Mytologie starých Turků. II. 3. Stvoření času a počátky Turkutů

Stvoření času

Když byl stvořen svět a přišla na něj i smrt, započal běh času. Lidé ho ale neuměli nijak určit, nevážili si starých, ti zase netušili, že brzy zemřou a že by měli předat své zkušenosti mladým. Tengri z toho byl smutný a pochopil, že je třeba dát lidem kalendář. Rozdělit rok na roční období a dvanáct měsíců, každý rok byl nazván podle nějakého zvířete. Zvířata se dlouho hádala, podle kterého se mají roky jmenovat. Tengri určil, že podle toho, kdo uvidí první slunce, nazve první rok. Chytrá myš vylezla na hlavu velblouda a první si všimla paprsků slunce. Tak byl první rok nazván rokem myši. Postupně dostaly roky i jména dalších jedenácti zvířat. Tak vznikl dvanáctiletý cyklus. Každý rok má něco z povahy daného zvířete. Například rok býka je ve znamení válek, v roce slepice bývají velké úrody, ale také velké zmatky. Rok zajíce není považovaný za příliš šťastný, protože hyne mnoho skotu. Naopak v roce ovce se chovatelé dočkají velkých přírůstků svých stád. Rok opice znamená spoustu změn. Rok myši je výhodný pro Východ, zatímco na Západě je mnoho krveprolití a sporů. Staří Turci neměli názvy pro jednotlivé dny v týdnu a dokonce neznali ani dělení měsíce na týdny. Věk byl určován podle dvanáctiletého cyklu.

Počátky Turkutů

Když se v nejstarších dobách lidé rozdělili na kmeny, žili předkové Turkutů na okraji velkých bažin. Sousední národ na ně útočil, až zůstal pouze jeden desetiletý chlapec. Toho sice nechali nepřátelé naživu, usekali mu ale ruce a nohy a ponechali ho ležet ve stepi. Uviděl ho ale Tengriho havran a začal ho krmit masem. Po nějakém čase mu Tengri poslal vlčici, která se o něho starala.

Když chlapec dospěl, stala se vlčice jeho ženou. Nepřátelský chán měl předtuchu něčeho zlého. Zeptal se šamanů a ti mu sdělili, že potomci onoho chlapce přinesou záhubu jeho říši. Chán vyslal mnoho bojovníků, aby chlapce našli. Chlapec se s vlčicí ukryl v jeskyni. Nepřátelé našli nějakého jiného člověka, usekli mu hlavu a přinesli ji chánovi. Ten se uklidnil a uspořádal hostinu. Z lebky si nechal vyrobit číši.

Vlčice porodila chlapci deset synů. Každý z nich se stal zakladatelem jednoho rodu. Ty se postupně rozrostly. Bratři se začali dohadovat, kdo by měl být prvním kaganem. Podle věštby se jim měl stát ten, který vyleze na posvátném stromě nejvýše a tak se dostane nejblíže k Tengrimu. To se povedlo Ašinovi (Vlk). Bratři zůstali mnohem níže a tvrdili lidu, že Ašina se někde ztratil, ale když se vrátil, slétl z Nebes posvátný orel, sedmkrát Ašinu obletěl a pak na něho usedl. Pak už nikdo nepochyboval, Ašina se stal prvním kaganem a vládl mnoho let. Později národ přesídlil na Altaj, kde se smísil s dalšími kmeny. Začali si říkat Turkuti (Silní). Na počest zvířat, která zachránila jejich prapředka, uctívali vlčici a havrana.