Turkutský kaganát - mapa 6

Komentáře

Okomentovat

Populární příspěvky z tohoto blogu

Teleskové. Kurikanové

Obrázek
  Dalším kmenem Telesků byli Kurikanové (Kurykan, čínská verze je Guligan). Podíleli se na vytváření turkických Jakutů a mongolských Burjatů. Kolem jejich původního jazyka jsou velké nejasnosti a spory. Nejpravděpodobnějším se jeví jejich příslušnost k turkickým jazykům, vzhledem k tomu, že tak mluvili i další Teleskové, někteří badatelé ale řadí jejich jazyk k mongolským a další je pokládají za tunguzo-mandžuské Evenky. Kompromisní teorie uvažuje o tom, že se na vytváření jejich svazu tří kmenů (= Uč-Kurykan) podílely všechny tyto složky. Jejich nejbližšími příbuznými byli pravděpodobně Bajirku, s nimiž sousedili. Žili západně, severně i východně od Bajkalu, kolem Angary a na horním toku Leny. Archeologicky jim zřejmě odpovídá kurumčinská kultura. Byli asi spíše polousedlí než úplně typičtí kočovníci. Na velmi dobré úrovni u nich byli zpracování železa, částečně se zabývali i zemědělstvím, pěstovali žito, pšenici a proso. Byli to první zemědělci  v Přibajk...
Další informace

Sejminsko-turbinský fenomén

Obrázek
  Trochu zvláštní název pro archeologická naleziště a nálezy, ale odborníci se zde vyhýbají zaběhnutému pojmu kultura, protože jde opravdu o zvláštnost. Koncem III. a ve II. tisíciletí př. n. l probíhaly v souvislosti s rozšiřováním indo-íránských kmenů bouřlivé změny ve stepích Eurasie, ale zajímavé události zaznamenala i severněji položená lesní zóna. Mezi 21. a 16. stoletími př. n. l. se v severní Eurasii šíří komplex sejminsko-turbinských archeologických památek. Co je na nich tak zvláštní? Nálezů je málo, přitom jsou rozmístěny na ohromném teritoriu od severní Číny po Finsko. Jedná se vlastně jen o pět pohřebišť, jedno obětní místo a několik dalších menších nálezů. Všechna významná naleziště jsou na soutoku velkých řek, např. Irtyše a Obu nebo Volhy a Oky a mají velmi jednotný inventář. Celému komplexu daly název Sejma a Turbino. Pohřby byly v nehlubokých jámách, orientovaných od jihozápadu ne severovýchod. Zdá se, že se však většinou jedná o kenotafy zem...
Další informace

Postelové války mezi Polovci a Kyjevskou Rusí

Obrázek
  Počátkem 2. tisíciletí měla knížectví Kyjevské Rusi asi 5,5 milionu obyvatel, ve stepích na jihu žilo několik set tisíc kočovných Polovců. Tradičně se hovoří o staletém konfliktu mezi Rusí a stepí. Není sporu o tom, že mezi nimi proběhlo mnoho krvavých konfliktů, zároveň však docházelo i k četným sňatkům na nejvyšší úrovni společnosti. Knížata, ale i prostší obyvatelé se s radostí ženili s „krásnými dívkami poloveckými“. Ty sice byly pohankami, ale po svatbě obvykle přijaly křest a s ním i nové jméno. Když se vrátím k nejvyšším kruhům, tak například syn knížete Jaroslava Moudrého Vsevolod si vzal Annu Poloveckou. Měl s ní syna a tři dcery. Jedna z nich, Eupraxie, se jako manželka Jindřicha IV. stala císařovnou Svaté říše římské. Vnuk Jaroslava Moudrého Oleg Svjatoslavovič se v roce 1078 oženil s dcerou chána Osoluka a měl s ní čtyři syny. V roce 1094 uzavřel další Jaroslavův vnuk Svjatolslav Izjaslavovič mírovou smlouvu s c...
Další informace