Kočovné svazy Dulu a Nušibi 3. Katastrofa v kaganátu

V roce 634 nastoupil další straník Nušibi, Išbara Tolis-šad. Ten chtěl situaci v kaganátu uklidnit a provedl zásadní reformu. Vůdcům deseti kmenů předal zlaté šípy, symbol moci a povýšil je na úroven šadů, tj. princů z rodu Ašina. Šípy dostalo pět vůdců kmenů Nušibi, kteří měli titul erkin a pět vůdců Dulu s titulem čur. Od té doby se kaganátu též říká Turci deseti šípů. Klid ale nenastal. Nušibi mohli být spokojení, Dulu jen částečně. Šípy dostali Čchu-mu-kun, Chuluwu, Nešeti, Türgešové a Šuniši, ne však Karlukové, Jagma, Basmalové, Čchu-jüe, Čchu-mi a Šato.
Došlo ke spiknutí a část stařešinů pozvala na trůn východoturkutského prince z rodu Ašina Jukuk-šada. Boje trvaly několik let, Nušibi, podporovaní obchodními městy, si postupně proti němu zvolili několik protikandidátů. Jukuk-šadovi se nakonec po bojích podařilo v roce 641 zvítězit a říši opět sjednotit. Již o rok později se ale znesvářil s vůdci Dulu a jednoho z nich Nišu-čura nechal popravit. Dulu následně povstali a Jukuk-šad musel uprchnout. Nušibi si okamžitě zvolili vládcem Irbis Šeguj-chána a získali si podporu Číny. V roce 646 došlo k jednání o případném sňatku s čínskou princeznou, ale Čína za to požadovala pět bohatých měst na hedvábné stezce, což bylo odmítnuto.
Zhoršení vztahů s Čínou opět využili Dulu a do čela si zvolili Ašinu Challyga. Toho zpočátku podporovali jeho bratranci Ašina Miše a Ašina Bučžen, oba se nakonec podřídili Číně. Challyg se v roce 651 prohlasil Išbara-chánem, Irbis Šeguj-chán byl zabit. Došlo k bojům na západní hranici proti Persii, toho využila Čína, v roce 652 zaútočila a začíná dobývat východní části říše. Povstali opět Nušibi a zvolili si do čela Jukukova syna Čženču, ten ale nakonec musel uznat závislost na Išbarovi, kterému se poté na čas podařilo Číňany zastavit. Císař se ale nevzdává, posílá nové posily, jejichž důležitou součástí byli Ujguři, jedné koloně velel Ašina Bučžen. Nušibi a Dulu se Číňanům podrobili, Išbaru už podporovala jen vlastní turkutská družina. V roce 657 ustupuje nejprve za řeku Ili, pak za Ču, nakonec ale byl roce 659 zajat a v zajetí zemřel.
Zbytky Turkutů ještě kolem sebe shromáždil Čženču, ale v témže roce byl poražen Ašinou Miše. Kaganát zanikl, území bylo rozděleno na dvě gubernie, odpovídající územím Nušibi a Dulu. První bylo svěřeno do správy Ašiny Bučžena, druhé Ašinovi Miše.

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Setkání u vína s profesorem Šamánkem

Teleskové. Kurikanové

Chorvát, Elbling, Veritas a další méně obvyklé odrůdy