Historie a víno

27.11. se v restauraci Bonté v Pardubicích konala další z ochutnávek, představujících vína z vinařství, která letos uspěla v soutěži Vinař roku . Tentokrát se jednalo o Vinařství Petr Skoupil z Velkých Bílovic , které svou kolekcí soutěž vyhrálo. Některá vína z tohoto vinařství jsem již měl možnost ochutnat, ale nebylo jich zatím mnoho. Byl jsem tedy docela zvědavý. O to více, že jsem v poslední době četl několik článků, kde reakce na tato vína byly celkem rozporuplné, od chválících až po téměř zatracující. Tady je tedy moje hodnocení. Vína si představoval sám vinař, což je vždy zajímavé. Samozřejmě se dost povídalo o Vinaři roku. Nevýhodou bylo přílišné "intimčo" osvětlení v restauraci, takže barvy mi přišly skoro všechny stejné. Sice nějaké uvádím, ale je třeba to brát s rezervou. Ochutnali jsme celkem 14 vzorků, pro mě bylo trochu nepříjemným překvapením, že z vítězné kolekce jsme měli možnost seznámit se jen se dvěma vzorky. Degustační list poskytoval o vínech jen ty nej

Kagor je unikátním typovým vínem, vzniklým na objednávku ruské pravoslavné církve. Měl sloužit jako připomínka Kristovy oběti. Název je podle jihofrancouzského města Cahors , kde jsou vína podobného charakteru doložena od 13. století. Do Ruska se dostal za časů cara Petra Velikého kolem 1700. Protože Rusové byli v té době zvyklí hlavně na sladké alkoholické nápoje z medu, bylo i toto víno objednáno jako sladké. Pili ho ti nejbohatší. Vyrábí se hlavně z Cabernetu Sauvignon , případně i některých dalších odrůd, hlavně Merlotu a Saperavi . Používají se vyzrálé hrozny o cukernatosti odpovídající u nás přibližně pozdnímu sběru až výběru z hroznů. Někdy se také píše jako Cagor . Trochu připomíná portské, je ale slabší. V současné době ho produje více zemí bývalého SSSR. Pokud vím, tak např. Rusko, Ukrajina, Moldávie, Azerbajdžán, Tadžikistán. Dále existuje i rumunský a údajně snad i španělský. Mívá i různé názvy. V Rusku například Černé oči, Jižní noc, Církevní , na Ukrajině Černý doktor

V roce 682 došlo k velkému povstání kočovných kmenů, usazených v severním pohraničí Číny. Jádrem v podstatě nového národa byli Turkuti, smíšení s některými dalšími skupinami. Tomuto novému uskupení se začalo říkat Modří Turci . V čele byl potomek posledního východoturkutského kagana Kat-Il-chána - Kutlug . Zpočátku vede spíše partyzánskou válku - měl jen asi 5 000 bojovníků. Velmi obratně ale využívá ve svých službách některé mimořádně schopné a vzdělané lidi čínského původu, zejména Tonjukuka . Nahrála mu též mezinárodní i vnitřní situace Číny. Ta vedla od roku 679 vyčerpávající a zcela neúspěšné války s Tibeťany , v nichž byly do konce 80. let zničeny nejlepší čínské armády. 682 povstali také západní Turkuti, i když ti byli brzy poraženi.V roce 684 uvěznila císařovna-vdova Wu-chou svého syna, ale následně začaly vnitřní boje s jeho stoupenci. Na boj proti Kutlugovi tedy nezbývalo dost sil. Byl sice zatlačen za Žlutou řeku, ale tam už byl pro Číňany téměř nedosažitelný, protože těm

V historii Velké stepi začaly ve 2. polovině I. tisíciletí po rozpadu turkutského kaganátu namísto velkých uskupení, jako byli Hunové či Turkuti , hrát stále větší úlohu některé menší kmeny. Pro větší přehlednost uvádím jejich přehled. Jazyky kmenů altajské jazykové rodiny se dělí do tří větví: 1. turecké jazyky ( turkické, dříve též dost nelogicky označované jako turkotatarské, viz mongolská jaz. skup.) 2. mongolské jazyky 3. tunguzo-mandžuské jazyky Mezi národy, hovořícími jazyky tureckými, byly kmeny europidní i mongoloidní, zbylé dvě větve byly mongoloidní. Čtvrtou významnou skupinou pak byly kmeny tibetské. I. Turecká jazyková skupina A) Europoidní kmeny 1. Pečeněhové 2. Kyrgyzové jenisejští 3. Türgešové 4. Teleskové - Ujgurové, Jagma aj. 5. Kypčakové ( spojením s Kimaky pak vznikli Kumáni , Polovci) B) Mongoloidní kmeny 1. Středoasijští Hunové (kmeny Čchu) - Čchu-mu-kun (Kimakové), Čchu-jüe aj. 2. Karlukové 3. Basmalové 4. Modří Turci II. Mongolská jazyková skupina 1. Mongolov

Tentokrát vybírám z archivu několik vín z jihovýchodní Evropy. Nejdříve se podívám na skok do Rumunska a Bulharska na ochutnávku dvou méně známých odrůd. Feteasca neagra 2001 Special Reserve Prahova Valley, Cramele Halewood, Ploiesti, Rumunsko. Víno z u nás zatím relativně méně známé , i když v Rumunsku naopak velmi rozšířené odrůdy, která je modrou variantou o něco známější bílé Feteasca alba - Dívčí hrozen. Barikové víno s 13 % alkoholu. Barva velmi tmavá, záblesky do fialova a do hněda. Vůně velice široká a příjemná, dá se tam najít všechno možné: brusinky, borůvky, vanilka, švestky. V chuti plné, kořenité, možná ale malinko drsnější, než bych čekal. Určitě zajímavé, dostává 7,5 bodu. Rubin 2003 Car Assen, Chateau Assena, Assenovgrad, Bulharsko. Kačestveno vino s garantirano najmenovanie za proizchod ( záruka autenticity a původu). Rubín je bulharskou odrůdou, vzniklou křížením Nebbiolo a Syrah. Dává tmavá extraktivní vína, vhodná k archivaci. Zrálo částečně v bariku, má 13 % al

Sjednocení Číny bylo velmi krvavé, po vítězných bitvách byli zajatci obvykle povražděni, protože přinesení hlavy zabitého nepřítele zvyšovalo prestiž každého bojovníka. Byla vybita i velká část civilního obyvatelstva porobených zemí. Zahynuly jistě statisíce, pravděpodobně miliony lidí. První císař jednotné Číny Čchin Š´chuang-ti (221-210 př. n. l.) provedl ředu reforem. Sjednotil míry, váhy, mince, písmo, dokonce i povozy v celé říši měly stanoven jednotný rozchod kol.Celá země byla nově rozdělena do provincií. Města jsou spojena sítí cest, řeky propojeny kanály. Ty bylo možno využít jednak pro dopravu, ale hlavně pro zavlažování, což vedlo k výraznému zvýšení zemědělské produkce. Obyvatelstvu se ale asi výrazně lépe nevedlo, protože bylo zatíženo vysokými daněmi. Odpadly pouze vražedné vnitřní války. Statisíce lidí byly též násilně přestěhovány. Mnoho úředníků a řemeslníku bylo přemístěno z poražených říší do hlavního města Siang-jangu , tisíce rodin byly přesídleny, aby obdělávaly

V říjnu jsem z domácích zásob koštoval převážně zahraniční vína. Výběr byl docela pestrý: jedno portské a ještě dvě červená z Portugalska, dvě bílá ze středomořských ostrovů, k tomu jedno domácí červené. Quinta da Garrida 2005 Denominação de Origem Controlada Dão, Reserva, Portugalsko. D.O.C. Dão leží v hornaté vnitrozemské části země. Zdejší červená vína patří k nejlepším v Portugalsku. 13 % alkoholu, cupáž odrůd Tinta Roriz, Jaen a Touriga Nacional . Barva tmavofialová, silná příjemná vůně, višně v čokoládě.Viskozita vyšší, dochuť střední až delší. Dávám 8 bodů. Porta Fronha 2004 Denominação de Origem Controlada Dão, Casa de Cello, Portugalsko. Tohle víno trochu zklamalo. Nebylo úplně levné, ale nijak neoslnilo. Jedná se o kupáž odrůd Touriga Nacional, Aragonez a Alfrocheiro . 12 % alkoholu, černofialová barva, vysoká viskozita. Po otevření zavanulo zpočátku něco zatuchlého. Naštěstí to postupně vydýchalo, pak už to šlo, objevila se lehká ovocná vůně. Ani chuť ale nebyla úplně harm

Jak jsem již uvedl na konci minulé kapitoly, zahájil německý král Jindřich I. Ptáčník rozsáhlou ofenzivu proti všem slovanským kmenům, sousedícím s říší. Nám je dobře známý útok z roku 929 proti sv. Václavovi , který vedl k získání jistého vlivu v Čechách a k pravidelnému posílání volů do Německa ( kde jich zřejmě v té době bylo o něco méně než u nás). Václavova matka Drahomíra pocházela z vládnoucího havolanského rodu. Její spory se sv. Ludmilou , ale i s Václavem mohly být odrazem odlišného postoje k Německu i ke křesťanství, přicházejícímu odsud. Drahomíra byla pravděpodobně podstatně nepřátelštější než Přemyslovci. Měla k tomu jistě své důvody. Již v roce 928 dobyl Jindřich centrum Havolanů Brenu a většinu zde přítomných nechal povraždit, pouze ženy a děti vzal do otroctví. Již v roce 922 si podrobil Milčany a 928 Srby. 929 zvítězil ve velké bitvě u Lenzenu nad Obodrity a Ratary. V témže roce si podrobil Glomače, 930 Lutice a 932 Lužičany. Jistým problémem Otonů ve vztahu k

Právě to se rozhodl provést milovník vína z Choltic nedaleko od Pardubic, pan Ing. Horák. V Cholticích vybudoval vlastníma rukama pravý moravský sklípek. Koštuje tu hlavně moravská vína od Vinum Romanorum z Dolních Dunajovic, ale i vlastní burčák. Na zahradě pěstuje například Veltlín, Večerku nebo Vavřince. Pokud jsou přátelé unaveni náročným koštováním, mohou si případně provětrat hlavu na soukromé úzkokolejce. Takhle to začalo. Po práci zasloužený odpočinek. Projížďka soukromou železnicí.

První pokusy o podmanění Polabských Slovanů spadají do období vlády posledního významného Merovejce - franckého krále Dagoberta . Ten při tažení na východ proti Sámovi dočasně přinutil k poslušnosti srbského knížete Dervana . Protože byl ale sám poté Sámem v roce 631 u Wogastisburgu poražen, uznává Dervan závislost na Sámovi. To byla ale pro Polabské Slovany asi celkem málo významná epizoda a delší dobu měli potom (ostatně stejně jako Slované v Čechách) celkem klid. Souběžné útoky proti Polabským Slovanům a do Čech nejsou ale v následujících staletích vůbec výjimečné, dokonce přesně naopak. Kdo zná relativně dobře české dějiny v období raného feudalismu, ale příliš se neorientuje v dějinách Polabských Slovanů, může být překvapen tím, do jaké míry jsme měli společnou historii. K raným dějinám do 9. století je informací poskrovnu, ale i zde jsou paralely v dějinách obou větví západních Slovanů dost zřejmé. Dalším obdobím zvýšeného zájmu Franků o své východní sousedy je doba vlády cí