O krádežích na internetu

Víno Kagor je unikátním vínem, vzniklým na objednávku ruské pravoslavné církve. Měl sloužit jako připomínka Kristovy oběti. Název je podle jihofrancouzského města Cahors, kde jsou vína podobného charakteru doložena od 13. století. Do Ruska se dostal za časů cara Petra Velikého kolem roku 1700. Protože Rusové byli v té době zvyklí hlavně na sladké alkoholické nápoje z medu, bylo i toto víno objednáno jako sladké. Pili ho ti nejbohatší.
(Tomáš Fránek, Aktuálně.cz, 18.12. 2010)

Kagor je unikátním typovým vínem, vzniklým na objednávku ruské pravoslavné církve. Měl sloužit jako připomínka Kristovy oběti. Název je podle jihofrancouzského města Cahors, kde jsou vína podobného charakteru doložena od 13. století. Do Ruska se dostal za časů cara Petra Velikého kolem 1700. Protože Rusové byli v té době zvyklí hlavně na sladké alkoholické nápoje z medu, bylo i toto víno objednáno jako sladké. Pili ho ti nejbohatší.
(milasko.blog.cz, 24.11. 2008)

Zdají se vám tyto dva články podobné? Mně docela dost. Vyprovokovalo mě to k následující úvaze:
V dnešní době se krade všude a všechno, to je prostě realita. Proč by internet měl být výjimkou. Že lidé na svých stránkách běžně používají cizí fotografie a myšlenky, to už asi nikoho nepřekvapí. Krádež zůstane vždy krádeží, vidím tu ale (právě vzhledem k realitě) dost jasnou hranici. Pokud si takto někdo občas vylepšuje malou soukromou NEKOMERČNÍ stránku, navštěvovanou pár desítkami čtenářů, dá se nad tím už dnes nejspíš mávnout rukou. Něco úplně jiného je, když to udělá šéfreportér velké komerční stránky. Tady už je to určitě námět k zamyšlení.
Jeden čtenář mě upozornil, že na Aktuálně.cz se nachází článek, podepsaný šéfreportérem panem Tomášem Fránkem, který je skoro navlas totožný s mým starším textem o Kagoru. Pardon, liší se nadpis. Žádná zmínka o použitém zdroji. Požádal jsem pana šéfreportéra v komentáři pod článkem a také v mailu, aby mi to vysvětlil. Žádná reakce. Buď si pan Fránek hraje na mrtvého brouka nebo je to pod jeho úroveň. Já jen doufám, že se alespoň trošičku stydí.
Stalo se vám něco podobného? Jaký na to máte názor?

Komentáře

Okomentovat

Populární příspěvky z tohoto blogu

Setkání u vína s profesorem Šamánkem

Obrázek
Poslední dubnový den se konala na pardubickém zámku velmi zajímavá ochutnávka vín. Mimořádná nebyla tentokrát díky vínům, i když i ta byla pěkná, ale hlavně proto, že zde vystoupil známý kardiolog Prof. MUDr. Milan Šamánek , DrSc. Jeho přednáška doplňovala degustaci vín ze Znovínu Znojmo, která tu představoval ředitel firmy pan Ing. Pavel Vajčner. Nejprve k přednášce. Pan profesor nám na řadě seriózních výzkumů, prováděných po celém světě, vysvětli, že pít alkohol, nejlépe víno, je nutné denně. Naopak nejnezdravějšími lidmi mají být podle těchto údajů abstinenti. Doporučená denní dávka vína pro muže je 2-4 dcl, u žen asi polovina. Důležitá doplňková informace pro starší: Komu je více než 54 let, měl by dávku zvýšit. To celé bylo vykládáno odborně i vtipně zároveň. Velmi mě pobavil příběh pětaosmdesátileté babičky, která na různé neduhy těla pije střídavě pivo, bílé či červené víno nebo slivovici. Na dotaz, kdy pije vodu, odpověděla: "Takovou nemoc jsem ještě neměla". No a teď
Další informace

Teleskové. Kurikanové

Obrázek
  Dalším kmenem Telesků byli Kurikanové (Kurykan, čínská verze je Guligan). Podíleli se na vytváření turkických Jakutů a mongolských Burjatů. Kolem jejich původního jazyka jsou velké nejasnosti a spory. Nejpravděpodobnějším se jeví jejich příslušnost k turkickým jazykům, vzhledem k tomu, že tak mluvili i další Teleskové, někteří badatelé ale řadí jejich jazyk k mongolským a další je pokládají za tunguzo-mandžuské Evenky. Kompromisní teorie uvažuje o tom, že se na vytváření jejich svazu tří kmenů (= Uč-Kurykan) podílely všechny tyto složky. Jejich nejbližšími příbuznými byli pravděpodobně Bajirku, s nimiž sousedili. Žili západně, severně i východně od Bajkalu, kolem Angary a na horním toku Leny. Archeologicky jim zřejmě odpovídá kurumčinská kultura. Byli asi spíše polousedlí než úplně typičtí kočovníci. Na velmi dobré úrovni u nich byli zpracování železa, částečně se zabývali i zemědělstvím, pěstovali žito, pšenici a proso. Byli to první zemědělci  v Přibajkalí. Půdu orali, našly se i z
Další informace

Chorvát, Elbling, Veritas a další méně obvyklé odrůdy

Obrázek
V listopadu se mi sešlo mimo jiné i několik vín z ne zcela běžných odrůd. Některá se líbila hodně, jinde jsem už tak nadšený nebyl. Dva vzorky pocházely ze šlechtitelské stanice Ampelos. A jak to tedy vypadalo konkrétně? Chorvát 2010 moravské zemské víno - Vinařství Mezi sklepy Čejkovice. O této hybridní odrůdě-neodrůdě se docela dost diskutuje. Není zapsaná ve státní odrůdové knize. V Evropě se rozšířila jako určitá forma náhrady za révu zničenou révokazem. Přesto, že oficiálně uznaná není, má své příznivce, hlavně pro výraznou vůni lesních jahod. Průzračná láhev typu Bordo byla uzavřena korkem dlouhým 45 mm. Obsah alkoholu 12 %. Hezká zlatožlutá barva, typická intenzivní vůně lesních jahod. Tělo plnější, v chuti opět jahody a ananas. Dochuť delší. Dal jsem mu 7 (80) bodů. Cabernet Franc 2008 - DHC (Ditrictus Hungarie Controllatus) Villány, Classicus - Szende Gábor, Villány, Maďarsko. Tuto odrůdu sice mezi neobvyklé zařadit nemůžu, patří k mezinárodně uznávaným, přesto na ní spíše n
Další informace