Historie a víno

Hunská opasková spona Sien-pi dlouho neměli pevnou centrální vládu. Bylo zde 120 rodů, každý si vládl samostatně, spojovali se pod vládou knížete v době války. Skutečná říše vznikla až za Tchan-š´-chaje . O jeho narození vypráví zajímavá legenda . Narodil se, když se jeho "otec" vrátil po 3 letech z válečného tažení . Matka podala následující vysvětlení: jednou šla po cestě, lekla se úderu hromu, pohlédla do nebe a do úst ji spadla kroupa. Tak se jí narodil syn. Otec se k němu překvapivě moc nehlásil, takže Tchan-š´-chaj byl byl v mládí odkázán jen na vlastní schopnosti. Ty se ale brzy projevily a již v 15 letech byl zvolen stařešinou rodu. Moc stařešinů nebyla původně příliš velká, ale Tchan-š´-chaj si brzy vytvořil silnou družinu, o kterou se opíral. Navíc si rychle podřídil i ostatní stařešiny. Nemusel překonávát zvlášť velký odpor, doba byla pro něho příznivá, Sien-pi si uvědomovali nutnost sjednocení. Doba byla tvrdá, všude zuřila válka. Tchan-š´-chaj začíná válčit se...

viz text

Těžká jízda severoíránských kmenů kolem přelomu letopočtu. Velmi obávaný soupeř. Po zničení severní hunské říše se mohlo zdát, že staleté potíže Číny se severními kočovníky jsou definitivně minulostí. Navíc v době, kdy hunská říše umírala, dokončil vojevůdce Pan Čchao podmaňování Zapadního kraje. Cesta k neomezenému vývozu žádaného hedvábí na západ a tím i k další prosperitě Číny byla otevřena. Situace ale tak jednoduchá nabyla. Už od 30. let 1. stol. n. l. začaly boje Číny s Tibeťany . Ti se pod vedením rodu Šaodan začali sjednocovat a povstali proti čínské nadvládě. Měli ze začátku jen 5 000 jezdců a v polovině století se museli dočasně znovu podrobit, ale v 70. letech se boje obnovily a vládce Mivu je v podstatě nezávislý. Toho sice nechali Číňané spolu s 800 stařešiny otrávit na oslavě vínem, ale jeho syn Mitan v boji pokračuje. 96 n. l. porazil čínskou expediční armádu a 97 přechází do protiútoku. Do roku 102 sice Čína toto povstání na čas potlačila, ale stálo ji to mnoho sil. ...

V posledních letech se ve střední Evropě objevují vína s kontrolovaným původem, obdoba nejvyšších kategorií ve Francii, Španělsku a některých dalších zemích. Nejdále jsou asi v Rakousku . Tam se nejprve objevila zajímavá označení vín v přední vinařské oblasti Wachau. Zdejší vinaři rozlišují tři kategorie vín: Steinfeder - lehká ovocná vína s cukernatostí 15-17° a alkoholem do 11%, odpovídají tedy našim jakostním jsou určena pro okamžité běžné pití. Název mají podle traviny, která roste ne zdejších terasovitých vinicích a lehce se pohybuje ve větru. Federspiel - vína s cukernatostí nad 17° Klosterneuburské stupnice, tj. asi jako naše kabinetní vína. Mají 11-12,5% alkoholu a nazývají se podle pomůcky zdejších sokolníků. Vypít by se měla do 5 let Smaragd - plná vína odpovídající našim přívlaskovým, s minimálním obsahem alkoholu 12,5%, většinou 13-14%. Toto označení mají po zelené ještěrce, vyhřívající se na kamenech v okolí vinic. Doporučuje se archivace 5-6 let. Tato označení nesou lahve...

Feteasca neagra Chci ještě doplnit nějaké podrobnosti ke kategorizaci vín. Nejprve bych se podíval na dvě jazykově i vinařsky příbuzné země - Moldávii a Rumunsko. Obě u nás zatím nejsou vinařsky moc známé, zejména rumunská vína u nás představují skoro raritu, což je u evropské země, která je i významným producentem vína docela zvláštní. Vždyť vína z tak vzdálených zemí jako je například Austrálie nebo Argentina koupíme běžně. Když jsem se díval do rumunských pramenů na dělení jejich přívlastkových vín, kupodivu jsem našel informace, které se navzájem poněkud lišily, tak nevím, jak to tam s vinařskými zákony mají, ale protože ty rozdíly nebyly až tak velké, snad údaje zde uvedené nebudou až zase tak daleko od rumunské reality. Rumunštinou bohužel nevládnu, takže překladem posloužit nemohu. Tak alespoň přibližné srovnání s poměry u nás: CMD CULES LA MATURITATE DEPLINA cukernatost min. 190 g/l odpovídá kabinetu CT CULES TARZIU min. 220 g/l odpovídá pozdnímu sběru CS CULES SELECTIONAT odp....

Přesto, že se hunská říše dostala do závislosti, Čína se nepokoušela do vnitřních záležitostí jakkoliv zasahovat. Spokojila se s formální nadvládou, hlavní pro ni bylo, že zmizelo nebezpečí hunských vpádů. Situce se zásadně mění na poč. n. l. V r. 1 n. l. usedl v Číně na trůn nezletilý Pching-ti. Regentkou byla jeho babička, ale faktickým vládcem její favorit Wang-Mang . Po smrti císaře v r. 6. se pak prohlašuje císařem, v r. 9 vyhlašuje novou dynastii a provádí řadu reforem. Od počátku je velmi nepopulární jak u chanské šlechty, tak u prostého lidu, proto proti němu vzniká řada povstání. Wang.Mang chce dosáhnout naprosto neomezené moci nejen v Číně, ale i v závislých říších. Jeho zásahy přispěly k naprostému rozkladu již delší dobu upadající říše Wu-sunů. Když nechal popravit vládce knížectví Češi , uprchl jeho bratr k Hunům, kteří mu poskytli asyl. Wang-Mang následně jmenoval jednoho z hunských knížat šan-jü. To vedlo samozřejmě k válce, během níž se ale císařem prosazovaný Chjan sku...

Protože se v článcích o říši Hunů objevuje celá řada ne zcela běžných jmen národů, ale i oblastí, přikládám tuto jednoduchou mapu, která by měla poněkud usnadnit orientaci. Vzhledem k měřítku si ani nemůže dělat nárok na stoprocentní přesnost, má čistě orientační funkci.

Po čínských útocích byli Hunové výrazně oslabeni, ale také Čína byla velmi vyčerpaná a přišla o velkou část armády. Rozhodně neměla sílu na to, aby dokončila plány císaře Wu-ti a uštědřila Hunům rozhodující úder. Navíc jeho nástupce Čao-ti byl dosti nevýrazný. Zdálo se, že partie je stále zcela otevřená. Zasáhla ale náhoda - a snad také kletba. Huny zajatý a popravený vrchní velitel čínské armády Li Eršiský údajně před svou smrtí Huny strašlivě proklel. A kletba jako by fungovala. Napadlo nebývalé množství sněhu, hunský dobytek a koně se nemohli dostat k potravě a začali masově hynout. Pak začala mezi lidmi řádit nějaká strašná epidemie. 85 př. n. l. umírá Hulugu a o trůn začínají bojovat čtyři uchazeči. Vítězný Chuangdi nebyl příliš schopný, autorita dynastie upadala. Rozhodující vliv získali tradicionalisté ze starohunské strany, reprezentovaní rodovou šlechtou. Ti se opírali o vlastní vojska a šan-jü se stal hříčkou v jejich rukou. Tato skupina by ráda pozvedla bojové nadšení Hu...

Při svých ochutnáváních se snažím poznat co nejvíce odrůd z různých zemí. Vzhledem k tomu, že za posledních pár let to bylo několik stovek vzorků, mohu se pokusit o určitou statistiku. Které odrůdy mi nejvíce chutnaly a které tedy mohu s čistým svědomím doporučit. Z červených vín mě nejvíce vyhovují: Cabernet Sauvignon s příjemnou černorybízovou vůní, mnohá cuvée s ním jsou také velmi dobrá, obzvláště bych vyzdvihl jihoafrickou Pinotage; moc mi chutná také Cabernet Moravia, se spoustou zajímavých ovocných vůní a příjemnými tříslovinami; Merlot s třešněmi, švestkami a ostružinami; zatím ne úplně běžná, ale určitě velmi perspektivní odrůda je Dornfelder (borůvky, ostružiny); z u nás nepěstovaných je to vzrušující argentinský Malbec, mocný bulharský Mavrud a mimořádně zajímavé je i Cannonau di Sardegna (jahody,višně). Mezi bílými jsou mými favority: aromatické odrůdy Pálava a Tramín; miluji broskvový Sauvignon a bohatý Ryzlink rýnský; velmi vděčný je i Ryzlink vlašský, který téměř nikdy n...

Pokud chce člověk koupit zahraniční víno konkrétní kvality, dá se orientovat podle stupňů, uvedených v předcházející tabulce . Stačí si prostě trochu podrobněji prohlédnout lahev a obvykle hned pod názvem- ať už fantazijním (např. Amálie, Ardea) nebo odrůdy, ze které bylo víno vyrobeno (Chardonnay, Modrý Portugal)- najde slůvka, která mu napoví, o jakou jakost se zhruba jedná, případně zda cena odpovídá kvalitě. FRANCIE 1. AOC APPELLATION D´ORIGINE CONTROLÉE 2. VDQS VINS DÉLIMITÉS DE QUALITÉE SUPÉERIEURE 3. VDP VINS DE PAYS (krajová, zemská vína) 4. VT VINS DE TABLE (stolní vína) ITÁLIE 1. DOCG DENOMINAZIONE DI ORIGINE CONTROLLATA E GARANTITA 2. DOC DENOMINAZIONE DI ORIGINE CONTROLLATA 3. IGT INDICAZIONE GEOGRAFICA TIPICA 4. VT VINO DI TAVOLA (stolní) ŠPANĚLSKO 1.DOCa DENOMINACIÓN DE ORIGÉN CALIFICADA 2. DO DENOMINACIÓN DE ORIGÉN 3.a VT VINO DE LA TIERRA 3.b VC VINO COMARCAL 4. VM VINO DE MESA (stolní) NĚMECKO / RAKOUSKO 1.QmP QUALITÄTSWEIN MIT PRÄDIKAT (jakostní víno s přívlastkem) ...