Sien-pi. 2. Tabgači, Mu-jungové a říše Togon

Tabgači i Mu-jungové patřili k staromongolským kmenům, které byly ve 2. století n. l. součástí velké sien-pijské říše, vytvořené Tchan-š´chajem. Ta se rozpadla v roce 235. Tabgači si poté vytvořili vlastní chanát v čele s Tujinem. Od 1. století př. n. l. žili v Zabajkalsku, ve 3. století n. l. je ale sucho přinutilo přesunout se na jih do stepí na východ od Ordosu. Od ostatních Sien-pi se odlišovali zvykem splétat si cop, což zřejmě převzali od svých sousedů Tunguzů. Snahy o dobré vztahy s Čínou se nevydařily. Čínské intriky nakonec způsobily, že po smrti chána Silu v roce 285 se říše na čas rozdělila na tři samostatné úděly, ale v roce 307 je opět spojil Toba Ilu. Roku 376 zničil chanát tangutský cisař Fu Tien. Po zániku jeho říše v roce 386 byl chánem zvolen Toba Guj. Ten se v roce 398 prohlásil císařem říše Pej Wej, která nakonec dobyla celou severní Čínu a ovládala ji až do poloviny 6. století. V ní se Tabgači brzy rozplynuli v čínském moři a tabgačský účes byl zakázán.

Mu-jungové žili na pomezí severovýchodní Číny a Vnitřního Mongolska. V roce 281 se jejich kníže Mochoba přestěhoval se svým lidem do oblasti kolem dnešního Pekingu a založil dynastii Mu-jung. V témže roce dostal jeho vnuk Šeguj za vojenskou pomoc od čínského císaře titul velký šan-jü. Šegujův syn Mu-jung Chuj pořádal velké nájezdy na Čínu a pokládal se za hlavu všech Sien-pi. V roce 307 se prohlásil Velkým šan-jü Sien-pi. Jeho nástupcem byl Mu-jung Chuan. Ten měl velmi dobré čínské vzdělání. V roce 337 vyhlásil v severovýchodní Číně říši Jen. Ta existovala do roku 370, kdy ji zničili Tanguti. V roce 384 byla obnovena jako Pozdní Jen Mu-jung Čujem. Ten původně musel z říše Jen uprchnout k Tangutům. Velmi dobře sloužil jejich císaři Fu Tienovi, dokonce mu zachránil život, pak se ale od něho odtrhl. Obnovená říše ale vydržela jen do roku 409, kdy byl poslední vládce zabit vzbouřenou vlastní gardou. Číňan Fen Ba, spřízněný s Mu-juny, založil v témže roce říši Severní Jen. Tu v roce 436 zlikvidovala říše Pej Wej. Další skupina pod vedením Mu-jung Čuna ovládla v roce 386 bývalé hlavní město Číny Čchang-an a vyhlásila si říši Západní Jen. Po deseti letech ji zlikvidoval Mu-jung Čuj. Krátce pak ještě existovala i Jižní Jen, zničená roku 410 Číňany a poslední vládce Mu-jung Čao byl popraven.

V roce 310 se od Mu-jung Chuje odtrhl jeho bratr Mu-jung Tujuhun a s částí lidu odkočoval na západ k jezeru Kukunor. Zde nakonec v roce 312 vytvořil říši nazývanou Togon. Název vznikl zkomolením jeho jména. Říše se vnitřně nedělila podle rodového, nýbrž podle vojenského principu na jednotky vedené setníky a tisícníky. Nebyly vybírány žádné pravidelné daně, pouze v případě nutnosti se potřebná suma vybrala od bohatých rodin. Typickým oděvem byly kožichy, široké sukně a plstěné čapky. Ženy nosily copy a zaplétaly si do nich perly a zlaté ozdoby. Dlouhou dobu byl Togon vazalem tabgačské říše Pej Wej, po jejím rozkladu získává nezávislost. V roce 540 se Mu-jung Kuajliu prohlašuje chánem. Roku 634 musela říše uznat závislost na čínské říši Tchang. Její císař rozhoduje, kdo bude chánem. Tchaj-cung dosadil na trůn Mu-jung Šuna, ten byl ale již v roce 635 vlastními lidmi zavražděn. Poté císař dosadil jeho nezletilého syna Mu-jung Nocheba, plně oddaného Číně. Za ženu mu dal čínskou princeznu. Nochebo zavedl v zemi čínský kalendář a posílal mladé Togonce sloužit na císařský dvůr. Brzy proti němu vznikla opozice, která se orientovala na spolupráci s Tibetem. Spiknutí bylo ale odhaleno a tvrdě potlačeno. Poté na Togon zaútočili Tibeťané. Nový císař Gao-cung neposlal pomoc včas, i když udržení země bylo pro Čínu velmi důležité kvůli zachování bezproblémového spojení se Západním krajem. Nochebo byl poražen v roce 663 v bitvě na horním toku Žluté řeky. Uprchl pak do Číny. Ta se dodatečně ještě pokusila zemi dobýt zpět, ale neúspěšně. Říše Togon, poslední z mu-jungských, zanikla.