Příspěvky

Teleskové. Kurikanové

Obrázek
  Dalším kmenem Telesků byli Kurikanové (Kurykan, čínská verze je Guligan). Podíleli se na vytváření turkických Jakutů a mongolských Burjatů. Kolem jejich původního jazyka jsou velké nejasnosti a spory. Nejpravděpodobnějším se jeví jejich příslušnost k turkickým jazykům, vzhledem k tomu, že tak mluvili i další Teleskové, někteří badatelé ale řadí jejich jazyk k mongolským a další je pokládají za tunguzo-mandžuské Evenky. Kompromisní teorie uvažuje o tom, že se na vytváření jejich svazu tří kmenů (= Uč-Kurykan) podílely všechny tyto složky. Jejich nejbližšími příbuznými byli pravděpodobně Bajirku, s nimiž sousedili. Žili západně, severně i východně od Bajkalu, kolem Angary a na horním toku Leny. Archeologicky jim zřejmě odpovídá kurumčinská kultura. Byli asi spíše polousedlí než úplně typičtí kočovníci. Na velmi dobré úrovni u nich byli zpracování železa, částečně se zabývali i zemědělstvím, pěstovali žito, pšenici a proso. Byli to první zemědělci  v Přibajkalí. Půdu orali, našly se i z

Teleskové. Bajirku 2. část

Obrázek
  Teleské kmeny byly nejprve součástí kaganátu Žuan-žuanů , když se vzbouřily, porazil je nejprve další podřízený kmen, Turkuti , kterému se následně podrobily. Protože Turkuti vzápětí zničili říši Žuan-žuanů, stali se Teleskové součástí Turkutského kaganátu. Nikdy nebyli příliš loajální, proto se jeden z kaganů rozhodl vyřešit tento problém zvláštním způsobem. Pozval všechny jejich stařešiny na hostinu a tam je nechal povraždit. Teleskové se ale bouřili dál. Bajirku celkem ochotně podporovali různé nepřátele Turkutů, zejména klíčový příbuzný teleský kmen Ujgury , ale i Číňany. Ve 20. letech 7. století se podrobili kaganátu dalšího příbuzného kmene – Sejanto. Po jeho pádu se v roce 647 podrobili čínské dynastii Tchang.   Císař vytvořil z jejich území gubernii a gubernátorem stanovil eltebera Küjlišiho . Po krátkém čase Bajirku povstali, v letech 660-662 svedli několik bitev se střídavými výsledky, poté se sice podrobili, ale už v roce 679 se stali součástí obnoveného Turkutského kaga

Domácí ochutnávka odrůdy Neronet

Obrázek
  Neronet je naše domácí odrůda, tudíž se pěstuje hlavně u nás a v zemích s námi sousedících. Vznikla křížením Svatovavřineckého, Modrého Portugalu a Alibernetu. Je to barvířka, ale nehodí se jen k dodání barvy červených vín, dává i velmi zajímavá odrůdová vína. Vinařství Nosreti Zaječí , moravské zemské 2017 , obsah alkoholu 11,5%. Rubínová barva, vysoká viskozita. Středně intenzivní těžší nasládlá vůně tmavého ovoce, borůvek smetany, trochu živočišné. V těle plnější, šťavnaté, lehce natrpklé, v chuti borůvky, dochuť středně dlouhá až delší. Dal jsem mu lepších 7,5 bodu, u mě skončilo páté, celkově šesté. Vinařství Maňák Žádovice, pozdní sběr 2016 , 11,5 % alkoholu. Tmavá rubínová barva, vysoká viskozita, méně až středně intenzivní vůně tmavého ovce, i zde byla trocha živočišnosti. Velmi svěží, dobře pitelné, v chuti černý rybíz a lesní ovoce, plnější tělo, delší dochuť. Hodnotil jsem doslova o chloupek lépe než předešlé víno, u mě čtvrté, celkové ale až sedmé. Rodinné vinařství H

Italští Supertoskánci kontra Morava

Obrázek
  V téhle sérii z domácího koštování byla pouze moravská a italská vína, mezi nimi i dva Supertoskánci. A jak toto porovnání dopadlo? Governo All´uso Toscano 2017 IGT , Itálie. Zelená top Bordo, korek dlouhý 44 mm z drti. Obsah alkoholu 13,5 %. Vyrobeno z částečně usušených hroznů odrůd Merlot a Sangiovese. Supertoskánec, podle Lucy Maroniho 99 bodů. Hodně tmavá fialová barva, velmi vysoká viskozita. Slabá vůně, která se jen neochotně otvírala. Postupně se uvolnila těžká vůně tmavého ovoce, josty a květin. Plné tělo, velmi bohaté, dobře strukturované, hřejivé, opravdu lahodné, uhlazené, v chuti tmavé ovoce, švestky, čokoláda. Středně dlouhá dochuť. Dostalo ode mě lepších 8,5 (90) bodů. Pinot grigio della Valdadige 2018 DOC – Il Casato, Cantina di Ora , Itálie. Označeno jako The best Italia Pinot grigio Vintage 2018 a od Lucy Maroniho dostalo 96 bodů. Atypická láhev z průzračného skla, trochu připomínající mělnický kalamář, byla uzavřena plastovou zátkou. Obsah alkoholu 13 %. Zlata

Teleskové. Bajirku 1. část

Obrázek
  Bajirku (též Bajyrku, čínsky Ba-jie-ku, mladší mongolizovaná podoba Bargut) byl kočovný kmen, žijící v polovině 1. tisíciletí n. l. na pomezí dnešního ruského Zabajkalska a severního Mongolska, přibližně mezi Bajkalem na severozápadě a řekami Argun na východě a Cherlen na jihu. Později se pod tlakem sousedů posunovali severozápadním směrem a obývali oba břehy Bajkalu, jehož název pochází, alespoň podle některých výkladů, právě od jejich jména. Od něho se též někdy odvozuje původ jména národa Burjatů . Velké dohady jsou ohledně jejich původního jazyka. Častěji jsou řazeni k  turkickým kmenům , přičemž nepochybně patřili k jejich významnému ranému uskupení – Teleskům. Někdy se ale uvažuje, že původně mluvili nějakým raně mongolským jazykem. Tento názor je sice dosti rozšířený, ale prakticky ničím nepodložený. Z toho vycházejí různé odlišné pokusy o výklad významu jména národa. Turkická verze ho překládá asi jako velmi bohatí, mongolská naopak cosi jako neotesaní, hrubí, primitivní. Ste

Teleskové. 3. Jejich další říše a obyčeje

Obrázek
  Po rozdělení Turkutského kaganátu si začali počátkem 7. století vytvářet vlastní říše, například Kibi v Džúngarsku nebo silnou říši Sejanto , o které jsem již podrobněji psal. Teleskové se spolu s Číňany podíleli i na likvidaci turkutských kaganát a nakonec se sjednotili v mocném kaganátu Ujgurů , též Choj-chu. Ten byl jakousi konfederací kmenů, kde klíčovou roli měli Tokuz-Oguzové (9 rodů). Vedoucím byl Jaglakar (Jologe, vlastní kaganský rod). Do svazu byly inkorporovány dva kmeny, které k Teleskům nepatřily: Basmalové a východní větev Karluků. Dále pak několik dalších teleských kmenů: Pugu, Chun, Bajirku, Tongra, Kibi a Sygje. Zdá se, že některé, zejména vzdálenější teleské kmeny, jako například Kurikanové, byli v dosti volném vztahu ke kaganátu a měly minimálně nějakou autonomii. Po zničení Ujgurského kaganátu Jenisejskými Kyrgyzy bylo nejvýznamnější nástupnickou ujgurskou říší idikutství v Západním kraji. Vzniklo kolem poloviny 9. století a existovalo do roku 1028, kdy ho zn

Teleskové. 2. Říše Gao-gjuj a začlenění do Turkutského kaganátu

Obrázek
  Když koncem 5. století chystali Žuan-žuani další válku proti Číně, odmítli se na ní Teleskové podílet a raději odkočovali do Džúngarska, kde zničili menší hunskou říši Jüeban. Bylo jich mnoho, podle čínských zdrojů sto tisíc povozů. Jejich vůdce Afučžilo (480-516) porazil kagana, který se ho pokusil pronásledovat a poslal roku 490 poselstvo do Číny, kde požadoval, aby ho uznali za samostatného vládce, což se mu podařilo. Vytvořil říši Gao-gjuj. Nová říše se vnitřně dělila na dvě části. Severní ovládal přímo Afučžilo, označovaný jako Veliký syn Nebes, jižní jeho bratranec Cjunki. Na toho ale brzo zaútočili z jihu Hethalité, zabili ho a zajali jeho syna Mivotu. To vedlo k převratu i na severu, kde byl v roce 496 Afučžilo svržen a zabit Balianem. I ten byl ale vzápětí zabit Hefthality. Mivotu byl jimi dosazen jako vazalský vládce. Podařilo se mu získat si uznání od Číny. Porazil a zabil roku 508 kagana Žuan-žuanů Futu, jeho skalp poslal jako dar do Číny, ale pak ho v roce 516 napadl syn