.

Nákupy vína ve slevách V Anglii zjistili jeden docela zajímavý jev. Docela zřetelně tam narůstá počet lidí, kteří mají víno rádi, ale nakupují ho výhradně při různých slevových akcích. Jedná se až o 55 % zákazníků. Ukazuje se, že stačí slevit - a prodej určité značky výrazně vzroste. Lidé mnohdy ani moc nehledí na to, jaké je to vlastně víno. Podle průzkumu se to trochu překvapivě týká zejména mladých lidí. Starší lidé už mají své ověřené značky a jsou v tomto směru hůře ovlivnitelní. Supermarkety a vinařský trh Ještě asi před dvaceti lety měly rozhodující pozici v prodeji vína specializované prodejny. Nyní jsou to ale supermarkety. To pocítili zákazníci i výrobci. Pět největších řetězců v Evropě ovládá asi 55 % trhu s vínem, v Anglii 70 %, ve Skandinávii až 80 %. V USA je situace výrazně odlišná, jde tam "jen" asi o 20 %. Supermarkety způsobily i určité změny v nákupních zvycích. Například ženy dnes nakupují více vína než muži. V regálech je obrovské množství různých značek,

V posledním letním měsíci jsem doma absolvoval třetí sedmičku vín, opět převážně domácích, čtyři bílá a tři červená. Žádné velké překvapení se nekonalo. Ryzlink vlašský 2008 pozdní sběr , polosladké - Vinařství Moravčíkovi Horní Věstonice. Vinařská obec Horní Věstonice, viniční trať Pod Děvínem. Obsah alkoholu 10 %, bezcukerný extrakt 18,38 g, zbytkový cukr 42,9 g, 5,55 g kyselin. Láhev z průzračného skla byla uzavřena korkem dlouhým 43 mm s logem vinařství. Barva velmi světlá, skoro vodová s nazelenalým nádechem, viskozita střední. Méně intenzivní vůně lučního kvítí, meruněk a exotického ovoce. Středně plné tělo, příjemná nasládlá chuť meruněk s lehkým náznakem minerality. Dochuť středně dlouhá. Oceňuji 7 body. Rulandské šedé 2009 české zemské víno - Antonín Tureček, Praha. Viniční trať Gröbovka. Štíhlá pistole z hnědého skla byla uzavřena korkem z drti o délce 45 mm. Obsah alkoholu 12,8 %. Víno byla zajímavé hlavně místem původu - trať i sklep se nacházejí skoro v centru Prahy. Výsl

Prázdninový čas byl asi příčinou slabší účasti na ochutnávce rakouských vín, kterou v pardubické restauraci Bazalka pořádala firma Stabrix. Sešlo se nás všeho všudy deset. No nevadilo to, prostředí bylo pěkné a vína také. Mohli jsme ochutnat dosti vysoký počet vzorků, celkem třináct, sedm bílých a šest červených. Zastoupeno tu bylo deset vinařství z osmi vinařských regionů, takže docela pestrý vzorek. Vína dovážená touto společností jsem již před časem popisoval , tehdy byla ale prezentována jiná rakouská vinařství. Welschriesling Klassik 2010 - Weingut Muster, Gamlitz, Südsteiermark. Obsah alkoholu 12 %, 1,8 g zbytkového cukru. Sytá zlatožlutá barva, výraznější perlení ve vzhledu, viskozita nižší. Středně intenzivní, trochu neobvyklá vůně jablek a citrusů. V těle méně plné, perlení i v ovocné chuti, která byla ale lepší než vůně. Víno působilo velmi svěže a je evidentně určeno k lehkému letnímu popíjení. Dochuť kratší. Na úvod dávám lepších 6 bodů z deseti možných. Sauvignon blanc 20

Krátce před Čingischánovou smrtí byl zavražděn jeho nejstarší syn Džoči . Kdo měl být dědicem? Druhý syn Čagataj byl mimořádně krutý a sám Čingischán ho za nástupce nechtěl. Dostal ulus (úděl) ve Střední Asii a titul ochránce Jasy . Následníkem se tak měl stát třetí syn Ögödej , který byl spíše slabý, pohodlný a rád se napil. Získal přímou vládu nad Mongolskem a Džúngarskem. Menší úděly získali i čtvrtý syn Toluj , který byl z bratrů asi nejschopnější a nejlepší vojevůdce a dále také Džočiho syn Batu . Velkého chána ale musel zvolit velký chural, který se sešel v roce 1229 a podle očekávání vybral Ögödeje, protože jeho slabost mnoha představitelům mongolské aristokracie vyhovovala, považovali ho za neškodného. Velká kořist, kterou získali při zničení říše Tangutů , přišla Mongolům mimořádně vhod, protože dlouhé války už i je samé dost vyčerpávaly. Mohli poté úspěšně dokončit další klíčová tažení, zahájená už Čingischánem a přerušená kvůli churalu, na kterém samozřejmě nikdo významný