Říše Turkutů 12. Konec Modrých Turků.

Na počátku 30. let 8. století byl kaganát silný a navenek působil dosti stabilně. Situace se ale rychle změnila. 731 zemřel Kül-tegin a 734 Bilge-kagan. Jeho starší syn umírá po pouhých pěti letech a pak nastupuje mladší syn Tengri-chán. Velkou moc měla ale jeho matka Po-beg, dcera Tonjukuka. Ta chtěla prosadit do nejvyššího velení svého favorita. To vyvolalo velkou nespokojenost a
v krátkém čase celou sérii vražd příslušníků vládnoucího rodu. Zahynul kagan i dva jeho synové. Situace využil uzurpátor Kut, který se 741 zmocnil vlády. Na to ale reagují podrobené kmeny. 742 povstávají Ujguři, Basmalové a Karlukové. Turci byli poraženi a ustupují do pouštních oblastí Džungarska, Kut byl zabit. Vítězové vytvořili na čas novou říši, v níž se chánem stal vůdce Basmalů, vládce Ujgurů východním a elterbeg Karluků západním jabgu.

Novým kaganem Turků byl zvolen Ozmyš. Čína se ho snaží přimět k uznání vazalské závislosti. Část Turků se Číně raději opravdu poddává. 744 zabili Basmalové Ozmyše. Zbytky Turků poté postavily do svého čela jeho bratra Bajmeje. Chvíli se zdálo, že by kaganát mohl ještě na čas přežít, protože se mezitím vítězní spojenci pohádali. Ujgurský vůdce Pejlo napadl 744 Basmaly, porazil je a zabil chána. Těsně poté ale na Turky zaútočila Čína a zvítězila. Bajmej byl na útěku dostižen Ujgury a Karluky a 745 zabit. Pejlo odevzdal jeho hlavu Číňanům a sám se poddává jako vazal. Tím kaganát definitivně zaniká. Zbytky Modrých Turků pak odvedla Po-beg do Číny, kde byly postupně asimilovány.

Čína se mohla radovat, ale jen krátce. Její nadvláda nad stepí neměla dlouhého trvání. 751 utrpěla katastrofální porážku od Arabů v bitvě na řece Talas. To znamenalo konec plánů na další rozšiřování směrem na západ. Vnitřní boje od poloviny 50. let pak způsobily její obrovské oslabení a umožnily naopak vzestup stepních kmenů, jako byli Karlukové, ale zejména Ujguři.

Předchozí část