Mytologie starých Turků. II. Mýty. 2. Stvoření člověka

Stvořitelem člověka byl Tengri. Ten vzal hlínu a kameny a z tohoto materiálu vytvořil lidskou postavu. První lidé byli nesmrtelní, ale neměli duši. Podobali se spíše loutkám, proto se Tengri rozhodl dát jim duši nesmrtelných. Odešel pro ni a zatím měli člověka hlídat pes a kočka. Erlik se ale rozhodl vmísit se do toho. Chtěl, aby lidé byli smrtelní. Kočka a pes ho nechtěli k člověku pustit, proto Erlik slíbil kočce, že nikdy nebude člověku sloužit, přesto bude od něho mnohé dostávat. Pes nepřestával štěkat, proto na něho Erlik vypustil strašný mráz. Pes mrzl, ale když mu Erlik slíbil teplý kožich, pustil ho k člověku.

Když st Tengri vrátil, ptal se obou zvířat, zdali se nic nestalo. Kočka tvrdila, že ne, pes ale přiznal, že nebyl schopný Erlikovi odporovat. Tengri psa proklel a ten za to musel věčně sloužit člověku, zejména střežit jeho obydlí a majetek. Turci proto chovali psy, ale neměli rádi kočky.

Od té doby osud člověka závisí na Tengrim. Když ten rozhodne, jeho život skončí, duši ale unese Erlik.

První člověk, kterého Tengri stvořil, se jmenoval Targyn-nama. Ten žil osaměle, ale neznal smutek ani starosti, protože Tengri pro něho stvořil ráj (Aruun-sjudun), kde byla velká stáda zvířat, teklo mnoho řek a zelenala se tráva. První člověk si postavil jurtu a naučil se používat oheň. Nakonec se ale začal nudit. Poprosil Tengriho, aby pro něj stvořil ženu. Tak se i stalo. Z téže hlíny vytvořil Tengri první ženu Muntjušajdi. Erlik pro ni stvořil zvláštní strom s lákavými plody. Když je na jeho radu ochutnala, přišlo na svět velké zlo. Tengri se rozhněval a vyhnal první pár z ráje. Předpověděl, že lidský život bude od tohoto okamžiku těžký, mnohé z jejich dětí se stanou zloději či podvodníky. Lidé budou trpět různými chorobami, ženy budou rodit v bolestech. Ale protože byl Tengri dobrým bohem, naučil lidi rozeznávat různé plodiny, vhodně k jídlu, aby netrpěli hladem.

Země se postupně zaplnila lidmi, objevila se tu i mnohá zvířata a ryby. Tengri přikázal lidem, aby si brali, co potřebují, ale ne více. Zpočátku se živili jen různými plodinami a brali si vždy jen to, co potřebovali k jídlu toho dne, Erlik je ale naučil dělat si zásoby. Díky tomu však potravin ubývalo a lidé si je začali krást. Na světě se objevili zločiny, nenávist a závist. Nejvíce ale trpěla zvířata, která se neuměla bránit před zvůli člověka. Ta proto žádala Tengriho, aby se lidé přestali živit rostlinnou stravou. Tengri se jich zeptal, zda mají lidé jíst jejich maso a oblékat se do jejich kůží. Zvířata se dlouho nemohla dohodnout, nakonec je ale přemluvil moudrý havran. Ten tvrdil, že člověk není tak rychlý jako zvířata, ptáky nemůže pronásledovat do vzduchu a ve vodě neumí plavat. Nemá ani drápy, ostrý zrak a velkou sílu. Člověk je tedy nemůže ani dohnat, ani zabít. Nakonec tedy zvířata souhlasila.

Lidé trpěli velkým hladem a prosili Tengriho, aby jim pomohl. Havran mu řekl, že lidi nejsou schopní ulovit antilopy, ryby ani ptáky. Tengri dlouho přemýšlel, ale pak naučil lidi vyrábět luky, šípy a kopí, lovit zvěř, ptáky i ryby. Lidé si ochočili koně, psy, krávy, velbloudy, ovce a kozy. Brzy se lidé stali největšími lovci na zemi. Zpočátku lovili podle pokynů Tengriho jen to, co opravdu potřebovali, později ale začali lovit pro zábavu. To Tengriho rozzlobilo a rozhodl se lidi potrestat. Nebe začalo tlačit na zemi, dole byl prach, nad ním mlha. Lidé začali po tisících hynout. To trvalo tři roky. Lidé prosili Tengriho o smilování a jemu se jich zželelo. Během těch tří let se ale lidé rozběhli po celé zemi a zapomněli původní společný jazyk. Tak vznikly různé národy.