Historie a víno

Tabgači i Mu-jungové patřili k staromongolským kmenům, které byly ve 2. století n. l. součástí velké sien-pijské říše, vytvořené Tchan-š´chajem . Ta se rozpadla v roce 235 . Tabgači si poté vytvořili vlastní chanát v čele s Tujinem . Od 1. století př. n. l. žili v Zabajkalsku, ve 3. století n. l. je ale sucho přinutilo přesunout se na jih do stepí na východ od Ordosu. Od ostatních Sien-pi se odlišovali zvykem splétat si cop, což zřejmě převzali od svých sousedů Tunguzů. Snahy o dobré vztahy s Čínou se nevydařily. Čínské intriky nakonec způsobily, že po smrti chána Silu v roce 285 se říše na čas rozdělila na tři samostatné úděly, ale v roce 307 je opět spojil Toba Ilu . Roku 376 zničil chanát tangutský cisař Fu Tien . Po zániku jeho říše v roce 386 byl chánem zvolen Toba Guj . Ten se v roce 398 prohlásil císařem říše Pej Wej , která nakonec dobyla celou severní Čínu a ovládala ji až do poloviny 6. století. V ní se Tabgači brzy rozplynuli v čínském moři a tabgačský účes byl zakáz

Sien-pi byli staromongolským kmenem. Jejich předky byli kmeny Tungchu , podrobené ve 3. století př. n. l. Huny Siung-nu . Žili poté v severovýchodním Mandžusku, spolu s dalším příbuzným kmenem, Wuchuany. Byli to typičtí kočovníci, pasoucí svá stáda skotu ve stepích a obývající jurty a stany. Neměli příliš pevnou organizaci. Dělili se na 120 rodů, z nichž každý se spravoval hodně samostatně a měl v čele voleného stařešinu. Nebyly ani vybírány daně. Velké rozdíly v majetku neexistovaly. Pokud nějaký muž přišel v důsledku cizího vpádu nebo chorob o své stádo, každý soused mu musel darovat ovci. Tak se mohl poměrně brzy zase vyrovnat ostatním, případně si ještě výrazně polepšit při nějaké loupeživé výpravě. Svatby se odehrávaly obvykle v dubnu u řeky Siramuren. Muž si před sňatkem oholil hlavu. Ve výzbroji bojovníků byly luky, palaše, pancíře a štíty, ne však kopí, takže taktika úderu těžké jízdy na kopí u nich ještě nebyla známá. Ještě v roce 45 n. l. se Sien-pi pokusili společně s Huny o

Máte málo pohybu? Pijte červené! Sedavý způsob života může zapříčinit řadu zdravotních potíží. Zmírnit je může i pití červeného vína, které obsahuje řadu látek, jež organismu pomáhají tyto problémy překonat. Ať už se to týká cév, metabolismu či dýchání, červené víno při rozumném pití představuje pro úředníky nebo učitele lék. Víno udržuje člověka mladým Američtí vědci z Harvardu lépe prozkoumali mechanismus působení resveratrolu obsaženého ve víně na zpomalení stárnutí organismu. Tento výzkum by měl pomoci i při vývoji léků zmírňujících negativní projevy stárnutí. Vliv červeného vína na imunitu Vědci ze státní univerzity v Oregonu zjistili po porovnání několika set látek, že na posilování imunity má nejlepší vliv resveratrol obsažený v červeném víně. Pomáhá bojovat s nebezpečím rakoviny a cévních onemocnění. Velmi příznivě na člověka ale působí i konzumace borůvek. Pokroky anglického vinařství Že je britský trh s vínem jedním z nejvýznamnějších na světě, to není nic nového. Novinkou je