Historie a víno

Tato série vín byla poměrně pestrá, co se týče odrůd i zemí původu. Byla tu dvě vína polská, po jednom ze Slovenska, Itálie, Španělska, JAR a Moravy. Našly se i méně obvyklé odrůdy, jedno bylo višňové. Wino Babuni 2015 - Ogrod smakow Babuni , Polsko. Na úvod jedna zvláštnost - višňové víno. Atypická láhev s dřevěnou zátkou. Obsah alkoholu 13 %. Rubínová barva, vysoká viskozita. Těžká, středně intenzivní vně višňového kompotu. V těle plnější, celkem příjemná výrazná sladko-trpká chuť sladkých višní, středně dlouhá dochuť. Dal jsem mu 7 bodů . Rulandské šedé 2015 kabinet - Skoupil Velké Bílovice . Trať Nová hora. Zelená Bordo, plastová zátka, zajímavá etiketa, připomínající archeologické nálezy v obci. Obsah alkoholu 13 %, 1 g zbytkového cukru, 5,6 g kyselin. Sytá zlatá barva, viskozita střední. Jemná nasládlá vůně sladkých citrusů a květin. Plnější tělo, olejovité. Příjemná chuť grepů, středně dlouhá dochuť, šťavnaté. Středně dlouhá dochuť. Dostalo lepších 7 (81) bodů . Noria 2015 akos...

Pečeněhové byli svazem kočovných, turecky mluvících kmenů. Když koncem 9. století porazili v Podněpří staromaďarské kmeny a zatlačili je na západ, stali se na čas pány velké části černomořských stepí. Zároveň také sousedy Kyjevské Rusi, Byzance, Bulharska a říše Chazarů. Všechny tyto státy se brzy stali oběťmi pečeněžských nájezdů. Ty měly podle různých svědectví poměrně podobný charakter: bleskový vpád, získání množství kořisti, zpustošení země a rychlý ústup. K menším srážkám s Rusy došlo zřejmě už ve druhé polovině 9. století, ještě před sjednocením Kyjevské Rusi, ale první pečeněžský vpád na Rus se odehrál v roce 915 za vlády knížete Igora . Tentokrát ještě neskončil bojem, ale nějakou dohodou. Už v roce 920 ale došlo k boji, o kterém toho ale též mnoho nevíme. V roce 943 přinutil Igor Pečeněhy ke společnému tažení proti Byzanci a následujícího roku je poslal, aby pustošili Bulharsko. Zdá se, že až do 60. let 10. století existoval s Rusy jakýsi mír, který sice zřejmě nevylučoval m...

Naše partička vínomilů se tentokrát sešla u Jirky (jbes) nad odrůdou Zweigeltrebe. Je u nás dosti oblíbená, ale pochází z Rakouska. Nese jméno po šlechtiteli, panu Fritzi Zweigeltovi, který byl velkým obdivovatelem Adolfa Hitlera a spolupráce s nacisty ho dost zkompromitovala. Ještě rodiče: Frankovka a Svatovavřinecké. Vzorků se nám sešlo deset + jeden mimořádně povedený zavíňovací, což byl ale Neronet od pana Stejskala, který nakonec patřil k tomu nejlepšímu, co jsme tento den ochutnali. Jako obvykle, koštovali jsme formou slepé degustace. Zw 2016 jakostní - Rodinné vinařství Košut . Obsah alkoholu 12 %. Tmavá rubínová barva, vysoká viskozita. Slabší vůně třešní a čokolády. Celkem příjemné, hřejivé, šťavnaté a kořenité, v chuti višně, delší dochuť. Přesto mu trošku něco chybělo a celkově skončilo osmé. Zw 2014 Klassik Maxendorf - Weingut Neustifer Poysdorf, Niederösterreich. Obsah alkoholu 12,5 %. Poněkud světlejší barva na pomezí rubínu a granátu, velmi vysoká viskozita. Intenzivněj...

Kulajská kultura V 1. tisíciletí př. n. l. žily v oblasti tajgy kolem středního toku řeky Ob kmeny, náležející ke kulajské kultuře. Jejich sousedy byli lidé z tagarské a bolšerečenské kultury. Typickými předměty této kultury jsou lité bronzové plastiky, zobrazující ve stylizované podobě zdejší zvířata: losy, jeleny, medvědy, vlky a ptáky. Ty se nacházejí zejména na obětních místech. Nálezy poměrně masivních bronzových hrotů šípů naznačují použití silných luků. Podobně i hroty kopí jsou hodně mohutné a sloužily asi k lovu velkých zvířat. Další typickou zbraní byla železná bojová sekera s ostrým hrotem, často zdobená losí hlavou. Obyvatelé pravděpodobně prováděli časté loupeživé útoky na své tagarské sousedy, kteří proti nim na hranici s tajgou postupně vytvořili síť pohraničních pevností. Útoky byly pro nepočetné pěší bojovníky velmi nebezpečné, i když je nepřátelská jízda mohla v hlubokých lesích pronásledovat jen velmi obtížně. K tomuto riziku je ale nutila mimořádná obtížnost přeži...

Bolšerečenská kultura Od 7. století př. n. l. až do přelomu letopočtu se v lesním pásmu kolem horního toku řeky Ob rozvíjela bolšerečenská kultura. Ta se dělila na dvě skupiny - severní a lépe prozkoumanou jižní. Usedlé obyvatelstvo žilo v opevněných centrech, jako obydlí jim sloužily polozemnice s otevřeným ohništěm. Obživu jim skýtalo pastevectví a primitivní zemědělství. Chovali koně, krávy a ovce, důležitý byl i lov a rybolov. Doloženo je i kovolitectví. Nářadí bylo zpočátku měděné, o něco později bronzové a od 2. století př. n. l. i železné. Hroty loveckých šípů se ale dělaly z kostí a rohoviny. Ta sloužila i na rukojeti nožů. K výzbroji patřily bojové sekery, krátké meče a kinžály, ochrannou zbroj tvořily kostěné destičky. Vyráběla se jednoduchá hliněná keramika a také dřevěné nádoby, oděvy se tkaly z vlny ale i z rostlinných vláken. Mrtvé pohřbívali ve skrčené poloze na pravém boku s hlavou na jihozápad pod mohyly z drnů, které měly geometrické tvary. Některé lebky svědčí o tre...

Jedná se o kulturu skythské epochy, která se rozvíjela v 7. - 3. století př. n. l. na území dnešní republiky Tuva. Název má podle místa prvních nálezů v údolí řeky Ujuk. Z daného období pochází řada pohřebišť s poněkud odlišným způsobem pohřbívání. Časté jsou hliněné kurgany, nacházející se zejména ve střední a severní Tuvě. Jsou nepříliš vysoké (0,5-3 m) a velmi rozdílné podle velikosti (průměr od 3,5 do 100 m). Kolem těch největších ještě bývají kamenné ohrady a příkopy. Pod kurgany se nacházejí v hloubce 1-2 metrů pravoúhlé hroby, ohraničené dřevěnými sruby, jejichž stěny jsou orientovány podle světových stran. V jednom hrobě bývá obvykle několik těl. Mrtví leží ve skrčené poloze na levém boku, hlava směřuje na západ nebo severozápad. Prakticky po celé Tuvě se nacházejí také kamenné kurgany, jejichž podzemní části jsou víceméně shodné s výše uvedenými, v některých případech jsou tu ale místo podzemních srubů pouze jakési komory z velkých kamenů, někdy mají mrtví pod hlavou jakousi k...

Po Alfrédově smrti se králem stal jeho bojovný syn Eduard Starší (899-925) . Ten jednak posílil obranu Wessexu novými hrady, ale také rozšiřoval sféru svého přímého vlivu. Když se proti němu jeho bratranec Ethelwold, usilující též o trůn, spojil s dánským králem East Anglie Eohricem, porazil roku 901 Eduard spojená vojska u Holme , Eohric padl a Eduard jeho území ovládl. Roku 910 došlo k bitvě o vliv v Mercii mezi spojenými vojsky Wessexu a Mercie proti Dánům z Northumbrie u Tettenhallu . Dánové prohráli a od té doby již nepřekročili hraniční řeku Humber směrem na jih. Definitivně si také podrobil Londýn a jeho nadvládu uznali i Dánové v Essexu. Ke konci své vlády byl nezpochybnitelným pánem území na jih od Humberu. S postupem směrem na sever se také po Anglii šíří vazalský systém , jehož počátky se začaly objevovat pod franským vlivem od 8. století. Od počátku měl ale svébytné anglické rysy se zvláštním místním názvoslovím. Pro lenního pána se používal termín hlaford (odtud lord), ...