Postelové války mezi Polovci a Kyjevskou Rusí

 

Počátkem 2. tisíciletí měla knížectví Kyjevské Rusi asi 5,5 milionu obyvatel, ve stepích na jihu žilo několik set tisíc kočovných Polovců. Tradičně se hovoří o staletém konfliktu mezi Rusí a stepí. Není sporu o tom, že mezi nimi proběhlo mnoho krvavých konfliktů, zároveň však docházelo i k četným sňatkům na nejvyšší úrovni společnosti. Knížata, ale i prostší obyvatelé se s radostí ženili s „krásnými dívkami poloveckými“. Ty sice byly pohankami, ale po svatbě obvykle přijaly křest a s ním i nové jméno.

Když se vrátím k nejvyšším kruhům, tak například syn knížete Jaroslava Moudrého Vsevolod si vzal Annu Poloveckou. Měl s ní syna a tři dcery. Jedna z nich, Eupraxie, se jako manželka Jindřicha IV. stala císařovnou Svaté říše římské. Vnuk Jaroslava Moudrého Oleg Svjatoslavovič se v roce 1078 oženil s dcerou chána Osoluka a měl s ní čtyři syny. V roce 1094 uzavřel další Jaroslavův vnuk Svjatolslav Izjaslavovič mírovou smlouvu s chánem Tugorchánem a vzal si jeho dceru Jelenu. Ta mu dala čtyři syny a dvě dcery, které se později staly královnami Polska a Uher. Kníže Vladimír Monomach oženil svého syna Jurije Dolgorukého s dcerou chána Aepy. Ti spolu měli dokonce jedenáct synů a dvě dcery. Jeden ze synů se opět oženil se vznešenou poloveckou dívkou. V roce 1223 si kníže Mstislav Mstislavič Udatný vzal dceru chána Koťjana Marii. Jejich dcera Anna se pak provdala za Daniela Haličského a ten pro změnu oženil svého syna s dcerou poloveckého chána.

Je vidět, že knížata Kyjevské Rusi měla v sobě hodně poloveckých genů, které s velkou pravděpodobností úspěšně předávala dalším okolním dívkám. Část těch věčných válek se stepí se tedy zcela určitě odehrávala v postelích. V jihoruských stepích se později objevují kozáci. Ti byli pravoslavní a usedlí, zjevně ale mnohé podědili po předcích, kteří byli jistě alespoň zčásti kočovní, například Chazaři nebo Polovci.