Historie vína 2. Původ a dělení současných odrůd


Za centrum, odkud se pravděpodobně rozšířila většina kulturních odrůd révy vinné (Vitis vinifera), je považován Kavkaz a přilehlé oblasti Malé Asie. Ostatně i slovo víno se odvozuje od gruzínského gvino.Lidé si postupně vybírali a šlechtili ty odrůdy, které se ukázaly jako hospodářsky nejzajímavější. Mnoho nových odrůd pak vzniklo i jako samovolné mutace.
Původní odrůdy se dělí do několika skupin:
1. skupina černomořská - ta má dvě podskupiny. 1a) gruzínské odrůdy, vývojově nejstaší - např. Rkaciteli, Mcvane, Saperavi, 1b) balkánské odrůdy - bulharské ( Mavrud, Gamza), rumunské (Grassa, Babeasca), maďarské ( Furmint, Lipovina), řecké, chorvatské aj.
2. skupina západní - nejdůležitější pro výrobu vína. Tyto odrůdy vznikaly v Evropě křížením černomořských odrůd mezi sebou nebo jejich křížením s révou lesní. Hovoří se o dvou genetických pólech, které daly vzniknout současným odrůdám. Jednak jsou to odrůdy "frenč" - francké, protěžované císařem Karlem Velikým (768-814) - a dále odrůdy "hunč" hunské, které se prý dostaly do Evropy během stěhování národů spolu s Huny, tj. ve 4.-5. stol. n. l. (Vzhledem k tomu, že valná část mých článků o historii je věnovaná právě Hunům, nemohu si odpustit jednu poznámku. Hunové byli typičtí kočovníci, zemědělstvím se nezabývali. O tom, že by snad sami pěstovali révu, jsem rozhodně nikde nečetl. Jestli k rozšíření "hunče" došlo v souvislosti s nimi, musel za tím být nějaký podmaněný národ, který se přesunul s nimi.)
Odrůdy "frenč" byly slabého vzrůstu, málo plodné, s malými bobulemi kořenité chuti. Jejich prapůvod se odvozuje od révy lesní typu Gmelin a z ní vzniklé odrůdy Tramín. A dále odrůdy Cabernet Franc, též vzniklé z révy lesní. Odrůdy "hunč" plodily hodně, ale dávaly slabá vodová vína. Ve středověku se hojně pěstovaly, protože poddaní odváděli poplatky vrchnosti mnohem raději z těchto plodných odrůd, než z "frenče". Z nich se nejvíce rozšířila odrůda Heunisch, u nás známá jako Běl velká.
Křížením mezi Heunischem a Tramínem vznikla řada současných odrůd. Za potomky Heunische je považován např. Ryzlink rýnský nebo Frankovka, potomky Tramínu jsou Pinot noir, Pinot blanc, Pinot gris nebo Veltlínské zelené.
3. skupina východní - méně významná z hlediska výroby vína. Tyto odrůdy se používají hlavně jako stolní (Chusajne, Sultanina).

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Setkání u vína s profesorem Šamánkem

Teleskové. Kurikanové

Chorvát, Elbling, Veritas a další méně obvyklé odrůdy