Ojrati 5. Chošutský chanát

Tato říše existovala v 17. a 18. století na části dnešního území Číny a Tibetu. V Tibetu probíhaly ve 30. letech 17. století ostré náboženské spory mezi řádem žlutých čepic (škola gelugpa) a červených čepic. V roce 1637 se dalajláma rozhodl pozvat si proti červeným čepicím (kloboukům) na pomoc Ojraty. Ti svolali sněm čuulgan a zde se dohodli o vyslání vojska, složeného ze všech ojratských kmenů. Velení bylo svěřeno chošutskému vládci Guši-chánovi. Ten poté porazil ve velmi krvavé bitvě u jezera Kukunor asi třicetitisícovou armádu spojence červených čepic, východomongolského knížete Cogto-tajšiho. Následně se do této oblasti přesídlila většina kmene Chošutů a začal se zde vytvářet jejich chanát.

Chán dostal od dalajlámy titul Vládce zákonů a ochránce církve. I v několika následujících letech pokračovaly boje proti červeným čepicím a jejich spojencům. Po jejich skončení se stal Guši-chán faktickým světským vládcem Tibetu. Nechtěl ale, aby proti němu Tibeťané povstali, proto oficiální vláda zůstala dalajlámovi. Tato situace přetrvala i za jejich nástupců, takže Chošutský chanát ve skutečnosti po vojenské i politické stránce kontroloval Tibet, byť moc chánů postupně klesala. V roce 1640 se všichni ojratší vládcové sjeli a přijali společné stepní zákony a zároveň buddhismus školy gelugpa jako jednotné náboženství.

V téže době si Mandžuové podrobovali Čínu. Dalajláma byl pozván do Pekingu, zde potvrzen ve svém úřadu císařským dekretem, zároveň se Čína smířila s faktickým stavem. Situaci ale zásadně ovlivnilo nepřátelství mezi Čínou a Džúngarským chanátem, kdy se nakonec obě mocnosti rozhodly na počátku 18. století získat kontrolu nad Tibetem.

Poslední chošutský chán Lchavzan se pokusil o posílení své moci díky spolupráci s Čínou. Zbavil se daljlámy a pokusil se na jeho místo dosadit svého člověka. Tibeťané požádali o pomoc džúngarského chána Cevan-Rabdana. Ten ovládl v roce 1717 Tibet, poslední chán Chošutského chanátu padl. Tibeťané sice zpočátku džúngarské vojsko vítali, když ale vyplenilo Lhasu, nálada v zemi se zásadně změnila. Toho využila Čína. V roce 1720 sem vpadla čchingská vojska a Tibet byl podroben. Roku 1723 se sice Chošutové pokusili povstat, ale byli poraženi.