Taštykská kultura. 1. část

Jde o kulturu formujících se Jenisejských Kyrgyzů (či spíše jejich předků), která se rozvíjela od počátku našeho letopočtu do 5. století na Jeniseji v Minusinské pánvi. Ekonomika zdejšího obyvatelstva byla komplexní. Vedle polokočovného chovu dobytka, koní, ovcí, ale nově také koz a velbloudů zde již bylo i plužní zemědělství s využitím umělého zavlažování a také lov. Mnohé informace o tehdejších lidech nám podávají jejich uchované dřevěné plastiky, které zobrazují lov, boj, zemědělské práce, oblečení, účesy, nářadí, zbraně apod. Jsou tu zobrazeni lidé různého etnického původu, což odpovídá složitému charakteru formování taštykského lidu. Další vyobrazení tehdejších lidí jsou zachována na kamenných stélách a také na hliněných pohřebních maskách.

Jak se zdejší lid utvářel? Na konci 3. století př. n. l. pronikli na území lidu tagarské kultury v Minusinské pánvi Hunové. Místní obyvatelstvo bylo podrobeno, částečně vytlačeno. Spolu s Huny přišly do této oblasti také další, na nich závislé turecky mluvící kmeny. Výsledkem míšení různých skupin byla nová kultura, která získala jméno podle říčky Taštyk a jejímiž nositeli byli Chakasové. Na rozdíl od tagarské kultury, která ještě patřila do doby bronzové, je u nich již běžné železo, používané jak na zbraně, tak i na nástroje. Doloženy jsou například železné srpy a motyky. U keramiky jde rozlišit 28 různých typů nádob, misek atd.

Hroby jsou většinou poměrně prosté. Obvykle se jedná o pravoúhlé jámy, obložené dřevem. Pohřební výbava nebyla nijak zvlášť bohatá. Rodová šlechta byla pohřbívána v rozsáhlejších pohřebních sklepech, do kterých vedl i vchod. Zde se nacházely zvláštní deštníky, které byly symbolem moci a také pohřební masky, které byly vždy vytvářeny pro konkrétního mrtvého a mají individuální rysy.