Mandžuové 5. Vrchol moci Čching a uzavření Číny v 50. letech 18. století

V této době vládl Číně císař Čchien-lung (1735-1796). Velkým problémem na počátku jeho vlády bylo oslabení jádra armády. Velká část prostých mandžuských vojáků a nižších důstojníků totiž výrazně zchudla, mnozí byli zadlužení, o svou půdu přišli nebo se o ni nestarali. Císař proto předal velení praporů novou půdu, z jejíchž výnosů měli být chudí vojáci vydržováni. Dále vytvořil nové vesnice, v nichž usadil rodiny mandžuských vojáků, kterým také přidělil další půdu.

Dalším problémem byla povstání národnostních menšin, z nichž velmi silné bylo na jihu země, kde žije menšina Miao. Trvalo dlouho, povstalcům se dařilo porážet i velké armády, vyslané proti nim, nakonec bylo utopeno v krvi. Podobná situace byla i na západě při boji proti tibetské menšině Tubo.

V 50. letech 18. století přikročil císař k velké expanzi proti zemím západě, kde sice měla Čína určitý vliv, ale zároveň si tyto oblasti udržovaly určitou autonomii. Nejprve byl podroben Tibet, kde propuklo proti Mandžuům povstání, vyslaná armáda ho potlačila. Formálně sice vládl dalajláma, fakticky ale mandžuský náměstek. V Džúngarsku císař vyžil vnitřních bojů mezi chány Dabačim a Amursanou. Amursana byl poražen, prchl do Číny, poddal se a požádal o pomoc, kterou dostal. Sám velel předvoji. Když byla země Mandžuy dobyta, dostal ale velmi podřízené postavení, což vedlo k jeho povstání. To bylo neúspěšné a Amursana prchl k Rusům. Velmi špatná situace Mongolů Chalchy vedla k tomu, že povstali a spolupracovali s Amursanou. I oni byli ale poraženi. Císař nakonec vydal příkaz k totálnímu vyhubení Ojratů. Asi 85 % jich bylo skutečně pobito, 5 % uprchlo do Ruska a asi 10 % zůstalo žít pod mandžuskou nadvládou.

V téže době se pro císaře vytvořila příznivá situace i v Kašgaru, kde žili Ujgurové. Zde proti sobě začaly bojovat dvě skupiny muslimského duchovenstva. Mandžuové vojensky pomohli Burchan-ed-Dinovi získat trůn, následně po něm ale požadovali podřízenost a daně. To odmítl a povstal. Po těžkých bojích byli ale i Ujgurové koncem 50. let poraženi a podrobeni.

Na konci těchto výbojů byla říše Čching na vrcholu své moci, ovládala obrovské teritorium, získala veliké bohatství. Zároveň ale došlo k uzavření Číny. Císař, který znal dobře historii země, došel k závěru, že úpadek Číny byl vždy způsoben kombinací dvou faktorů: cizími vpády, usnadněnými vnitřními povstáními. Proto zcela zakázal vstup "barbarských" evropských cizinců do země. Byl zakázán zahraniční obchod, příjezd cizích diplomatů byl tvrdě kontrolován a omezován.