Historie vína. 1. Víno v pravěku a starověku

října 02, 2008

1. Víno v pravěku a starověku

Nejstarší doklady o konzumaci hroznů jsou staré 14 000 let a pocházejí z oblasti Ženevského jezera. Předpokládá se dokonce, že už v této době pili lidé zkvašenou šťávu. Důkazy o tom máme ale až z doby o dost mladší. Asi před 8 000 lety se už určitě hrozny cíleně pěstovaly v Zakavkazsku a Mezopotámii, před 7 000 lety pak v Íránu prokazatelně vyráběli víno. Ze starověkého Sumeru, z doby před 5 550 lety máme doklady o obchodu s vínem. S oblastí Mezopotámie obchodoval i starověký Egypt, kde je víno doloženo 2 700 let př. n. l.

Víme, že Egypťané uzavírali nádoby na víno keramickými zátkami, opatřovali pečetěmi s hieroglyfy, jakýmisi nejstaršími etiketami. Četné malby umožňují rekonstruovat tehdejší postupy při výrobě. Zdá se, že byly dosti podobné těm, které se ještě poměrně nedávno používaly v některých částech Španělska. Tehdejší vína měla asi vysoký podíl alkoholu a zřejmě i dosti dlouhou trvanlivost.

Staří Řekové pak výrobu i konzumaci vína pozdvihli na úroveň umění. Víno bylo pramenem inspirace pro básníky, výtvarné umělce i filosofy. Vedle vlastních kvalitních vín znali Řekové dobře i dovážená vína z Egypta či Fénicie. Pití vína bylo společenskou záležitostí, při níž se ale vždy míchalo s vodou. Tento způsob byl běžný i u Římanů. Ti pěstovali například Tramín červený nebo Primitivo. Kvalitnější římská vína měla až neuvěřitelnou trvanlivost. Byla chráněna korkovými zátkami, utěsněnými voskem a pryskyřicí. Ta nejoceňovanější pocházela z Falerna. Opravdovým "superročníkem" byl prý rok 121 př. n. l. Vína z něho se prý dala pít ještě za 200 let! Tak kvalitní vína pila ale pouze římská elita. Masy se musely spokojit s podstatně horšími. Jsou známé nářky legionářů na mizerné zoctovatělé víno. Ty byly odbývány s poukazem na to, že takové víno má nejlepší dezinfekční účinky. Římané se zasloužili o rozšíření révy vinné a vinařství prakticky do všech oblastí, do kterých pronikli.