Vandalové. 1. Nejstarší dějiny

Vandal. Asi málokteré jméno barbarského národa má tak špatný zvuk. Ne každý ale ví, že běžně používané slovo "vandalové" vzniklo z "Vandalové", tedy jména jednoho z národů, které se výrazně podílely na stěhování národů.

Jejich jméno znamená "Pohybliví" nebo "Tuláci". Patřili k východogermánským kmenům. Jazykově byli blízcí Gótům. Původní sídla snad ležela na Jutském poloostrově. Na počátku našeho letopočtu žili v dnešním Polsku. Antičtí autoři sem v 1. století n. l. umisťují Lugie. Je pravděpodobné, že Vandalové byli jejich součástí, případně se jedná o synonymum. V roce 50 n. l. se spolupodíleli na zničení říše Svévů v Pomoraví. Kolem poloviny 2. století n. l. začínají pohyby germánských kmenů, v jejichž pozadí byl pravděpodobně přesun Gótů z Povislí směrem na jih. Jeho důsledkem byly zřejmě známé markomanské války ve druhé polovině 2. století, kdy některé barbarské kmeny možná spíše než kořist hledali na římském území nová sídla.

Vandalové byli v té době už rozděleni na dva kmeny. Siligové žili ve Slezsku, jemuž dali zřejmě jméno, Hasdingové nebo Asdingové v Potisí na pomezí jihovýchodního Slovenska a Maďarska. V roce 171 zaútočili Hasdingové do římské Dacie. Vpád se nezdařil a oni poté zaútočili na Římu nepřátelské Kostoboky, sídlící na horní Tise, severně od Dacie. Toto území si podrobili. Na čas sice uzavřeli s Římem spojeneckou smlouvu, 177 zaútočili znovu, ale roku 180 byli nuceni se opět stáhnou na sever od římských hranic.

Když se v polovině 3. století začali na jihovýchod směrem k římským hranicím přesouvat Burgundi, připojili se k nim Silingové. Společně pronikli na území mezi dolním Mohanem a Bodamským jezerem, kde se usadili. Přibližně v téže době se Hasdingové podíleli na taženích Gótů na římský Balkán. Zároveň ale stále toužili po získání Dacie, kterou gótští Tervingové mezitím obsadili. Proto mezi nimi nakonec došlo asi v roce 290 k válce, v níž ale Vandalové nebyli úspěšní. Kolem roku 350 proniklo k Vandalům křesťanství v ariánské formě.

Kolem roku 400 ale Hasdingové svá sídla v Potisí pod vedením krále Godigisela opouštějí. S největší pravděpodobností prchali před Huny, kteří se právě v této době přesouvali z východní do střední Evropy. Připojili se k nim i středoevropští Svévové. Přesná trasa není známá, ale pravděpodobně táhli podél Mohanu k Rýnu. Během tažení se k nim přidali ještě Silingové. Po cestě se srazili s římskými spojenci Franky, kteří jim bránili v dalším postupu. K boji zřejmě došlo někde těsně před římským limitem. Vandalové byli málem poraženi, padl i Godigisel. V poslední chvíli je zachránili sarmatští Alani, vedení králem Respendialem, kteří Franky odrazili a připojili se k Vandalům. Na Silvestra 406 překročilo celé uskupení římskou hranici na Rýně poblíž Mohuče. Barbaři vpadli do Galie. Zde se zdrželi necelé tři roky a v roce 409 pronikli přes Pyreneje do Hispánie. Nějaký čas zemi společně pustošili, pak si ji údajně losem rozdělili a vytvořili říše, které vydržely jen velmi krátkou dobu. Z nich měla trochu trvalejší charakter jen říše Svévů na severozápadě. V této části poloostrova se zpočátku usadili i Hasdingové, zatímco Silingové žili na jihu. Největší území - střed a východ získali pravděpodobně nejpočetnější Alani.

V roce 416 ale uzavřel vizigótský král Wallia smlouvu s Římany, podle níž měl pro ně Hispánii dobýt zpět. První obětí útoku se stali Silingové, jejichž král Fridubald byl zajat a předán Římanům, naprostá většina národa byla vybita, zbytky se připojily k Hasdingům. Poté zaútočili Vizigóti na Alany, kteří byli oslabeni do té míry, že po smrti krále Addacse si už nevolili nového panovníka a také se přidali k Hasdingům. Ti využili situace, kdy se Vizigóti v roce 418 na čas stáhli za Pyreneje a obsadili uprázdněný jih Hispánie. Dnešní jméno Andalusie vzniklo asi z označení pro zemi Vandalů. Zde ovládli bývalé římské přístavy a kolem roku 425 si začali budovat námořní flotilu. Práci s dřevem jistě ovládali už dříve, přesto je pozoruhodné, jak rychle se naučili stavět lodě. V roce 428 byl podle rozhodnutí lidu zvolen za krále Geiserich, syn Godigisela a otrokyně, poloviční bratr předchozího krále Gundericha.

Viz též: Stěhování národů