Čína v období 16 království. 2. Vrchol zmatků a konec období

Říši Pozdní Čao založil vojevůdce Š´Le, který pocházel z národa Kulů. Jednalo se o částečně pohunštělé Číňany, kteří na počátku našeho letopočtu prchali před vysokými daněmi jinými formami útlaku z Číny k Hunům. Zde si vytvářeli zemědělské osady, Hunové je přijali do své říše, ne však do svých rodů. Tak postupně vznikl samostatný národ, který nelze počítat k Číňanům ani k Hunům. Nová říše musela hned v prvních letech své existence svádět mimořádně těžké boje. Nejprve to byla úspěšná válka proti čínské Východní Ťin, ve 2. polovině 20. let pak proti hunské Rané Čao. Tu v roce 329 zničila, její poslední císař byl popraven a území ovládnuto. Š´Le přijímá roku 330 císařský titul. Po jeho smrti vede země nepříliš úspěšné války se sien-pijskou říší Raná Jen a čínskou Ranou Liang. Rozhodující moc u dvora postupně získal Číňan Žan Min, který nakonec nechal vyvraždit nejen císařský rod, ale i všechny Huny a Kuly a v roce 350 vyhlásil novou říši Žan Wej. Ta existovala jen dva roky a byla zničena Ranou Jen (307-370), říší sien-pijských Mu-jungů, která ale sama brzy podlehla Rané Čchin, vytvořené v roce 350 v severozápadní Číně Tanguty.
Její císař Fu Tien I. ovládl Čchang-an a učinil z něho své hlavní město. Jeho nástupce Fu Tien II. porazil jihočínskou říši Východní Ťin a zatlačil ji za Chuang-che. V roce 376 zničil severočínskou říši Raná Liang (320-376). Císař měl dobré čínské rádce, prováděl liberální reformy, snažil se být dobrým vládcem pro všechny poddané bez ohledu na národnost. Měl v plánu ovládnout celou Čínu. V roce 383 sebral obrovskou armádu, údajně až 900 tisíc mužů. Chtěl s ní podrobit říši Východní Ťin, byl ale překvapivě poražen početně slabším nepřítelem. Oslabená říše podlehla v roce 394 Tibeťanům, kteří si založili Pozdní Čchin (384-417). Také oni se usadili v Čchang-anu, ale počátkem 5. století je oslabili vnitřní sváry a nakonec bylo toto císařství zničeno říší Východní Ťin.
Když chystal v roce 383 císař Fu Tien II. velké tažení na jih, poslal část Tangutů na západ, aby ovládli Západní kraj. Ti zde byli úspěšní, po císařově porážce a oslabení se ale nakonec v roce 386 osamostatnili a vytvořili si vlastní říši Pozdní Liang. Ta byla poměrně silná, postupně se jí podrobila některá hunská a sien-pijská knížata. Režim byl ale mimořádně tvrdý, a tak se Hunové odtrhli a vytvořili si Severní Liang (397-439), zatímco Sien-pi si založili Jižní Liang (397-414). Druhá tangutská říše tím velmi zeslábla a i ji nakonec zničili Tibeťané z Pozdní Čchin.
V oblasti Ordosu a na jihozápad odsud žili ve 2. polovině 4. století hunské kmeny, které se dlouhou dobu do bojů o Čínu nezapojili. Měli tu dvě knížectví, kde vládli příbuzní hunských císařů Severní Chan z rodu Liou - Liou Wejčen a Liou Kužen. V roce 367 byli poraženi od Tabgačů (Toba) z říše Daj a uprchli k Tangutům do Rané Čchin. Ta v roce 376 Tabgače porazila, jejich říši zničila a území rozdělila mezi Liou Wenčena a Liou Kužena. Když byli ale Tanguti poraženi od Východní Ťin, obnovil tabgačský vládce Toba Guj říši, kterou nově nazval Pej Wej. Roku 386 zlikvidoval říši Liou Sana, syna Liou Kužena. V roce 391 pak porazil i Liou Wenčena, jehož syn Cheljan Bobo uprchl k Tibeťanům do Pozdní Čchin. V roce 397 se ale od nich odtrhl a vrátil se do původních sídel v Ordosu. Vytvořil zde říši Sia (407-431). Snahy Tibeťanů o jeho opětovné podrobení skončily neúspěšně a Hunové dokonce v roce 417 ovládli Čchang-an. V roce 431 byla ale říše zničena Togonem. Většinu území ovládla Pej Wej.
Další část Hunů prchla k Tangutům do Pozdní Liang. Ti zde pak vytvořili roku 397 říši Severní Liang, ale roku 439 byl její vládce Mugan poražen a zabit Tabgači z Pej Wej. Období 16 království skončilo. Drobný kníže Ašina, původně závislý na Muganovi, odešel s malou skupinou na Altaj. Z jeho rodu vzešli později vládci mocného Turkutského kaganátu.
Tvrdé vzájemné boje ničily síly říší na severu Číny, decimovaly jejich obyvatelstvo a postupně redukovaly počet těchto států. V roce 400 se v povodí Chuang-che nacházelo 10 říší, roku 415 jich bylo 7, 425 jen 3 a od roku 440 byla Čína rozdělena na dvě říše. Na severu byla tabgačská Pej Wej a na jih od Chuang-che ležela čínská Liou Sung.

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Setkání u vína s profesorem Šamánkem

Teleskové. Kurikanové

Chorvát, Elbling, Veritas a další méně obvyklé odrůdy