Historie a víno

V sobotu 18. srpna se v obci Sedlec u Mikulova konalo Sedlecké finále, akce pořádaná Sedleckými víny. Vstup byl zdarma, návštěvníci si platili ochutnávky jednotlivých vzorků. Jakostní stála od 5,-, běžnější přívlastková mezi 10,- až 20,-, vyšší přívlastky, slámová a ledová až do 65,-. K poslechu hrála cimbálová muzika, v tombole se dala vyhrát pěkná vína. To hlavní samozřejmě bylo, že se tady dala přechutnat velká část sortimentu vinařství, přibližně 40 vín, převážně z ročníku 2011, mnohá z nich s různými medailemi a oceněními. Vzhledem k omezeným časovým možnostem jsem přechutnal zhruba polovinu, vynechal jsem jakostky a pár těch nejdražších. V nabídce byla téměř výhradně vína bílá, jen minimum růžových a červených. Nebudu podrobně rozebírat všechny koštované vzorky, zmínil bych se jen o těch které mě zaujaly a naopak. Asi nejvíce se mi líbilo Neuburské 2011 výběr z hroznů se zlatou medailí z Festwine a bronzovou z IWC San Francisco. Velmi pěkný byl i nejsladší vzorek, který jsem měl...

V srpnu jsem doma otevřel sedm vín. Výběr byl docela pestrý co se týče zemí i odrůd. Z těch méně známých to bylo třeba italské Refosco. Székszárdi Kadarka 2003 minösegi bor (jakostní víno) - Pécsi püspéki pincesnét (Péčské biskupské sklepy), vinařská oblast Székszárd, Maďarsko. Atypická láhev ze zeleného skla s vytlačeným znakem biskupství byla uzavřena sice 45 mm dlouhým korkem,který byl ale celý jen z drti. Také na etiketě se opakoval biskupský znak. Obsah alkoholu 13 %. Světlejší granátová barva, vysoká viskozita. Jemná vůně švestek a květin, jemný nádech bariku. Středně plné tělo, ovocná chuť s nevýraznými tříslovinami a zřetelnějšími kyselinami. Dochuť středně dlouhá až delší. Dávám horších 7 (79) bodů. Crozes-Hermitage 2007 Appellation Crozes-Hermitage Controlée - Cave de Tain, L´Hermitage, Francie. Zelená láhev burgundského typu byla uzavřena plným korkem délky 45 mm. Víno dostalo stříbrnou medaili na Wine Challenge 2010. Obsah alkoholu 12,5 %. Tmavá granátová barva, velmi vys...

Poslední červencový den se v příjemném prostředí pardubického hotelu Euro konal již 14. ročník soutěže vín, která předchází Pardubickému festivalu vína. V šesti komisích zasedlo pod vedením prof. Ing. Fedora Malíka, DrSc. třicet porotců z České republiky a Slovenska. Přibližně 270 vzorků vín bylo rozděleno podle barvy a zbytkového cukru do osmi kategorií. Zastoupení bylo mezinárodní. Vedle domácích zde byla vína z Rakouska, Itálie, Slovenska, Bulharska, Francie, Itálie a Moldávie. Nejvíce vzorků bylo v kategorii bílých suchých (hlavně z ročníku 2011), následovala (možná trochu překvapivě) bílá polosladká, polosuchá a červená suchá. Hodnotilo se stobodovou stupnicí, nejvyšší a nejnižší bodové ocenění jednotlivého vzorku se škrtalo, ze zbylých se vypočítal průměr. Od 81 bodů získávala vína bronzovou, od 84 stříbrnou a od 87 zlatou medaili. Zřejmě nejvíce se porotcům líbila červená suchá vína, kde bylo uděleno celkem 7 zlatých medailí, z toho i champion výstavy s absolutně nejvyšším bodov...

První zmínka o Srbech se vztahuje k roku 610 , kdy pod vedením vládce neznámého jména přišli na Balkán ze severu jako spojenci byzantského císaře Herakleia v boji proti Avarům. Kde se nacházela jejich pravlast, Bílé Srbsko, to není dodnes jisté, mohla ale ležet při našich severních hranicích. Zde se celkem logicky nabízí nějaký vztah k zde dosud žijícím Lužickým Srbům. (Podobně i Chorvati přišli v této době ze severu z Bílého Chorvatska. Tady je určitě zajímavá myšlenka o možné souvislosti jejich jména s českými Charváty, kteří obývali v počátcích středověku východní Čechy.) Potomci prvního vládce Srbů patřili k dynastii Vlastimirovičů . Jménem známe až Višeslava (Vojseslava, Vojislava), zřejmě pravnuka onoho vládce neznámého jména. Vládl přibližně v letech 768-814. Srbové v té době žili v několika víceméně samostatných župách, v jejichž čele stáli župani. K nejdůležitějším župám patřily vlastní Srbsko, označované jako Raška (podle hradu Ras), jehož pevnou součástí bylo i dnešní Kos...

Tak už i ve Finsku vinařství Ve Finsku už 15 let probíhá experiment, jenž má ověřit možnosti pěstování vinné révy v zemi. Už v příštím roce pak zde chtějí přejít ke komerční produkci révy a asi za pět let by chtěli začít vyrábět víno. Viz též: Švédské vinařství Nejlepší hovězí? Přece z krav napájených vínem! Francouzi se inspirovali v Japonsku. Tam je považováno za nejlepší hovězí z krav, které dostávaly pivo. Ve Francii pochopitelně zkoušejí víno. A v docela slušném množství. Krávy dostanou do krmení přidané asi dvě láhve denně. Jejich maso je pak žádanou lahůdkou v restauracích pro gurmány. Probíhají zkoušky, která odrůda révy dodá masu nejlepší chuť. Problémy se špačky v Burgenlandu Na východě Rakouska mají teď vinaři velké problémy se špačky. Ti se zde přemnožili a víno jim mimořádně chutná. Vinaři byli zpočátku trpěliví, ale nyní už požádali o povolení bránit se. Jinak hrozilo, že by letošní úroda mohla být dost slabá. Mají povoleno používat ochranné sítě, chovat ve vinicích dravé...

Sklepní ulička ve Villány Pohled do sklípku se spoustou ocenění Jednoznačným vinařským vrcholem za celý pobyt byla návštěva Villány. Je to asi třítisícová obec, polovina obyvatel mluví německy, jsou tu i dvojjazyčné názvy. S trochou nadsázky jsem došel k zajímavému závěru: Nejlepší červená maďarská vína vznikají ve Villány. Nejznámější vinaři ve Villány jsou Němci. Z čehož vyplývá, že nejlepší maďarská červená vína vyrábějí Němci. Takto vypadá maďarská bodovací tabulka K těm známým vinařům patří například Wunderlich, Bock, Günzer, Müller. Pak jsou tu dva význační vinaři bratranci Tamás a Attila Gere, což sice zní velmi maďarsky. Ve skutečnosti se ale také jedná o původem Němce, jejichž rodina si ale po druhé světové válce musela změnit německé jméno Gerbel na maďarsky znějící Gere. (Malovinařem je i Tamásův bratr Miklós Gere, u něhož jsme v Harkánech bydleli a jehož stáčený Olászrizling, který nám věnoval na uvítanou, představoval lehké nekomplikované ale celkem příjemné letní pití.) N...

Tepaná brána kostela v Pécsi s motivy vinné révy Lázeňský komplex v Harkánech Název článku trochu zkresluje. Byla to vlastně normální dovolená, i když ve vinařském regionu, víno tak samozřejmě představovalo důležitou součást programu. Bydleli jsme v hezkém lázeňském městečku s termálními prameny Harkány. To patří z vinařského hlediska do oblasti Villány-Siklós , považované za místo, kde vznikají nejlepší maďarská červená vína s dobrým potenciálem pro delší vyzrávání. Leží na jihu země, jen pár kilometrů od hranic s Chorvatskem. Je tu středomořské klima, velké množství slunečných dnů, což dává dobré podmínky pro vyzrávání modrých odrůd Cabernet Sauvignon, Cabernet Franc, Kékfrankos (Frankovka), Kékportó (Modrý Portugal), Merlot a Zweigeltrebe, které tu rostou na svazích vápencových pohoří. Bílé odrůdy se tu pěstují jen okrajově. Nově jsou nejlepší zdejší vína označovaná jako DHC (Districtus Hungariae Controllatus) Villány . Halászcsárda Originální nápis na ubytování Ochutnal jsem tu vín...