Bolšerečenská kultura. Západní Sibiř v rané době železné

Bolšerečenská kultura
Od 7. století př. n. l. až do přelomu letopočtu se v lesním pásmu kolem horního toku řeky Ob rozvíjela bolšerečenská kultura. Ta se dělila na dvě skupiny - severní a lépe prozkoumanou jižní. Usedlé obyvatelstvo žilo v opevněných centrech, jako obydlí jim sloužily polozemnice s otevřeným ohništěm. Obživu jim skýtalo pastevectví a primitivní zemědělství. Chovali koně, krávy a ovce, důležitý byl i lov a rybolov. Doloženo je i kovolitectví. Nářadí bylo zpočátku měděné, o něco později bronzové a od 2. století př. n. l. i železné. Hroty loveckých šípů se ale dělaly z kostí a rohoviny. Ta sloužila i na rukojeti nožů.
K výzbroji patřily bojové sekery, krátké meče a kinžály, ochrannou zbroj tvořily kostěné destičky. Vyráběla se jednoduchá hliněná keramika a také dřevěné nádoby, oděvy se tkaly z vlny ale i z rostlinných vláken. Mrtvé pohřbívali ve skrčené poloze na pravém boku s hlavou na jihozápad pod mohyly z drnů, které měly geometrické tvary. Některé lebky svědčí o trepanaci. Ta mohla sloužit léčebným účelům (i s doloženým přežitím), v některých případech ale zřejmě svědčí o posmrtném pojídání mozku zemřelého. Několik případů dokládá skalpování zemřelého, zde se ale asi jednalo o nepřátele, u těl totiž nejsou žádné milodary. Mezi 5. - 3. stoletím př. n. l. pronikají na bolšerečenské území kmeny tagarské kultury, nacházejí se zde jejich zbraně, bronzová zrcadla a ozdoby ve zvěrném stylu. Přitom ale nedošlo ke změně obyvatelstva, nově příchozí byli asimilováni. Až vpády kočovníků v posledních dvou staletích před naším letopočtem vedly k vytvoření smíšeného osídlení.

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Setkání u vína s profesorem Šamánkem

Teleskové. Kurikanové

Chorvát, Elbling, Veritas a další méně obvyklé odrůdy