Ruský kaganát

Pro někoho možná zvláštní spojení, nicméně o tom, že existoval, není celkem pochyb. Už z roku 839 máme franckou informaci o poslech národa Ros, kterým vládl kagan a kteří přišli k franckému císaři Ludvíkovi I. spolu s byzantským poselstvem. Z 9. století máme o Rusech a jejich kaganech informace také od Arabů a Peršanů. Zcela spolehlivé jsou pak vlastní ruské zdroje z 11. a 12. století. Metropolita Ilarion hovoří o velikých knížatech kyjevských Vladimírovi i jeho synovi Jaroslavu Moudrém jako o kaganech. Nápis na zdi kyjevského chrámu sv. Sofie označuje za kagana zase Jaroslavova syna Svjatoslava. I ve slavném Slově o pluku Igorově je takto označen kníže Oleg Svjatoslavič.

Že tedy Rusové měli kagany, o tom není pochyb. Zbývá ale několik drobných nejasností. Není jasné, kdy a kde Ruský kaganát existoval, kdo byli jeho vládcové a kdo tvořil většinu obyvatelstva. Na to jsou názory tak diametrálně odlišné, přímo navzájem se vylučující, že dobrat se pravdy je asi zcela nemožné. Relativně snadné je to u zmíněných Rurikovců 11. a 12. století. Jedná se vládce mnohonárodnostního celku s centrem v Kyjevě. Většina obyvatelstva byli Slované a vládnoucí dynastie, už od poloviny 10. století poslovanštělá, byla zřejmě varjažského (normanského), tedy germánského původu. Tomu odpovídají původní podoby jmen prvních vládců, které nám sice dneska přijdou dokonale slovanské (ruské!), ale původně šlo o jména germánská (Oleg = Helgi, Igor = Ingvar apod.).

Pokud se ale přesuneme do doby před rok 882, kdy varjažský novgorodský kníže Oleg dobyl Kyjev, spojil obě knížectví a vytvořil celek, pro který se ale až mnohem později začal používat název Kyjevská Rus, dostaneme se na podstatně tenčí led.

Tak kde se měl kaganát rozkládat? Někdo tvrdí, že v Podněpří a centrem by měl být Kyjev. Jiní se ovšem domnívají, že na Donu a další ho kladou někam na sever kolem dnešního Petrohradu. A co obyvatelstvo? Poměrně málo příznivců má uvedená severní varianta, kde by jak vládnoucí vrstva, tak i většina obyvatelstva byli Slované. To dost odporuje jak jinak ne moc přesným geografickým údajům muslimských autorů, tak zejména poměrně jasným informacím o tom, že vládnoucí vrstva Rusů se vzhledem i způsobem života jasně odlišovala od podřízených Slovanů.

Obě jižní varianty sice obě mají určitá opodstatnění a nenabízejí tolik rozporů, jako ta severní, problémů ale zůstává spousta. Tak vládcové by mohli být Turkuti Ašina, v důsledku občanské války odtržená část Chazarů, Alani či Normani. Přijmout posledně jmenované by sice bylo dosti pohodlné vzhledem k dalšímu utváření Kyjevské Rusi, nicméně v 1. polovině 9. století, kdy máme již kaganát doložený, to ještě příliš pravděpodobné není.

Další otázkou je mezinárodní postavení tohoto celku v 9. století. Jako nejpravděpodobnější se jeví jistá forma závislosti na říši Chazarů, přední mocnosti východní Evropy v té době.

A jako poslední oříšek ještě zbývá, proč se zdejší vládcové vlastně označovali jako kagani. Ani to není jasné, ale nejlogičtějším vysvětlením je, že se chtěli připodobnit k mocným kaganům chazarským.