Taštykská kultura. 2. část

Poblíž Abakanu byly nalezeny zbytky luxusního paláce hunského místodržícího této oblasti, guducheu Sjujbudana, který ho nechal postavit ve stylu čínské architektury pro svou oblíbenou čínskou manželku Imo. Palác má mnoho místností, vybavených jakýmsi ústředním topením, kdy bylo teplo vháněno zvláštními kanály uvnitř stěn.

Ve výzbroji taštykských pěších i jízdních bojovníků byl vždy luk. Je dvojího druhu: menší skythského typu a větší kompozitní, blízký hunskému. Nebyly nalezeny žádné zbytky pancířů, i když na již zmíněných dřevěných vyobrazeních a na skalních kresbách jsou často zobrazeni bojovníci s různými typy ochranné zbroje: z kůže, kovu či kombinované. Je také možné, že jsou na nich zobrazení spíše cizí válečníci, možná místní muži nosili častěji jen koženou ochrannou zbroj. Doloženy jsou ale mimořádně velké pěchotní štíty, které kryly celou postavu. Byly složeny ze dvou částí, které se asi při přesunech rozložily, před bojem spojily.

Jejich těsně semknutá řada pak zřejmě kryla čelo armády. Lučištníci za ní schovaní pak ostřelovali nepřítele. To by však spíše předpokládalo dobře vycvičené přední bojovníky. Že by ani oni nepoužívali nějakou kvalitnější ochrannou zbroj, je málo pravděpodobné. Vedle dlouhých železných palašů se našly i poměrně krátké meče, vhodné pro pěchotu bojující v semknutém útvaru. Bojovníci byli bohatě tetovaní po těle i v obličeji. Kromě ozdoby to mohlo sloužit i jako magická ochrana lehkooděnců.

Hunové pravděpodobně Chakasy ovlivnili v mnoha směrech, přispěli i k upevnění pozic místní šlechty a napomohli tak k utváření pozdějšího kyrgyzského kaganátu.