Appellation a Denominacion po středoevropsku

V posledních letech se ve střední Evropě objevují vína s kontrolovaným původem, obdoba nejvyšších kategorií ve Francii, Španělsku a některých dalších zemích. Nejdále jsou asi v Rakousku. Tam se nejprve objevila zajímavá označení vín v přední vinařské oblasti Wachau. Zdejší vinaři rozlišují tři kategorie vín:
  1. Steinfeder - lehká ovocná vína s cukernatostí 15-17° a alkoholem do 11%, odpovídají tedy našim jakostním jsou určena pro okamžité běžné pití. Název mají podle traviny, která roste ne zdejších terasovitých vinicích a lehce se pohybuje ve větru.
  2. Federspiel - vína s cukernatostí nad 17° Klosterneuburské stupnice, tj. asi jako naše kabinetní vína. Mají 11-12,5% alkoholu a nazývají se podle pomůcky zdejších sokolníků. Vypít by se měla do 5 let
  3. Smaragd - plná vína odpovídající našim přívlaskovým, s minimálním obsahem alkoholu 12,5%, většinou 13-14%. Toto označení mají po zelené ještěrce, vyhřívající se na kamenech v okolí vinic. Doporučuje se archivace 5-6 let.
    Tato označení nesou lahve z Wachau.
    Vedle toho se ještě objevila vína s geografickým určením původu - DAC- Districtus Austriae Controllatus. Jejich kvalitu kontrolují regionální vinařské výbory a národní vinařský výbor. Zatím existují tři. Nejstarší je z roku 2004 DAC Niederösterreich. Toto označení mohou mít vína z odrůdy Veltlínské zelené z Weinviertelu. 2007 se objevila DAC Mittelburgenland s víny z Frankovky a zatím nejmladší DAC Treisental pro vína z Veltlínského zeleného a z Ryzlinku rýnského.
    I v Maďarsku se objevila první vlaštovka.Na lahvích se známým vínem Egri Bikaver se v poslední době objevujeDHC - Districtus Hungaricus Controllatus Eger.
    Také u nás by se už několik let měla objevovat podobně značená vína, konkrétně jako VOC - vína originální certifikace. Tedy teoreticky. V praxi zatím žádné takové víno neexistuje a jednání o tom vyvolávají právě v poslední době ostré diskuse. Takže dočkáme se i u nás?

Komentáře

Okomentovat

Populární příspěvky z tohoto blogu

Setkání u vína s profesorem Šamánkem

Obrázek
Poslední dubnový den se konala na pardubickém zámku velmi zajímavá ochutnávka vín. Mimořádná nebyla tentokrát díky vínům, i když i ta byla pěkná, ale hlavně proto, že zde vystoupil známý kardiolog Prof. MUDr. Milan Šamánek , DrSc. Jeho přednáška doplňovala degustaci vín ze Znovínu Znojmo, která tu představoval ředitel firmy pan Ing. Pavel Vajčner. Nejprve k přednášce. Pan profesor nám na řadě seriózních výzkumů, prováděných po celém světě, vysvětli, že pít alkohol, nejlépe víno, je nutné denně. Naopak nejnezdravějšími lidmi mají být podle těchto údajů abstinenti. Doporučená denní dávka vína pro muže je 2-4 dcl, u žen asi polovina. Důležitá doplňková informace pro starší: Komu je více než 54 let, měl by dávku zvýšit. To celé bylo vykládáno odborně i vtipně zároveň. Velmi mě pobavil příběh pětaosmdesátileté babičky, která na různé neduhy těla pije střídavě pivo, bílé či červené víno nebo slivovici. Na dotaz, kdy pije vodu, odpověděla: "Takovou nemoc jsem ještě neměla". No a teď
Další informace

Teleskové. Kurikanové

Obrázek
  Dalším kmenem Telesků byli Kurikanové (Kurykan, čínská verze je Guligan). Podíleli se na vytváření turkických Jakutů a mongolských Burjatů. Kolem jejich původního jazyka jsou velké nejasnosti a spory. Nejpravděpodobnějším se jeví jejich příslušnost k turkickým jazykům, vzhledem k tomu, že tak mluvili i další Teleskové, někteří badatelé ale řadí jejich jazyk k mongolským a další je pokládají za tunguzo-mandžuské Evenky. Kompromisní teorie uvažuje o tom, že se na vytváření jejich svazu tří kmenů (= Uč-Kurykan) podílely všechny tyto složky. Jejich nejbližšími příbuznými byli pravděpodobně Bajirku, s nimiž sousedili. Žili západně, severně i východně od Bajkalu, kolem Angary a na horním toku Leny. Archeologicky jim zřejmě odpovídá kurumčinská kultura. Byli asi spíše polousedlí než úplně typičtí kočovníci. Na velmi dobré úrovni u nich byli zpracování železa, částečně se zabývali i zemědělstvím, pěstovali žito, pšenici a proso. Byli to první zemědělci  v Přibajkalí. Půdu orali, našly se i z
Další informace

Chorvát, Elbling, Veritas a další méně obvyklé odrůdy

Obrázek
V listopadu se mi sešlo mimo jiné i několik vín z ne zcela běžných odrůd. Některá se líbila hodně, jinde jsem už tak nadšený nebyl. Dva vzorky pocházely ze šlechtitelské stanice Ampelos. A jak to tedy vypadalo konkrétně? Chorvát 2010 moravské zemské víno - Vinařství Mezi sklepy Čejkovice. O této hybridní odrůdě-neodrůdě se docela dost diskutuje. Není zapsaná ve státní odrůdové knize. V Evropě se rozšířila jako určitá forma náhrady za révu zničenou révokazem. Přesto, že oficiálně uznaná není, má své příznivce, hlavně pro výraznou vůni lesních jahod. Průzračná láhev typu Bordo byla uzavřena korkem dlouhým 45 mm. Obsah alkoholu 12 %. Hezká zlatožlutá barva, typická intenzivní vůně lesních jahod. Tělo plnější, v chuti opět jahody a ananas. Dochuť delší. Dal jsem mu 7 (80) bodů. Cabernet Franc 2008 - DHC (Ditrictus Hungarie Controllatus) Villány, Classicus - Szende Gábor, Villány, Maďarsko. Tuto odrůdu sice mezi neobvyklé zařadit nemůžu, patří k mezinárodně uznávaným, přesto na ní spíše n
Další informace