Tituly stepní aristokracie 1. Nejvyšší tituly

 

Vím, že mnoho lidí se nevyzná ani v celkem běžných evropských šlechtických titulech, případně pojmech z církevní hierarchie, předpokládám, že u titulů stepní aristokracie to nebude lepší, proto přikládám stručný přehled.

U privilegovaných představitelů stepních kočovníků máme doložené velké množství titulů. Existují v různých tvarech, pro přibližně stejné postavení člověka v hierarchii říše jich je několik, navíc u různých kmenů mají stejné tituly poněkud odlišný význam.

Šan-jü – vrchní vládce kmenového svazu kočovných Hunů Siung-nu ve východní Asii. Znamená to cosi jako nejvyšší a podléhala mu složitá a přesně hierarchicky uspořádaná skupina příslušníků vyšší a nižší aristokracie, kterou jsem ale již popisoval podrobně ve vyprávění o Siung-nu.

Kagan (chakan, chagan) – nejvyšší titul vládců kočovníků v Asii i Evropě. Je to vlastně chán chánů, král králů, tedy něco jako císař. Používal ho vládce mocné říše Žuan-žuanů (Avarů), kterou zničili a titul převzali Turkuti. U nich byl kagan bytostí s nejvyšší politickou, vojenskou i náboženskou funkcí. Díky obrovskému teritoriálnímu rozšíření této říše od Černého po Žluté moře se tento titul rozšířil po Eurasii. Používali ho pak vládcové Ujgurů, Jenisejských Kyrgyzů, Kimaků, Sejanto, v Evropě Avarů a Chazarů. U hunského vládce Attily uvádí Wikipedie tento titul také, pokládám to ale za anachronismus. Z 5. století není u Hunů tento titul doložen, přinesli ho až v 6. století Avaři, Attila je v soudobých pramenech uváděn jako král nebo vůdce, pokud nějaký asijský titul používal, logicky by se nabízel šan-jü. Málo známým faktem je, že ho velmi dlouho (do 11. století) používali vládci Kyjevské Rusi, kteří jsou v naší literatuře obvykle uváděni jako knížata. Turečtí sultáni se sami označovali také jako „chakani obou moří“, indičtí Velcí Mughalové si říkali khan khanan, tedy chán chánů

Chán – znamená prostě pán a byl to titul vládců velkých kočovných kmenů, původ je asi u sien-pijských kmenů, doložený je třeba u Toba (Tabgačů) ve 4. století n. l. Později ho v Evropě používali například Polovci-Kumáni, Bulhaři, vládcové Zlaté hordy nebo Krymští Tataři. Titul manželky byl chanum. Zcela jiný význam dali tomuto titulu Mongolové, u nichž měl význam nejvyššího vládce říše a nikdo z podřízených vládců ho nesměl používat, což platilo do té doby, dokud se udržela jednota říše. Existují různé složeniny s tímto titulem, mající rozdílnou vážnost.

Il-chán – v podstatě odpovídá kaganovi, znamená vládce lidu, byl používán zakladatelem turkutské říše Bumynem.

Gür-chán – vládce kmenového svazu, byl používán u Kara-Kitanů.

Kende – je vlastně uherskou podobou slova chán, případně kagan. Měl sice obrovskou autoritu a úctu srovnatelnou s postavením kagana, faktickou moc měl ale gyula, nejvyšší vojevůdce. Tento systém dvou vládců převzaly uherské kmeny od Chazarů (kagan + bulan).