Historie a víno

Tentokrát jsem ze svých poznámek vybral vína ze středomořské oblasti, konkrétně z Itálie a z Korsiky . Ta sice patří Francii, ale její vína se odrůdami i stylem více blíží právě Itálii. Salice Salentino 2003 Denominazione di Origine Controllata, Riserva, Allini, Itálie. Apulie produkovala velké množství vína už ve starověku. Tak je tomu i v současnosti, ale v poslední době zde přibývají také vinařství, která se více soustřeďují na kvalitní vína. Určitě zajímavé je odsud Primitivo di Manduria DOC, vyráběné z odrůdy blízké kalifornskému Zinfandelu. V oblasti kolem Salenta se nachází známá apelace Salice Salentino, produkující bílá, růžová i červená vína. Červená se vyrábějí z odrůd Negroamaro a Malvasia nera . Riserva znamená, že zrálo delší dobu v sudu a na láhvi (obvykle dva roky), než bylo dáno do prodeje. Víno má 13 % alkoholu, je inkoustově tmavé. Vůně je méně výrazná, růže, včelí vosk, kandované ovoce. Celkem harmonické víno s nižší viskozitou a kratší dochutí. Hodnotím 6 body (

Lužičtí Srbové , to je dnes nepatrný zbytek Polabských Slovanů, velké skupiny západoslovanských kmenů, sídlících severně od nás na území, které přibližně odpovídá bývalé NDR. Pokud by osud byl k nim milosrdnější, mohli vytvořit národ početnější než jsme my a mapa střední Evropy by vypadala zcela jinak. To se ale z mnoha důvodů nestalo. Svůj staletý zápas o existenci nakonec prohráli. Patřili nejenom k našim sousedům, ale zároveň i k našim nejbližším příbuzným, přesto o nich u nás něco bližšího ví jen málokdo, ani na školách se o nich skoro neučí. Proto bych jim chtěl toto vyprávění věnovat. V době stěhování národů a krátce po něm pronikli Slované hluboko na území dnešního Německa, až po ústí Labe do Severního moře a jejich osídlení šlo po linii, kterou bychom mohli přibližně vytýčit dnešními městy Hamburg, Magdeburg, Halle . ( Ta linie pokračovala západně od našich hranic dále na jih a Slovany bylo tedy osídleno i Rakousko a část Bavorska, to už ale do mého příběhu nepatří.) Polabští

Dne 16. 10. se konala v restauraci Bonté v Pardubicích ochutnávka vín známého vinařství Vinselekt Michlovský . Byl jsem sice zrovna docela nastydlý, ale zvědavost zvítězila, i když ucpaný nos určitě možnosti vychutnání a ohodnocení omezoval. Firmu zde zastupoval pan Zdeněk Sklenský . Napovídal toho skutečně hodně a bylo vidět, že opravdu rozumí. Některá jeho odbočení o různých odrůdách by skoro stála za samostatný článek. Nejdříve trochu představil vinařství. Momentálně produkují asi 1,4 mil. lahví, z čehož přibližně polovinu dodávají do marketů, zbytek do gastronomie a privátním zákazníkům.Měli jsme možnost ochutnat 13 vzorků, převahu měly pochopitelně ty z druhé skupiny. Vína byly velmi inteligentně seřazena po sobě, byla tu jasná vzestupná tendence, takže hodnocení jsem měl značně ulehčené. Skoro pravidelně se dalo u každého následujícího vzorku jednoduše přihodit půl bodíku. Začali jsme Cremantem de Vinselekt 2005, vyrobeným klasickou šampaňskou metodou, ale z odrůd Chardonnay a

V tomto článku popíšu některá vína, která jsem vypil už asi před rokem, tedy v době, kdy tato stránka ještě neexistovala. Objevila se sice ve zveřejněném několikadílném přehledu koštovaných červených a bílých vín, který ale právě díky svému rozsahu obsahuje jen nejzákladnější informace. Vína, ke kterým se vracím nemusí být nutně vynikající, spíše jsou něčím zajímavá, např. původem nebo odrůdou. Nejprve se podívám na tři španělská a tři portugalská vína. Campo de Vides 2004 Denominación de Origen Montsant, Crianza, Cooperation de Cornudella del Montsant, Španělsko. U nás málo známá, nedávno vytvořená D.O. Montsant leží v provincii Tarragona v blízkosti mnohem známější D.O.Ca Priorat. Je zde asi 1 800 ha vinic a pěstuje se tu hlavně Cabernet Sauvignon, Carignan, Merlot, Syrah, Chardonnay a Macabeo. Zdejší vína jsou odborníky vysoce oceňována. Toto víno bylo vyrobeno z odrůd Grenache, Carignan a Cabernet Sauvignon . Má 13,5 % alkoholu. Označení Crianza znamená, že zrálo nejméně 6 měsíců

Kdo by se domníval (jako ostatně nedávno i já), že Flora Olomouc je jenom o kytičkách, dost by se mýlil. Těch jsem tam ostatně při návštěvě výstavy počátkem října moc neviděl. Většina vystavovaných exponátů bylo často až neuvěřitelně tvarované a vybarvené ovoce a zelenina. Vedle toho spousta prodejců různých užitkových a okrasných rostlin a další stánky naprosto se vším možným. Pro mě trochu překvapivě to ale bylo i dost o víně. Vedle burčáku (na každém rohu) se tam dalo ochutnat i dost slušného vína. Na programu byly i přednášky o víně, např. MUDr. Křístek Víno a zdraví, Ing. Machovec Současnost a perspektivy moravského vinařství, dále přiblížení moravských vinařských podoblastí slovem i ochutnávkou. Podařilo se mi strefit se do vyprávění o vínech ze Slovácka , kde byla prezentována vína z Chateau Bzenec, Vinařství Botur a Collegium Vinitorum . Zajímavý byl např. Muškát moravský 2003 výběr z bobulí od Heleny Glosové nebo u nás málo obvyklý Alibernet od Botura. Dále jsem koštoval po

Mnoho lidí má počátky vinařství u nás ještě ze školních let neodmyslitelně spojené s Karlem IV. (a Buškem). Vinařská tradice u nás je ale podstatně starší. Už v posledních staletích před naším letopočtem zcela určitě víno konzumovali, ale velmi pravděpodobně i pěstovali Keltové . Ve 2. století n. l. pobývali dočasně za markomanských válek na jižní Moravě Římané . O nich můžeme předpokládat totéž. Spolehlivé doklady o pěstování pak máme z 9. století, z období Velké Moravy . Víme například, že českého knížete Bořivoje obdaroval velkomoravský Svatopluk sudem moravského vínu u příležitosti narození syna Spytihněva . Bořivojově manželce Ludmile se pak připisuje šíření révy vinné na Mělnicku. Zde se prý učil vinařství i její vnuk sv. Václav , který prý víno sám vyráběl pro církevní obřady. Z 11.-13. století máme doklady o pěstování a výrobě vína u některých mnišských řádů, jako byli benediktini a cisterciáci . Ti sem přinášeli tyto zkušenosti ze západní Evropy, hlavně z Burgundska. Přesto

Tuman (240-209 př. n. l.), (Tumaň, Tu-man, Deman) Mote (209-174), (Mode, Mo-te, Mao-dun, Mete) Laošan (174-161), ( Lao-šang, Kokchán) Gjunčeng (161-126), (Chun-čeng, Kunchán) Ičisje (126-114), (Elčisje) Uvej (114-105) Ušilu (105-102), (Ujšilar) Gjujlichu (102-101), (Kulighu) Czjudcheu (101-96), (Kutighu) Hulugu (96-85), (Chulugu) Chuandi (85-68), (Chuangdi, Chujente) Chjujluj-Cjuankjuj (68-60), (Šuluj-Kanghuj) Ujan-Gjujdi (60-58), (Ujankuti, Tucitan) Chuchanje I.(65-31) + Č´-Č´ (54-36), (Či-Či, Čži-Čži) Fučžulej (31-20), (Požulonuti) Susje (20-12), (Seusje) Gjuja (12-8), (Kijanoti) Učžulu (8 př. n. l.-13 n. l.), (Učilonoti) Chjan (13-18 n. l.) (Ulunoti) Juj (18-46), (Hudurši Dao-Gao) Udadicheu (46), (Udadiheu) Punu (46-83), (Panu) + Chuchanje II. (48-55), (Bi) - dále viz. Jižní Hunové Ulugh (83-87), (Julü, Juliu) Mo Chyganje (87-91) Jujgučan (91-93), (Eltekin)

Unikátní muzeum vína vzniklo v bulharském městě Pleven. V jeskyni v městském parku je umístěna kolekce 6 000 druhů vína. Jsou zde v sudech vína z celé země, ale též v lahvích vzácná vína se schopností archivace 30-100 let. Návštěvníci mohou vína ochutnat, některá i koupit. Zajímavostí je i to, že v Plevenu se nachází i údajně nejstarší vinný sklípek na Balkáně.

Za centrum, odkud se pravděpodobně rozšířila většina kulturních odrůd révy vinné ( Vitis vinifera) , je považován Kavkaz a přilehlé oblasti Malé Asie. Ostatně i slovo víno se odvozuje od gruzínského gvino .Lidé si postupně vybírali a šlechtili ty odrůdy, které se ukázaly jako hospodářsky nejzajímavější. Mnoho nových odrůd pak vzniklo i jako samovolné mutace. Původní odrůdy se dělí do několika skupin: 1. skupina černomořská - ta má dvě podskupiny. 1a ) gruzínské odrůdy , vývojově nejstaší - např. Rkaciteli , Mcvane, Saperavi, 1b ) balkánské odrůdy - bulharské ( Mavrud , Gamza ), rumunské (Grassa, Babeasca), maďarské ( Furmint , Lipovina ), řecké, chorvatské aj. 2. skupina západní - nejdůležitější pro výrobu vína. Tyto odrůdy vznikaly v Evropě křížením černomořských odrůd mezi sebou nebo jejich křížením s révou lesní. Hovoří se o dvou genetických pólech, které daly vzniknout současným odrůdám. Jednak jsou to odrůdy "frenč" - francké, protěžované císařem Karlem Velikým (7

Vína, která jsem koštoval doma v září měla vesměs k dokonalosti daleko, ale většinou to byly takové dvojičky, které sváděly ke srovnání. Dvě moravské Rulandy s vyššímy přívlastky patřily k tomu lepšímu: Rulandské bílé 2005 výběr z hroznů, polosuché Vinařství Blanka Ďurinová Bzenec. Vinařská obec Vracov, viniční trať U Panny Marie. 11,3 % alkoholu. Barva zlatá, vysoká viskozita, svěží příjemná chuť, ale velmi slabá nevýrazná vůně, hrozny, hruškový kompot. Dochuť střední. Hodnotím 7 body ( z max. 10). Rulandské bílé 2005 výběr z bobulí, polosladké Vinné sklepy Valtice. Vinařská obec Dolní Dunajovice, viniční trať Pod Slunečným vrchem. 13 % alkoholu. Krásná zlatožlutá barva, velmi intenzivní výrazná příjemná vůně, hozny, med. Vysoká viskozita, lehce kořenitá chuť s hořčinkou v dlouhé dochuti. 7,5 b. Obě vína pěkná, valtické "bobulky" byly o něco lepší, přesto oběma něco málo k dokonalosti chybělo. Další dvojice je trochu pro usmání. Za pár posledních euro mi ji přivezl ze ško

Ve východním kaganátu začíná od roku 629 přecházet stále více podrobených kmenů na stranu Číny, je ztracen významný Ordos, zrazují i kaganovi příbuzní. Ten je nakonec 630 zajat a odvezen do Číny. Tím kaganát zaniká. Kat-Il-chán je zařazen do císařské gardy, brzy ale umírá. Velká část Turkutů ale v čínské armádě slouží, a to velmi dobře. To oni napomohli mnoha velkým úspěchúm při dobyvatelských výpravach v počáteční fázi dynastie Tchang . Turkuti žili hlavně v Ordosu , ponechávají si svůj způsob života, i když vliv Číny je pochopitelně značný. Občanská válka v západním kaganátu trvala do roku 635 , během ní se vystřídalo několik kaganů. Nakonec došlo k usmíření dvou hlavních soupeřů, svazů Dulu a Nušibi . Získaly větší samosprávou a každý z deseti kmenových vůdců titul šad, čímž byl přirovnán k turkutským princům. Všechny problémy tím ale vyřešeny nebyly, protože v kaganátu žila ještě řada dalších významných kmenů, které do těchto svazů nepatřily a jejichž vládcové podobný titul nezí

1. Víno v pravěku a starověku Nejstarší doklady o konzumaci hroznů jsou staré 14 000 let a pocházejí z oblasti Ženevského jezera . Předpokládá se dokonce, že už v této době pili lidé zkvašenou šťávu. Důkazy o tom máme ale až z doby o dost mladší. Asi před 8 000 lety se už určitě hrozny cíleně pěstovaly v Zakavkazsku a Mezopotámii , před 7 000 lety pak v Íránu prokazatelně vyráběli víno. Ze starověkého Sumeru , z doby před 5 550 lety máme doklady o obchodu s vínem. S oblastí Mezopotámie obchodoval i starověký Egypt , kde je víno doloženo 2 700 let př. n. l. Víme, že Egypťané uzavírali nádoby na víno keramickými zátkami, opatřovali pečetěmi s hieroglyfy, jakýmisi nejstaršími etiketami. Četné malby umožňují rekonstruovat tehdejší postupy při výrobě. Zdá se, že byly dosti podobné těm, které se ještě poměrně nedávno používaly v některých částech Španělska. Tehdejší vína měla asi vysoký podíl alkoholu a zřejmě i dosti dlouhou trvanlivost. Staří Řekové pak výrobu i konzumaci vína pozdvihli