Historie a víno

          Léto je doba, kdy se dost často posedí někdy u grilování a podobných akcí. Přitom se pijí vína nejrůznější úrovně, ale většinou žádné zázraky. Obvyklá vedra taky přirozeně vedou k výběru spíše lehčích vín, takže cennější poklady čekají zatím někde ve sklípku, i když studenější polovina srpna možná vedla i k výběru něčeho těžšího nebo sladčího. Já jsem tentokrát pil vína spíše průměrná, většinou domácí. Rulandské šedé 2007 pozdní sběr - Mendelova zemědělská a lesnická univerzita Brno. Školní zemědělský podnik Žabčice, trať Koválov. Zelená bordo láhev byla uzavřena korkem dlouhým 43 mm (plátek-drť-plátek), ozdobeným logem univerzity. Obsah alkoholu 13,5 %. Sytá zlatožlutá barva, velmi vysoká viskozita. Ze sklenice se dosti dlouho linulo cosi zapoceného, po vydýchání zůstala slabounká vůně, připomínající angrešt. Tělo poměrně plné, chuť ovocná, hodně kořenitá, ananas. Dochuť delší. Ohodnotil jsem na 6,5 bodu. Rulandské šedé 2008 výběr z hroznů - Znovín Znojmo. Genus regis , po

Španělské ledové víno             Ve španělské vinařské oblasti Penedés byla vytvořena nová apelace DO Vino dulce de hielo neboli sladké ledové víno. To je samozřejmě dosti překvapující, vezmeme-li v úvahu, že sníh a mráz tu moc nemají. Jdou na to jinou cestou - umělým mražením hroznů. Tento způsob je v zemích, které mají tradici výroby ledových vín, zakázán. U nás nebo v Německu prostě musí být na vinici přirozený mráz -7°, v Kanadě -8°.             Odborníci tvrdí, že umělou cestou nelze kvalitní ledové víno vyrobit. I v samotném Španělsku se objevují hlasy, zpochybňující toto rozhodnutí. Přesto lze taková vína počínaje ročníkem 2009 vyrábět a to z odrůd Chardonnay, Gewürztraminer, Malvasia de Sitges, Moscatel de grano menudo, Moscatel de Alejandría, Riesling, Sauvignon blanc a Merlot. Nejlepší biovína v Německu            681 vín z 11 zemí bylo přihlášeno na mezinárodní soutěž Internationaler Bioweinpreis 2010 . Bylo uděleno celkem 115 medailí, z toho polovinu získala vína domácí.

                  Území, ležící mezi Malou Asii a Egyptem a ohraničené Středozemním mořem a Eufratem, se ve starověku označovalo jako Sýrie. Jedná se tedy o oblast podstatně větší než současný stát s tímto jménem. Protože ale v minulosti prakticky nikdy netvořilo samostatný stát, ale buď bylo rozděleno na několik více či méně samostatných celků, nebo bylo pod nadvládou některé sousední mocnosti. Většinou opět ne celé, ale častěji rozdělené mezi několik říší. Proto také pojmenování značně kolísá a pod pojmem Sýrie se může skrývat celé toto území, případně bývá děleno na Fénicii a Palestinu , označováno jako Syropalestina nebo velká Sýrie. Někdy se ale jako Sýrie označuje pouze území na východ od Palestiny a Fénicie. To samozřejmě dost ztěžuje výklad a chápání dějin tohoto regionu. Pokud některý sousední panovník provedl tažení do Sýrie, případně Sýrii dobyl, není příliš jasné, o čem je vlastně řeč. A obráceně: o úplně stejném tažení se může psát, že směřovalo do Sýrie nebo také do Fén

           Ve dnech 3. a 4.8. 2010 se v pardubickém hotelu Euro konal již XII. ročník soutěže Pardubický festival vín. Garantem, dohlížejícím na správnost, byl prof. Ing. Fedor Malík DrSc. Vína byla rozdělena do dvanácti kategorií. Posuzovala je přibližně třicítka degustátorů, mezi nimiž bylo i mnoho známých osobností. Namátkou: paní H. Baker, pánové Nazarčuk, Šetka, Plešingr, Maděřič, Dvořák a spousta další známých vinařských osobností. Práce bylo opravdu dost, vždyť vín bylo skoro 350, z deseti zemí. Nejvíce přihlášených a tedy i největší konkurence byla u červených suchých a bílých suchých vín. Od 90 bodů získávala vína zlatou, od 85 stříbrnou a od 80 bronzovou medaili.            Tady jsou výsledky těch nejzajímavějších kategorií (vypustím ty, do nichž bylo přihlášeno málo vzorků): Bílá vína suchá Ryzlink vlašský 2009 bobulový zber Janoušek, Pezinok, Slovensko, 90,33 b. Saxess IV Chardonnay 2006 Winzerhof Sax, Rakousko, 90,33 b. Grüner Veltliner 2009 Weingut Hirtl, Rakousko, 90,0

                          Po porážce Decebala se Dacie stala v roce 106 n. l. římskou provincií. Střediskem bylo nové město Colonia Ulpia Traiana Sarmizegetusa , které ale neleželo přesně v místě původního hlavního města. Zbylé obyvatelstvo bylo romanizováno, přicházejí sem také římští kolonisté. Jsou budována nová města a silnice, z Říma sem pronikají nové technologie, provincie hospodářsky prosperuje. Pro Řím měly největší význam bohaté zlaté doly, dále se zde těžilo i stříbro, měď, železná ruda a sůl. V polovině 3. století začínají do Dacie násilně pronikat Germáni , hlavně Gótové . Císaři Aureliánovi se je sice ještě na čas podařilo zatlačit, v roce 272 n. l. však Řím tuto provincii vyklidil definitivně. Většina obyvatelstva si ale i nadále udržela románský charakter. Tak tomu bylo až do 6. století, kdy zemi, podobně jako všechny sousední, obsadili Slované . Poté se dnešní Rumunsko stalo vlastně jednou ze slovanských zemí. ( Staroslověnština se jako jazyk církevních obřadů ud

        V létě jsem vedle poznávání památek taky navštívil některá místa spojená s vínem. Za zmínku stojí návštěva Sádku a Hustopečí. Vinařské centrum Sádek             Na pomezí Vysočiny a znojemské vinařské podoblasti vzniklo v roce 2003 vinařské centrum. Kromě hotelu je tu restaurace s terasou, ze které se otvírá krásný pohled přímo do vinice - čtyřhektarové trati Pod Sádkem. Ta je zajímavá velkou pestrostí odrůd, z nichž některé jsou dosti unikátní např. Modrý Janek, Festivalnyj, Damascenka, Bianca. Vedle toho jsou zde ale i ty běžné jako Veltlínské zelené, Sauvignon, Modrý Portugal nebo Frankovka. Návštěvníci mohou po domluvě absolvovat asi dvoukilometrovou naučnou stezku vinicí. Na Sádku vyrábějí také vlastní vína, která je zde možné koupit nalahvovaná nebo ochutnat sudová. Byl jsem tam spíše jen na skok, tak jsem si jen na chvíli poseděl na terase, kochal se pohledem na vinici a pocucával vínečko. I když sudovým vínům moc nekloněný nejsem a piji je opravdu vzácně, ochutnal jsem

                        Druhé sjednocování Dáků začalo ve 2. polovině 1. stol. n. l. za bratrů Skorila a Diurpana . V roce 85 n. l. za císaře Domitiána začal velký konflikt mezi Římany a Dáky. Král Diurpanes tehdy zaútočil velkými silami do římské Moesie . Až římské posily vytlačily v následujícím roce Dáky zpět za Dunaj. Poté byla připravena velká římská výprava, která je měla podrobit. Za této situace Diurpanes odstoupil a předal vládu nadanému synovi svého bratra Skorila Decebalovi . Ten se hned na počátku vlády musel bránit římskému útoku. V roce 87 n. l. pronikli Římani na dácké území, byli ale obklíčeni v nějakém karpatském průsmyku a poraženi. Nevzdali se a v roce 88 zaútočili znovu. Decebal je očekával v soutěsce u Tapae (dnešní Železná vrata), tentokrát byl ale poražen. Nakonec byl ale v roce 89 n. l. uzavřen kompromisní mír, pro Dáky dosti výhodný, díky němuž přicházejí do Dacie i někteří římští odborníci. Decebal je využil k vylepšení soustavy opevnění kolem Sarmizege

          Červenec mi přinesl převážně domácí vína, připletlo se i jedno slovenské a jedno španělské. Vesměs mě dokázala nějak překvapit. Někdy pozitivně, jindy trochu negativně. Ve výsledku jsem pak bodově hodnotil všechna skoro stejně, což bych předem nehádal. Auxerrois 2008 české zemské víno - Výzkumná stanice vinařská Karlštejn. Auxerrois patří do okruhu burgundských odrůd a je typická také pro Alsasko. U nás je to záležitost dosti unikátní, což byl asi hlavní důvod pro koupi. Zelená bordo láhev byla uzavřena lisovaným korkem dlouhým 44 mm. Obsah alkoholu 12,5 %. Hezká jiskrná zlatavá barva, viskozita střední. Výraznější sladkokysele působící vůně, připomínající zelená jablka. V těle poměrně plné, extraktivní, s příjemnými kyselinkami v ovocné chuti zelených jablíček a tropického ovoce. Dochuť delší. Jak jsem uvedl, víno jsem koupil spíše ze zvědavosti, žádné velké zázraky jsem neočekával. Nakonec jsem ale byl docela příjemně překvapený, ocenil jsem 7 body ( z deseti možných). Vel

         Kolem přelomu letopočtu vedla Římská říše těžké války s Dáky. Kdo byli vlastně Dákové? Jejich předky můžeme od doby bronzové najít na území dnešního Rumunska. Byli blízce příbuzní Thrákům , sídlícím přibližně na teritoriu současného Bulharska. Buď se jednalo o dvě větve jednoho národa nebo o dva příbuzné národy. K jejich oddělení došlo asi v polovině 1. tisíciletí př. n. l. Patřili k východnímu areálu Indoevropanů , jejich jazyk patřil k satemové větvi, byli zřejmě dost blízcí Severoíráncům , i když žili, na rozdíl od nich, usedlým způsobem života. Jejich jméno bylo snad odvozeno od daos - vlk. Řekové je označovali jako Getové , Římané jako Dákové. I zde je určitá nejasnost. Řekové se stýkali s východními kmeny, sídlícími poblíž jejich černomořských kolonií, zatímco Římané hlavněmi s těmi z oblasti Sedmihradska. Zdá se však, že spíše jde o synonyma.          Ze 4. a 3. století př. n. l. máme doklady o jejich kontaktech s  Makedonci . Zatímco jedna z manželek Filipa II. byla