Historie a víno

Nedávno jsme byli na ochutnávce v pardubické Vino-thé-ce, kde jsme degustovali desítku zajímavých vín, převážně domácích. Ryzlink rýnský 2013 zemské - Střední vinařská škola Mělník . Sytější zlatožlutá barva, střední viskozita. Příjemná středně intenzivní odrůdová vůně, díky výraznějším kyselinkám hezky svěží, v těle středně plné, lehce olejovité, středně dlouhá dochuť. Dostalo horších 7,5 (82) bodů. Rulandské šedé oranžové 2017 zemské - Vinařství Stejskal Čejč . Oranžovorůžová barva. Zvláštní vůně typická pro tento typ vín, byl tu ale také jakýsi náznak buchet. Středně plné tělo, poměrně uhlazené, v chuti zahradní ovoce, nepatrná hořčinka, kratší dochuť. Dal jsem mu horších 7 (79) bodů. Aurelius 2017 pozdní sběr - Vinařství Pergen Perná . Světlejší nazlátlá barva, vysoká viskozita. Intenzivnější příjemná květinová, jemně nasládlá vůně. Středně plné, velmi chutné, krásně uhlazené, v chuti sladké angrešty, broskve, trocha medu. Dochuť kratší až střední. Dostalo 7,5 (83) bodů. Sauvig

Rozvíjela se na Severním Altaji od 3. do 9. století n. l. Vznikla v důsledku pronikání nových kmenů, které vytlačily ale částečně i asimilovaly místní lid bolšerečenské kultury. Mohlo se jednat o kmeny ugorské ze severu, některé prvky ale spojují tuto novou kulturu i s tureckými Kypčaky . Hradiště se nacházela většinou na návrších při menších řekách, přítocích Obu, využívala maximálně terénu, ležela obvykle na okraji nějaké terasy nad řekou, byla chráněna nepříliš velkými příkopy a valy. Obydlími byly pravděpodobně polozemnice se srubovou nadzemní částí a jedním ohništěm. Předpokládá se, že se jednalo o rodovou společnost, u níž sociální diferenciace ještě příliš nepokročila. Celkově bylo asi obyvatelstvo etnicky poměrně pestré. V inventáři celkově nepříliš bohatých hrobů se často objevují udidla, luky hunského typu, železné nože, dále také mnoho kostí domácích zvířat, u žen nápadné náušnice ve tvaru otazníku. Různé ozdoby, jako jsou náhrdelníky či náušnice z bronzu, skla nebo kamene,

Poblíž Abakanu byly nalezeny zbytky luxusního paláce hunského místodržícího této oblasti, guducheu Sjujbudana , který ho nechal postavit ve stylu čínské architektury pro svou oblíbenou čínskou manželku Imo. Palác má mnoho místností, vybavených jakýmsi ústředním topením, kdy bylo teplo vháněno zvláštními kanály uvnitř stěn. Ve výzbroji taštykských pěších i jízdních bojovníků byl vždy luk. Je dvojího druhu: menší skythského typu a větší kompozitní, blízký hunskému. Nebyly nalezeny žádné zbytky pancířů, i když na již zmíněných dřevěných vyobrazeních a na skalních kresbách jsou často zobrazeni bojovníci s různými typy ochranné zbroje: z kůže, kovu či kombinované. Je také možné, že jsou na nich zobrazení spíše cizí válečníci, možná místní muži nosili častěji jen koženou ochrannou zbroj. Doloženy jsou ale mimořádně velké pěchotní štíty, které kryly celou postavu. Byly složeny ze dvou částí, které se asi při přesunech rozložily, před bojem spojily. Jejich těsně semknutá řada pak zřejmě kry