Dvě bitvy na řece Pjaně

Zlatá horda utrpěla v 60. letech od Evropanů tři porážky. V roce 1362 u Modrých vod od litevského velkoknížete Olgerda (Algirdas), 1365 u Šiševského lesa od spojených ruských knížat a 1367 bylo její vojsko Rusy zahnáno do Pjany, přičemž utrpělo těžké ztráty. Jižní ruská hranice byla na deset let bezpečná. Emir Mamaj, faktický vládce Zlaté hordy, se ale s větší mírou nezávislosti Rusů nehodlal smířit. Od 2. poloviny 70. let plánoval řadou úderů postupně oslabit jednotlivá ruská knížata.

Na jaře roku 1377 svěřil vojsko princi Arab-šáhovi (Arapša) a vyslal ho proti Nižněnovgorodsko-suzdalskému knížectví, kde v té době vládl kníže Dmitrij. Tomu poslal na pomoc vojsko i veliký kníže moskevský Dmitrij. Rusové se cítili silní a překročili řeku Pjanu, za kterou se rozkládal země Mordvínů. Tam se k nim dostala lživá informace, že Arab-šáh ve zmatku ustoupil, protože z nich měl strach. Bylo horké léto a Rusové si užívali dne. Sňali zbroj, odsedlali koně, začali popíjet a přitom se vychloubali. Jiní se vydali na lov po okolí.

Arab-šáh byl ale nedaleko. Získal si pomoc Mordvínů, kteří ho tajnými stezkami dostali až k Rusům. Zde vojsko rozdělil na pět částí, které současně napadly Rusy z různých stran a dokonale je překvapily. Mnoho Rusů padlo, jiní se na útěku utopili v Pjaně, mezi nimi i jejich velitel, carevič Ivan Dmitrijevič. Arab-šáh táhl rychle k Nižnímu Novgorodu.

Město bylo vydrancováno a vypáleno. Kníže s částí obyvatel uprchli do Suzdalu. Situace využili i Mordvíni a začali také zemi drancovat. Arab-šáh poté dobyl i Rjazaň a její kníže Oleg musel také uprchnout. Následujícího roku kníže Dmitrij obnovil své síly a s moskevskou pomocí napadl nejdříve Mordvíny, mnoho jich pobil či umučil, zemi zpustošil.

Arab-šáhův úspěch ale Mamajovi umožnil připravit další tažení, tentokrát proti Moskvě.