Historie a víno

Jako obvykle se naše parta vínomilů z Pardubicka sešla k domácí degustaci předem dohodnuté odrůdy vína. Na letní koštování jsme si vybrali celkem příhodně Sauvignon. Měli jsme deset soutěžních vzorků + jeden zavíňovací. Tím byl pěkný Sauvignon 2015 z Aurory Šakvice , což bylo víno světlejší barvy, střední viskozity, s intenzivnější příjemnou odrůdovou vůní, středně plné, s výraznějšími kyselinkami, jemnou hořčinkou ve středně dlouhé dochuti. Na svou startovací pozici doplatilo, protože jinak by skončilo mezi nejlepšími. Sauvignon 2016 moravské zemské víno - Vinné sklepy Lechovice . Obsah alkoholů 12,5 %. Víno světlejší zlatavé barvy, s nižší viskozitou. Vůně nevýrazná, mdlejší, jemně nasládlá, s tóny meruněk a broskví. V těle středně plné, lehce minerální, kořenité, v chuti grepy a rybíz, dochuť kratší až střední. Nijak zvlášť se nelíbilo mně ani ostatním, celkově skončilo až deváté. Sauvignon 2015 pozdní sběr - Chateau Valtice , viniční trať Staré hory. Obsah alkoholu 12,5 %. Světlejš...

Spíše ze zvědavosti jsem navštívil vinařský festival, který se konal koncem května v Paláci Atrium v Pardubicích. Za 99,- Kč tu nabízeli skleničku, 13 ochutnávek vína a jednu sýrů. Nevím proč, ale moc jsem od toho předem nečekal. Musím uznat, že jsem se mýlil. Stánky byly volně rozmístěné ve dvou patrech paláce, kde jinak probíhal normální provoz, což ale nijak nevadilo. Zpestřením bylo i moderování od herce Lukáše Langmajera, spojeného s úspěšnými filmovými Bobulemi. Byla tu zastoupena kvalitní vinařství, narazil jsem na řadu pěkných vín. Až na jeden jsem si u každého stánku něco zajímavého našel. Líbil se mi například Ryzlink rýnský 2013 v pozdním sběru ze Sedleckých vín, Veritas 2015 pozdní sběr od Ampelosu, Hibernal 2015 z Vinných sklepů Kutná Hora, Cuvée Thomas 2016 z Víno Hruška nebo Ryzlink rýnský z Ořechové hory z vinařství Kadrnka. Mimořádně pěkný byl Rubinet 2016 z Vína Hradil Čejkovice s velmi intenzivními tóny čokolády a marcipánu. Nakonec ale největším překvapením byla d...

Tak jak se nám polská vína vlastně jevila? Většina jich byla z hybridních resistentních odrůd (někdy pro nás absolutně neznámých), protože pro ty klasické tam moc dobré klimatické podmínky nejsou. Buď pomrznou, nebo je napadne nějaká plíseň. Čekali jsme hlavně vína bílá, bylo ale velmi mnoho růžových a červených. A co bylo opravdovým překvapením - červená byla nejlepší. Podařilo se nám vypozorovat dva nedostatky. I když se jednalo vesměs o vína mladá, některá už byla zlomená. Někde mohly být příčinou až nepochopitelně krátké nekvalitní korky - jen něco přes 3 cm a z drti - jinde nedostatek síry. S tou byl obecně trochu problém, protože u jiných jí zase bylo až dost, což vadilo zejména mimořádně citlivému nosu Jirky. Ale aby zase nevznikl chybný dojem: narazili jsme i na řadu vín pěkných. Tak jen stručný přehled těch, která se nám líbila (hodnocení mezi 80-83 body): Zadora - Rondo 2015, Regent 2015, Cuvée RoRe 2011 Pańskie Pole - Cuvée odrůd Regent, Cabernet Cortis a Monarch 2014, Johan...

Prodloužený víkend na počátku května jsme se skupinou přátel využili k výjezdu do Polska. Využili jsme toho, že kamarád Lech Malysz, jeden z autorů ovine.cz, má mezi polskými vinaři dobré kontakty a pochopitelně se i bez problémů domluví. Požádali jsme ho o zorganizování celé akce a byla to velmi dobrá volba. Protože je mé vyprávění docela dlouhé, abych některé čtenáře neodradil od čtení a jiné naopak trochu navnadil, rozdělil jsem je do dvou částí. Naše šestičlenná skupinka vínomilů z Pardubicka, v níž byl i další z autorů Jirka Bureš, vyrazila v sobotu ráno ve dvou automobilech, po cestě jsme před hranicemi vyzvedli Lecha a dále už to bylo na něm. Kromě něho jsme měli o polském vinařství jen dosti mlhavé představy a naše očekávání nebyla nijak vysoká. Pravdou ale je, že polští vinaři byli velice přátelští a vstřícní, vína byla slušná, některá i velmi pěkná. Vinice se nacházely na severních svazích Beskyd v poměrně širokém pásmu směrem na východ podél hranic se Slovenskem. Hodně nás p...

Problematika mongolských kmenů v době sjednocování je velmi složitá. Když jsem psal o Tatarech ( viz ), zmínil jsem problém, kdy stejná skupina je jednou označovaná jako kmen, podruhé rod a jindy zase jako klan. Hierarchie je proto velmi nejasná a v tomto článku se tomu trochu vyhnu a nebudu se tím už zabývat. Místo toho bych chtěl přiblížit to, jak vlastně mongolské kmeny chápaly vzájemnou příbuznost. I to ale nebývá vykládáno úplně jednotně. V zásadě je možné vydělit několik stupňů spřízněnosti mezi mongolsky mluvícími kmeny. Užší jádro Mongolů "ve vlastním slova smyslu" představují Nirunové , většinou spíše menší skupiny, které byly ve 12. století součástí Chabul-chánova kmenového svazu, zvaného Chamag Mongol . Všichni odvozovali svůj původ od krasavice jménem Alan-choa . Pocházeli z jejích tří synů, kteří se jí narodili až po smrti jejího muže - a byli vlastně božského původu. Z nich opět nejužší jádro představují Bordžiginové a početní Tajčiutové . Další skupiny Nirunů...

Tato říše existovala v 17. a 18. století na části dnešního území Číny a Tibetu. V Tibetu probíhaly ve 30. letech 17. století ostré náboženské spory mezi řádem žlutých čepic (škola gelugpa) a červených čepic. V roce 1637 se dalajláma rozhodl pozvat si proti červeným čepicím (kloboukům) na pomoc Ojraty. Ti svolali sněm čuulgan a zde se dohodli o vyslání vojska, složeného ze všech ojratských kmenů. Velení bylo svěřeno chošutskému vládci Guši-chánovi . Ten poté porazil ve velmi krvavé bitvě u jezera Kukunor asi třicetitisícovou armádu spojence červených čepic, východomongolského knížete Cogto-tajšiho . Následně se do této oblasti přesídlila většina kmene Chošutů a začal se zde vytvářet jejich chanát. Chán dostal od dalajlámy titul Vládce zákonů a ochránce církve . I v několika následujících letech pokračovaly boje proti červeným čepicím a jejich spojencům. Po jejich skončení se stal Guši-chán faktickým světským vládcem Tibetu. Nechtěl ale, aby proti němu Tibeťané povstali, proto oficiální...

V sobotu 15.4. se ve Valticích konaly otevřené sklepy. Vstupné bylo 400,-Kč, za to dostal návštěvník skleničku, mapu a poukázky na ochutnání jednoho vzorku podle výběru vinaře v každém ze 17 otevřených sklepů a vinoték. V praxi to ale fungovalo velmi různě. Někde si člověk mohl za kupon vybrat prakticky z celé nabídky, jinde ze 2-4 vzorků, v jednom případě byl k dispozici opravdu jen jeden, který mě navíc moc neoslovil. Další vína se dala koupit za 5-25,- Kč. Tento systém nutil návštěvníky se mezi jednotlivými vzorky docela dost projít, protože jednotlivé sklípky byly všude možně po městě. To bylo svým způsobem dobré pro naši kondici a víno tolik "nelezlo" do hlavy, ale já třeba obvykle raději neprocházím zdaleka všechny sklípky. Spíše si vyberu pár nejzajímavějších a v těch toho okoštuji více. To se jak vzhledem k systému kuponků, ale i ke vzdálenosti mezi sklípky dost dobře provést nedalo. Plusem bylo ale i krásné prostředí, se spoustou historických památek a opravdu zajím...