Historie a víno

Letošní dny moravských vín na Floře Olomouc byly příležitostí pro setkání tří autorů, kteří píší na portál ovine.cz. V sobotu 15.10. jsme se v hlavním pavilonu výstaviště sešli s Jardou (J.) a Marou. Tradičně tu bývají jednak volné ochutnávky u stánků a pak řízené degustace, věnované jedné z moravských vinařských podoblastí, tentokrát znojemské. Zde jsme začínali. Stejně jako v minulém roce ji vedl Ing. Matula ze Znovínu Znojmo. Díky nějakým problémům po cestě se začínalo o něco později, ale vlastní průběh to nijak negativně neovlivnilo. Jednotlivým vzorkům byl věnován dostatečný prostor. Na úvod jsme byli seznámeni s odrůdovou skladbou podoblasti, problematikou VOC Znojmo (nyní 15 vinařství), pochopitelně jsme se dozvěděli i nějaké novinky o Znovínu, zajímavá byla informace o nákupu nových vinic kolem Hustopečí, což umožní rozšířit sortiment, zejména v nabídce červených vín. Vzorků jsme ochutnali devět. Tentokrát nebudu uvádět tolik podrobností ohledně tratí, obsahu alkoholu, zbytkový

Další úspěch čínských vinařů Čínské víno He Lan Qing Xue Jia Bei Lan Ningxia China 2009 bylo oceněno podle časopisu Decanter jako nejlepší v kategorii vín z bordeauxských odrůd s cenou nad 10 liber. To by mohlo představovat docela nepříjemnou ránu pro bordeauxské vinaře, kteří zatím v Číně vidí jen odbytiště pro svá drahá vína - a ne konkurenta. Dlouhý název je složen ze jména firmy a výrazu pro mimořádně drahou orchidej. Firma sídlí na severu země, asi 800 km západně od Pekingu. V oblasti je suché a horké kontinentální klima. První réva, dovezená sem z Francie, zde byla vysazena v roce 1998. Sklízí se teprve od roku 2005, ale velký úspěch už se dostavil. Vína ve stylu sumo Nová kolekce vín Volcano Wines symbolizuje zápasy sumo. Čím větší láhev, tím složitější druh boje. Názvy jednotlivých lahví jsou Hataki-Komi, Yori-Kiri и Ketaguri . Bodové ohodnocení vín Při soutěžích se vína hodnotí podle různých systémů. Nejčastější je stobodová stupnice, i u nás se ale používá také dvacetibodov

Obrovská říše Hunů Siung-nu byla základnou pro první etapu velkého šíření turkických (tureckých) kmenů, které se za její existence v období kolem přelomu letopočtu rozšířily z původních sídel ve východní části Asie, zejména severní Číně, do stepí střední Asie. Odtud pak část Hunů, mezitím ale smíšená s uherskými a možná i severoíránskými kmeny, pronikla ve 4. století n. l. až do Evropy, kde způsobila stěhování národů . 4. a 5. století n. l. je tak ve znamení úspěšného rozšiřování turkických kmenů po Evropě. Přibližně v téže době, tedy koncem 4. stol. n. l. se v centrální Asii velmi úspěšně šíří důležitá skupina turkických kmenů, Teleskové (později Ujgurové ), kteří osídlili rozsáhlé oblasti od Džúngarska až po řeku Selengu. Další zásadní etapa pro rozvoj turkických kmenů začala v polovině 6. století, kdy vznikl mohutný turkutský kaganát. Turkuti se během několika desetiletí rozšířili od severního Černomoří až po východní pobřeží Číny. Měli v sobě krev hunskou ale i mongolských Sien-

22.9. se v rytířském sále pardubického zámku konala ochutnávka vín z rodinného vinařství Stapleton & Springer. To hospodaří na 16 ha vinic v okolí Bořetic, které obhospodařuje v bio režimu. Specializují se na odrůdu Pinot noir . Vedle čistě odrůdových vín vyrábějí i cuvée, jejichž základem je také Pinot noir a dále je tu Modrý Portugal a Svatovavřinecké. Tato cuvée nesou název Roučí, což je staré označení pro Pinot noir, které snad vzniklo tak, že tato odrůda prý našim předkům připomínala rouno beránčí. Ve vinařství se snaží, aby vína odrážela daný terroir, nebyla ochuzena filtrací a čeřením, podíl SO2 je minimální. Vína mají velký potenciál, mohou ležet v archivu i mnoho let, je tu přímo snaha o to, aby vína prověřil čas a ne aby byla prvoplánově zajímavá již třeba po roce. Vyrábějí se ve třech kategoriích: mladá vína mají označení Modré hory , zralejší Rezerva a výjimečná se označují jako Grand cru . Roční produkce je asi 30 tisíc lahví, v nepříznivém roce 2010 byla jen asi 5-6

Čínská pojmenování i sídla kmenů při severní hranici se měnila, přibližně však lze situaci na severu dnešní Číny popsat takto: Největší část "severních barbarů" je možné přiřadit k europoidním Žungům . Ti obývali obrovské území od horního toku řeky Tarim v Západním kraji až po řeku Sungari v Mandžusku. Centrální a klíčovou oblastí jejich osídlení byl Ordos v ohybu řeky Chuang-che. Západně od Ordosu žili původně předkové Ujgurů (Telesků) , část žungských kmenů označovaná jako Čidi. Na hranicích s Tibetem žila skupina označovaná jako Ti , která se smísila s Tibeťany a dala tak vzniknout Tangutům .Ve Vnitřním Mongolsku, jižním Mandžusku a ve Velkém Chinganu žili Horští Žungové. Jejich severními a východními sousedy byly mongoloidní kmeny Tungchu , jádro pozdějších kmenů, hovořících mongolskými jazyky. S nimi se ve 2. polovině 1. tis. př. n. l. Horští Žungové smísili, což umožnilo výrazné posílení Tungchu. Mezi mongolskými kmeny velmi dlouho přetrvávaly genetické znaky Žungů -

Kočovníci altajské jazykové rodiny sehráli ve světových dějinách naprosto mimořádnou úlohu. Namátkou stačí jmenovat třeba Huny , Mongoly nebo Turky . Tato jména zná i každý laik. Je proto až s podivem, že jsem zatím nikde nenarazil na solidní objasnění místa jejich původu, zejména pak u národů hovořících turkickými (tureckými nebo též chybně turkotatarskými) jazyky. Většina informací je velmi nejasných, hovoří se o severní Číně, jižní Sibiři atd., chybí ale propojení těchto informací se jmény národů, které do těchto oblastí jako své sousedy v nejstarších dobách uváděli Číňani. Je jasné, že to není snadná otázka, nicméně už v raně historických dobách se muselo jednat o relativně početné a rozšířené národy, jinak by prostě těžko mohly v následujících obdobích obsadit tak rozsáhlá teritoria Asie i Evropy a sehrát v jejich dějinách tak významnou roli. Přitom existuje dost údajů, aby bylo možno na základě čínských informací o sousedních národech, jejich vzhledu, jazycích a potomcích jmeno