Mandžuové 6. Vývoj po uzavření Číny

Po uzavření země byla zavedena tuhá cenzura. Samozřejmostí byl zákaz jakékoliv kritiky vládnoucí dynastie, mnohé nepohodlné spisy byly zakázány, ničeny, páleny. Odhaduje se, že bylo spáleno asi 14 000 knih. K tomuto účelu působili speciální úředníci-cenzoři, kteří měli za úkol vyhledávat a ničit ty knihy, které dynastii nevyhovovaly. Probíhaly i soudní procesy včetně poprav nepohodlných literátů. Přitom ale bylo zároveň vydáváno i velké množství nových, mnohdy kvalitních knih, zejména encyklopedického charakteru.
Dost výrazně se změnil systém výběru nových úředníků. Zatímco dříve museli složit velmi náročné zkoušky, nyní se úřady velmi často kupovaly, rozhodovaly úplatky a protekce. Do vysokých úřadů stále více pronikají Číňané, kteří pak na počátku 19. století už v nich představovali většinu.
Vysoce je oslavována armáda a zejména vojevůdcovské schopnosti císaře, který se pokládá za vládce světa. Novým směrem agrese se stal ve druhé polovině 18. století jih. Nejprve došlo ke dvěma velkým tažením do Barmy. První skončilo katastrofou. Ta sice hrozila i při druhém, ale čínského tažení využili Thajci k vlastnímu útoku, který pak přinutil barmského krále žádat o mír. Barma se dostala do (spíše formální) závislosti na Číně. Celkový výsledek ale rozhodně nebyl nijak oslnivý. Na konci 18. století pak následoval pokus podrobit si dnešní severní Vietnam, kde se Mandžuové pokusili využít vnitřních rozporů. Po jistých počátečních úspěších přišli ale o velkou část armády a celá dlouhá válka skončila neúspěchem. Od 70. let 18. století pak v Číně přibývá velkých rolnických povstání. Na konci století bylo zřejmé, že režim se dostává do určité krize, předchozí období rozmachu skončilo a nastoupila stagnace. Narůstala korupce, zvyšovaly se daně, sílil útlak nejnižších vrstev, velká část obyvatelstva chudne. Typickým bylo v této době štvaní různých národností a náboženství proti sobě, přičemž zejména muslimové byli systematicky zatlačováni. To ale napomáhalo udržovat nadvládu nad porobenými národy. Dalším velmi rozšířeným jevem tohoto období byl vznik mnoha tajných společností, které také často organizovaly různá povstání.

V roce 1796 se po šedesáti letech vlády císař Čchien-lung sám vzdal vlády. Období rozmachu Mandžuů skončilo.

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Setkání u vína s profesorem Šamánkem

Teleskové. Kurikanové

Chorvát, Elbling, Veritas a další méně obvyklé odrůdy