Historie a víno

Počátkem prosince pořádala pardubická Vino-thé-ka ochutnávku vín ze ZD Němčičky. O vínech hovořil zástupce vinařství pan Varmuža. Družstvo má asi 100 členů a obhospodařuje 120 ha vinic. Nemají tedy zapotřebí nakupovat cizí hrozny. Z keře sklízejí průměrně 1,5 kg. Ochutnali jsme vína bílá, rosé i červená, vše v kategorii přívlastkových, většinou z ročníku 2013. Müller Thurgau 2013 pozdní sběr . Pouze 0,2 g zbytkového cukru a 6,2 g kyselin, 13,5 % alkoholu. Zlatavá barva, vyšší viskozita. Jemná méně až středně intenzivní vůně s náznakem muškátu. Méně až středně plné tělo, v broskvové chuti byly cítit poněkud vyšší kyselinky. Dochuť kratší až střední. Hodnotil jsem lepšími 6,5 (78) body. Rulandské bílé 2012 pozdní sběr . 0,3 g zbytkového cukru a 8,3 g kyselin. Světlejší zlatavá barva, vyšší viskozita. Nasládlá odrůdová vůně pečiva. V těle méně až středně plné, v chuti grepy. Dochuť kratší až střední. Dal jsem 6,5 (77) bodů. Neuburské 2013 pozdní sběr . 1 g zbytkového cukru, 6,9 g kyseli

Na závěr několik teorií, které se objevují u různých autorů. Nedají se asi dokázat, zároveň ale vůbec nejsou nesmyslné. Něco na nich může být. Jména Srbové a Chorvati jsou zřejmě neslovanského původu. Srbové byl původně jeden kmen východních Alanů, který na počátku n. l. žil ve stepích na východ od Azovského moře. Psali o nich Plinius v 1. a Ptolemaios ve 3.století. Ve 4. století byli podrobeni Huny. Vibius Sequester na počátku 5. století psal, že Labe odděluje Svévy od Srbů. Tak brzo to ale ještě nemohli být Slované. U byzantského císaře a historika Konstantina Porfyrogennéta máme informaci, že balkánští Srbové přišli v 7. století ze severu z Bílého Srbska a stejně tak i Chorvati z Bílého Chorvatska. Tato informace se pokládá za dosti věrohodnou. Bílé Chorvatsko se snad nacházelo někde na pomezí východních Čech a severní Moravy, Bílé Srbsko leželo odtud severozápadním směrem. Tzv. Bílí Srbové byli pod nadvládou Hunů a spravovali určité území, v polovině 5. století se pak osamostatnili

Koncem listopadu pořádala pardubická Wine Gallery v restauraci U Bílého koníčka ochutnávku vín. Jejich heslem je: "Prodáváme jen vína, která sami pijeme". Ochutnali jsme docela pestrou nabídku vín z různých zemí. Egri Olaszrizling 2013 Varsányi Picészet Verpelét , Maďarsko. Obsah alkoholu 13,5 % Úvodní zavíňovací vzorek jednoduchého maďarského vína nižší kategorie docela příjemně překvapil. Zlatavá barva, vysoká viskozita. Poměrně intenzivní vůně louky a muškátu. Jednalo se spíše o lehčí ale příjemné víno pro běžné pití za příznivou cenu. Dochuť kratší. Dal jsem mu 7 bodů. Sauvignon blanc 2012 Qualitätswein - Weingut Andert Josef , Burgenland, Rakousko. Obsah alkoholu 12,5 %. Velmi světlá barva s nazelenalým či spíše našedlým nádechem, viskozita vysoká. Přišlo mi poněkud nevydýchané. Intenzivnější, zpočátku dost zvláštní vůně, která se postupně rozvinula do kopřivového typu sauvignonů. V těle plnější, trochu olejovité, ovocné, chutné, nepatrnou hořčinkou. Středně dlouhá doc

Docela často narážím na to, že lidé směšují pojmy pastevec a kočovník. Zdaleka ne každý pastevec je ale kočovník a možná nebude od věci trochu to vysvětlit. Pastevecký způsob života se zformoval v eneolitu, když se oddělily kmeny usedlých zemědělců, pěstujících různé plodiny, hlavně obilniny - a pastevců. Pro pastevce nabyl rozhodující význam chov dobytka. Žili ale také víceméně usedlým, případně polousedlým způsobem života. O dobytek se starali specializovaní pastýři, přičemž pastviny bývaly často poblíž vesnic. Obvykle pěstovali alespoň doplňkově nějaké plodiny. Takovým způsobem života žili například nejstarší Indoevropané ve stepním euroasijském pásmu. Ale i dnes najdeme třeba i v Evropě vesnice, pro jejíž obyvatele je klíčové pěstování dobytka, nikoho by ale nenapadlo nazývat je kočovníky. Jsou to prostě usedlí pastevci. Asi by nikdo nepodezříval poctivého slovenského baču z kočovnictví. Z části pastevců se ale v procesu dalšího vývoje vyvinuli kočovníci. K tomu docházelo v těch su