Problémy francouzského vinařství

Poslední údaje o dopadech krize na francouzské vinařství hovoří o dalším propadu prodeje. V roce 2009 se export snížil o celých 19 %. Francie byla po celé 20. století vůdčí vinařskou zemí světa, ale už po druhé světové válce byl nastartován proces postupného oslabování této pozice. Spotřeba vína začala zřetelně klesat i v samotné Francii, podobné to bylo i v dalších zemích s vinařskou tradicí. Tradičně vinařská kultura byla postupně nahrazována pivní a v poslední době u mladých lidí koktejlovou na bázi tvrdého alkoholu. Kolem roku 1975 tento problém začaly zaznamenávat i země Nového světa (s výjimkou USA). Ty se postupně pustily do boje o vinařské trhy v Evropě i jinde, hlavně pomocí levných vín. Nárůst světové spotřeby sice ještě nějaký čas pokračoval, ale v roce 1999 se zastavil. Francii postihla vinařská krize dlouho před započetím světové hospodářské - už asi před pěti lety - kdy po oslabení domácího trhu prohráli i boj v cizině. Přednostní zaměření na elitní vína se ukázalo jako chybné. Objem jejich prodeje totiž poklesl a ceny ještě více. Když pak začala v roce 2008 hospodářská krize a poklesla spotřeba vína ve světě, problémy Francie se ještě prohloubily. Kromě poklesu množství exportovaného vína klesla v roce 2009 i průměrná cena lahve z 3,72 na 3,3 euro. Nejhorší situace je u šampaňského, kde prodej poklesl o 28 %. Export z oblasti Bordeaux se snížil o 23 %, z Burgundska o 22,5 %. Přitom u levnějších vín to tak zlé nebylo. Regionální vína VdP zaznamenala pokles jen o 2 % a stolní dokonce nepatrný nárůst o 0,3 %. Nejhorší situace je u tradičních největších odběratelů francouzských vín - v USA nastal pokles o 30 % a ve Velké Británii o 23 %. Zákazníci si namísto návštěvy restaurace raději koupili laciné víno v supermarketu a vypili ho doma.