Do Maďarska za vínem. 1. Co se úplně nepovedlo

Tepaná brána kostela v Pécsi s motivy vinné révy

Lázeňský komplex v Harkánech

Název článku trochu zkresluje. Byla to vlastně normální dovolená, i když ve vinařském regionu, víno tak samozřejmě představovalo důležitou součást programu. Bydleli jsme v hezkém lázeňském městečku s termálními prameny Harkány. To patří z vinařského hlediska do oblasti Villány-Siklós, považované za místo, kde vznikají nejlepší maďarská červená vína s dobrým potenciálem pro delší vyzrávání. Leží na jihu země, jen pár kilometrů od hranic s Chorvatskem. Je tu středomořské klima, velké množství slunečných dnů, což dává dobré podmínky pro vyzrávání modrých odrůd Cabernet Sauvignon, Cabernet Franc, Kékfrankos (Frankovka), Kékportó (Modrý Portugal), Merlot a Zweigeltrebe, které tu rostou na svazích vápencových pohoří. Bílé odrůdy se tu pěstují jen okrajově. Nově jsou nejlepší zdejší vína označovaná jako DHC (Districtus Hungariae Controllatus) Villány.

Halászcsárda

Originální nápis na ubytování

Ochutnal jsem tu vína skvělá i velmi špatná. Začnu těmi horšími. V samotných Harkánech jsme navštívili Halászcsárdu, což je něco jako rybářská hospoda. Dali jsme si tu džbánek Portugalu. Na běžné stolní víno byl až překvapivě voňavý po ovoci a smetaně a určitě by se dal docela dobře pít nebýt toho, že už když nám ho přinesli, byl dost teplý a protože panovalo příšerné vedro, byl ke konci už špatně pitelný.

Pan Béla jako vozka

Sklípek u Kormanyosů

Hodně rozporuplným zážitkem byl výlet koňským povozem do vinného sklípku na okraji města. Samotná cesta povozem, v němž nás bylo i s vozkou 15, byla zajímavá. Dva drobní bělouši táhli bez problémů, jeli jsme až překvapivě rychle. Sklípek i posezení před ním bylo velmi pěkné. S vínem už to bylo podstatně horší. Pan Béla měl Tramín, Chardonnay a Frankovku. Nejprve nám dal ochutnat. Stihl jsem obě bílá a byla dost hrozná, výrazně cítit po sudu. Pak už chtěl, abychom si vybrali. Doufal jsem, že červené bude o něco lepší, ale to jsem se mýlil. Víno bylo na hranici pitelnosti, možná už pod ní. Džbáneček jsem nebyl schopný vypít. Sice mi zbytek vinař na závěr přelil do petky, stejně jsem to ale vylil. Úplně zklamaný jsem však nebyl. Prostě jsem něco podobného mohl čekat.

Biskupský kostel v Pécsi

Trochu drastické vyobrazení z kostela

Teď přejdu k trochu lepším vínům. Vyjeli jsme si do krásného historického města Pécs. Zde jsme kromě řady opravdu zajímavých památek navštívili i biskupské sklepy s obřími sudy a nabídkou vín. Město již patří do jiného vinařského regionu - Mecsekalja. Ve sklepě byla ale převážně vína z oblasti Villány, případně Szekszárd. Ochutnal jsem místní bílou odrůdu, kterou jsem dosud neznal ani podle jména - Csomorika. Víno asi potřebovalo delší vydýcháni, takto nezaujalo. Zkusil jsem i Irsai Olivér, který nádherně voněl, ale byl poněkud prázdný. O něco zajímavější (ale spíše neobvyklá) byla uleželá Kadarka z roku 2003, určená k oslavě milenia zdejšího biskupství, které se slavilo v roce 2009.

Vína z biskupských sklepů

Centrální náměstí v Pécsi