Historie a víno

Spotřeba vína u nás každým rokem stoupá (nyní asi 17 l na hlavu ročně), zlepšují se i znalosti zákazníků, přesto odpověď na otázku, kde (a za kolik) nakupovat není asi pro každého jednoduchá. Možností mě napadá pět: přímo u vinaře, ve vinotéce, v marketu, na dobírku, na ochutnávce. Pokusím se rozebrat, jaké mají (podle mého názoru) výhody a nevýhody. Nejideálnější je to přímo u vinaře . Člověk ví, co kupuje, většinou se to dá předem okoštovat, dá se předpokládat, že to bylo dobře skladováno, cena je obvykle příznivá. Má to ale jednu nevýhodu: pokud člověk není přímo z jižní Moravy, těžko se zmůže na víc než pár nákupů někdy o dovolené apod. (Tím se samozřejmě nechci dotknout vinařů z Čech, ale tady je těch možností opravdu málo.) Další - všeobecně zatracovanou možností je market . Kritizuje se špatné uskladnění - světlo, teplo, skladování nastojato atd. To je samozřejmě stoprocentní pravda, přesto já tento nákup vůbec neodmítám. Jako protiklad k marketu se obvykle uvádí vinotéka . Její...

Parthové Po smrti Alexandra Makedonského ovládli většinu bývalého území Perské říše Seleukovci. Kol. r. 250 př. n.l. se od nich odtrhly dvě říše. Místodržící Baktrie Diodotos vytvořil říši řecko-bakterskou a Arsak, pocházející z massagetského kmene Dahů, Parthii. Kol. r. 200 př. n. l. sice Seleukovec Antiochos III. Veliký přinutil dočasně obě říše uznat závislost, ale po jeho porážce od Římanů u Magnesie v r. 190 se opět odtrhly. Zatímco řecko-bakterská říše postupně slábla (mj. též proto, že úzká makedonsko-řecká vrstva se dost vyvyšovala nad místní šlechtu a nesplynula s ní) a nakonec podlehla náporu severoíránských kmenů, Parthie sílila. Velkého rozmachu dosáhla za krále Mithridata I. (171-138 př. n. l.), který ovládl Mezopotámii. Hlavním městem se stal Ktesifon. Mithridates II. (123-87 př. n. l.) získal vliv v části Malé Asie a Zakavkazsku, území Seleukovců zmenšil na pouhou Sýrii. Podařilo se mu též zatlačit příbuzné kmeny Sakaravaků do Sístánu.(Sakastánu). Parthie se stává velmoc...

Mince Kadfise II. a Kanišky Kušáni Kolem roku 140 př. n. l. se hroutí pod tlakem saksko-massagetských kmenů obrovská řecko-bakterská říše, rozkládající se přibližně na území dnešního Pákistánu a Afghanistánu a zasahující do středoasijských republik. Jejich pohyb byl vyvolán útoky Hunů . Vlastní Baktrii (poté označ. jako Tocháristán) obsazují Tocháři a Asiani, původem od Syrdarje, do oblasti kolem Sístánského jezera (Sístán, Sakastán) přicházejí z území mezi Amudarjou a Syrdarjou Sakaravakové a do údolí Kábulu vpadli přitchienšanští Sakové. Roku 126 př. n. l. přichází do této oblasti poselstvo, vyslané čínským císařem Wu-ti , aby navázalo spojenectví "s národem Velkých Jüe-č´ " proti Hunům. To se sice nepodařilo, ale díky tomu máme popis zdejších kmenů. Dobyvatelé se v Bakrii rozdělili na pět rodů, mezi nimiž byli i Kušáni (čínsky Güšuan). Postupně se dostali pod vliv Kang-jü , o čemž svědčí i tituly jejich vládců - jabghu, což označuje ne zcela suverenního panovníka. Kušáni ...

Skythové Ze všech kmenů severoíránské jazykové rodiny jsou právě oni nejznámější. V 7. století před naším letopočtem vpadli do severního Černomoří a tím zde začíná skythská epocha. Přišli sem z Asie, odkud je prý vytlačili Massagetové . Jejich nejbližšími příbuznými byli Sakové. Skythové si v Černomoří podmanili původní obyvatelstvo, které jim bylo částečně příbuzné. Šlo o potomky srubové kultury, která se zde rozvíjela od pol. 2. tis. př. n. l. Ta se stejně jako andronovská kultura vyvinula z kultur okrových a katakombních hrobů. Obyvatelstvo Skytie známe z popisů Herodota. Vedle vládnoucích kočovných kmenů, takzvaných Skythů královských,zde žily i usedlé rolnické kmeny. Skythové podnikali nájezdy až do střední Evropy do oblastí lužické kultury. I zde byly nalezeny jejich typické trojboké hroty šípů. Území Skythů se rozkládalo mezi Dunajem a Donem. Skythové měli vyspělou kulturu, ovlivněnou též Řeky. Jejich společnost byla značně diferencovaná, existovali zde i otroci. Základem jejich...

Trochu jako protiváhu k předchozímu článku jsem vybral to nejlepší, co jsem v poslední době pil z červených i bílých, a to bez ohledu na zbytkový cukr. V rámci vybraných vín už není žádné absolutní pořadí, všechna jsou moc dobrá. BÍLÁ Chardonnay 2005, ledové víno, Vinné sklepy Valtice Ryzlink rýnský 2006, VH, Vinné sklepy Valtice Pálava 2005, výběr z bobulí, Znovín Znojmo Pinot Gris 2004, C. Braun, Alsasko, Francie Riesling 2005, Schloss Johannisberg, SRN Riesling 2004, Grand Cru, Bestheim Bennwihr, Alsasko, Francie Ryzlink vlašský 2005,VH, Premium Line, Mikrosvín Mikulov Veltlínské zelené 2006, slámové, Patria Kobylí Muscat du Cap Corse 2007, AOC , Korsika, Francie Muškát Ottonel 2007, ledové víno, Chateau Vartely, Moldávie ČERVENÁ/ROSÉ Merlot 2001 Casa Cadaval, Portugalsko Marktree 2004, South Eastern Australia Zweigeltrebe 2003, kabinet, Blanka Ďurinová Bzenec Quinta de Estanho, 10 Anos Porto Tawny, Portugalsko Shaka 2004 Western Cape, JAR Cabernet Sauvignon Pastoral, 2007, Moldá...

Následující tabulka není úplně originální, jde vlastně o rozšíření staršího článku Vína, která mi nevoněla. Nevracím se k němu proto, že bych už neměl o čem psát, ale jde o reakci na vyhledávání vín návštěvníky této stránky. Pro mě trochu překvapivě dost často hledají vína, která jsem já moc neocenil, jako např. Baturrica Tarragona. Tahle průměrná a slabší vína jsem v předcházejícím článku jenom obodoval a dále nerozebíral, ale teď vidím, že mám dluh, tak alespoň stručný popis. A jen pro zajímavost: Z těch zajímavějších vín je nejvíce vyhledávána Kadarka-Vranac , která je jen o chlup lepší( 6 b.), než vína v této tabulce. Ještě jedna poznámka z trochu jiného konce. Občas sám hledám některá méně známá vína na internetu a někdy se dostanu na úvodní stránku, kde mé hledání skončí v slepé uličce, protože je přede mnou jen změť různých článků a okénko HLEDEJ mi nabízí opět hledání na celém internetu. Chci jen upozornit, že na tomto blogu je vyhledávání mnohém přívětivější a nabízí vedle cel...

Princ z kurganu Issyk. 5. stol. př. n. l. Představa kočovných nájezdníků, kteří ohrožovali velké říše Evropy a Asie je většinou spojena s kmeny, hovořícími altajskými jazyky, tj. hlavně mongolskými a tureckými. Podobnou roli ale hrály kmeny, náležející k severoíránské (též východoíránské) jazykové rodině. V období mezi 1. tisíciletím př. n. l. a polovinou 1. tisíciletí n. l. ovlivňovaly zásadním způsobem dějiny Eurasie. V 1. tisíciletí př. n. l. obývaly tyto kmeny rozsáhlé stepi od Černého moře až po severozápadní Čínu. Velký problém je s jejich rozlišením, protože všechny tyto kmeny si byly jazykově i kulturně velmi blízké, navíc se neustále stěhovaly, spojovaly do různých svazů a opět přeskupovaly. V odborné literatuře jsou rozpory v přiřazování jednotlivých kmenů, ve skutečnosti to ale asi není ani rešitelné. Tyto kmeny žily na periferii vyspělých civilizací, od nichž o nich máme informace, ty jsou ale dosti rozporuplné. Řekové rozlišovali Skythy, Sarmaty , Saky a Massagety . Zejmé...

8. 4. 2008 se v kině Centrál v Hradci Králové konalo slavnostní zahájení Febiofestu. Přítomni byli například Fero Fenič a režisér úvodního filmu Tomáš Bařina. Po spoustě projevů se začal promítat film Bobule. Už dlouho jsem se při nějaké české komedii tak nepobavil. A nejen proto, že byla o víně. Je zde celá řada skutečně neotřelých hlášek a gagů, při nichž se obecenstvo, včetně mě, smálo nahlas. Příjemný dojem umocňovaly záběry z překrásných míst jižní Moravy, hudba skupiny Kryštof a také velmi dobré herecké výkony. Hlavní roli pražského podvodníčka, který se před zákonem ukrývá u dědy na Moravě, hrál Kryštof Hádek. Zde se musí starat o vinici a prožívá spoustu hezkých, ale i nepříjemných chvilek. Setkává se také s místními vinaři, mezi nimiž má krásnou roli Václav Postránecký. Jeho postava je inspirovaná známým vinařem Stanislavem Mádlem z Velkých Bílovic. Více asi nemá smysl prozrazovat, ale kdo chce prožít příjemnou zábavu, po které dostane chuť na vínko, tomu mohu film určitě dopo...

V sobotu 5. 4. 2008 se v hotelu Bujnoch v Přelouči konala ochutnávka vín vinařství Víno Rakvice . Ochutnávkou prováděli hoteliér pan Oldřich Bujnoch a manažer vinařství pan Radek Prokeš. Oba se svého úkolu zhostili nejen s profesionalitou, ale i s evidentním zápalem pro věc. Představili tak nejen vinařství, jeho vína, ale pověděli i spoustu dalšího zajímavého o výrobě a péči o víno. Ochotně odpovídali na dotazy přítomných a ti měli navíc možnost vyhrát několik lahví vína, pokud si správně poradili s dotazy obou pánů. Vinařství Víno Rakvice vzniko oddělením od Vinselektu Michlovský a založil ho v roce 2004 Oldřich Michlovský. Momentálně produkují asi 70 000 lahví ročně a plánují zvýšení na 100 000. Zaměřují se hlavně na kvalitní přívlastkvá vína. Výnosnost z jednoho keře je asi 1,5-2 kg. Ochutnat jsme mohli 12 vzorků, 5 bílých, 1 růžové a 6 červených. Úvodním zavíňovacím vzorkem bylo suché Veltlínské červené rané v pozdním sběru ročník 2006. Tato odrůda se používá velmi často na burčák...

Kdo se trochu více zajímá o víno, určitě už narazil na články, popisující výsledky různých vín na domácích či mezinárodních soutěžích. Někdy je tu oznámeno, jakou medaili víno obdrželo, jindy ale také počet bodů, které získalo. Ne každý ví, jak vlastně hodnocení probíhá. A když se nějaký vinař chlubí, že jeho víno dostalo třeba stříbrnou medaili, také není úplně všem jasné, co to přesně znamená. Vína jsou hodnocena několikačlennou komisí. Vždy se hodnotí vzhled, chuť a vůně, ale existuje několik odlišných způsobů bodování. Na mezinárodních soutěžích je nejběžnější 100 bodový systém. Členové poroty přidělují vínu body podle tabulky, která vypadá asi takto: vynikající velmi dobré dobré uspokojující neuspokojující Vzhled čirost 5 4 3 2 1 barva 10 8 6 4 2 Vůně intenzita 8 7 6 4 2 čistota 6 5 4 3 2 harmonie 16 14 12 10 8 Chuť intenzita 8 7 6 4 2 čistota 6 5 4 3 2 harmonie 22 19 16 13 10 perzistence 8 7 6 5 4 Celkový dojem 11 10 9 8 7 Když sečtete body v posledním sloupci ( 40 b.), zjistíte...

Po pravdě - nic moc . Ale proč se nepodělit o zkušenosti? Spíše jsem tak trochu čistil sklep. Mé okolí dobře zná mou slabost pro víno, takže si nemusí dělat moc velkou hlavu , co vybrat jako případný dárek. Ale protože zároveň mezi mými blízkými moc velcí znalci vína nejsou, dostanu občas to, co bych si asi sám nekoupil. To je případ i Cabernetu ze Zaječí , který jsem dostal krátce po zveřejnění aféry s víny s padělaným původem, ve které bylo toto vinařství zmiňováno. Cabernet Sauvignon jak.Vinařství Zaječí, Collection Moravia, 2005, 12,5%.Nakonec to ale nebylo tak zlé. Barva tmavého rubínu, vůně slabá, ne moc výrazná, snad deklarovaný černý rybíz, viskozita střední, totéž dochuť. Bylo ale vcelku příjemné, harmonické. Dávám 7 bodů. Neuburské jak. Víno Mikulov, 2006, 11,5%, běžné marketové víno, světle zlatavá barva, jemná sladká vůně, snad maliny, trochu oříšků, viskozita střední, pikantní, delší dochuť s trochou hořčinky, celkem příjemné, dobře pitelné. Hodnotím 6 bodů z 10 možných. R...