Anglosaská království. 3. Království Anglů a Sasů v Anglii

Mercie byla velkým královstvím ve střední Anglii. Název byl asi odvozen od polohy - byla to vlastně Marka, tedy území lidu z pohraničí, protože sousedila s keltskými královstvími na západě. Legendárním zakladatelem byl Icel, podle něhož se nazývala vládnoucí dynastie Iclingové. Významným panovníkem byl na počátku 7. století král Penda, pohan. Vrcholu moci zaznamenala Mercie ve 2. polovině 8. století za vlády Offy, který sjednotil všechna anglosaská království s výjimkou Northumbrie. Proti Wallesu nechal vybudovat tzv. Offův val. Zlom nastal, když byl v roce 825 poražen král Beornwulf v bitvě proti Wessexu, který od té doby převzal mezi Anglosasy vedoucí úlohu. V roce 874 vyhnali Vikingové posledního nezávislého mercijského krále Burgreda a obsadili východní část země. Zbytek se dostává do závislosti na Wessexu. Počátkem 10. století vládla zemi Æthelflæd, dcera Alfréda Velikého, jeho syn Eduard pak zemi přímo připojil.
Northumbrie (Norþhymbra) se rozkládala v dnešní severní Anglii a jižním Skotsku. Název je odvozen od řeky Humber, od níž ležela země směrem na sever. Vznikla sloučením dvou menších království Bernicie a Deiry na počátku 7. století. Král Edwin přijal v roce 627 křesťanství a patřil dočasně k nejmocnějším anglosaským panovníkům, ale v roce 633 byl poražen mercijským Pendou. Pak se na čas znovu obnovila obě původní království. Také křesťanský král Bernicie Oswald byl v roce 642 poražen a zabit Pendou, který ale zahynul v roce 655 v bitvě u Winwaedu proti Oswaldovu nástupci Oswiu. Ten opět sjednotil Northumbrii, ovládl také Mercii a stal se tak nejmocnějším anglosaským králem. Po porážce od Piktů v roce 685 v bitvě u Nechtansmere ale začal význam království upadat, k čemuž se přidaly i vnitřní spory na počátku 8. století. V roce 867 byla země ovládnuta Dány.
Království East Anglia vzniklo kolem roku 520 spojením Norfolku a Suffolku, tedy severního a jižního lidu Anglů. Kolem roku 616, kdy v bitvě u řeky Idle porazil král Readwald Ethelfritha, krále Bernicie, a následně ustanovil Edwina, syna předchozího vládce Deiry Aella, nothumbrijským králem, patřila East Anglie k nejmocnějším anglosaským královstvím. Bohatý Readwaldův hrob v Sutton Hoo je důkazem tehdejší moci. V roce 794 mercijský Offa porazil krále Ethelberta II. a zemi ovládl. Někdy v průběhu 1. poloviny 9. století byla ale mercijská nadvláda svržena. Roku 870 zabili Dánové ve vítězné bitvě posledního zdejšího krále Edmunda a v roce 920 byla země ovládnuta Sasy z Wessexu.
Království Sussex založil saský vládce Ælle, který asi roku 477 přistál, prý se třemi loděmi na zdejším pobřeží. V několika bitvách porazil Brity, postupně je zatlačil a vytvořil si vlastní říši. Dalších údajů ze 6. a 7. století je minimum. Koncem 7. století přijal zdejší král Æthelwealh křesťanství. Roku 686 se po útoku krále Caedwalla země dostává pod vliv Wessexu. Počátkem 8. století si zde získali nadvládu králové Mercie, kteří zemi ovládali až do roku 825, kdy si ji definitivně podrobil wessexský král Egbert.
Království Essex bylo vytvořeno východními Sasy kolem roku 500. Král Sæberht, který vládl na počátku 7. Století, byl pod vlivem svého strýce Æthelberta z Kentu. Přijal křesťanství a jeho hlavním městem byl Lundenwic (Londýn). Jeho synové a nástupci padli v roce 617 v bitvě proti Wessexu. Koncem 7. století se králi Sebbimu podařilo dosadit do Kentu jako krále svého syna Swæfhearda. Na počátku 8. století ovládl Æthelbald z Mercie Londýn a Essex se postupně dostává pod mercijský vliv, který zde vydržel až do porážky Mercie od Wessexu v roce 825.

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Setkání u vína s profesorem Šamánkem

Teleskové. Kurikanové

Chorvát, Elbling, Veritas a další méně obvyklé odrůdy