Historie Zlaté hordy. 4. Nástup islámu a období zmatků
Po smrti Berkeho se v roce 1266 vládcem Zlaté hordy stal Batuuv vnuk Mengu-Timur. Ten jako první vystupuje jako suverénní vládce. Používá titul velký chán, razí mince s vlastním portrétem a jarlyky podřízeným knížatům vydává také svým jménem. I on přijal islám. Za jeho vlády je uděleno povolení janovským kupcům usadit se na Krymu v Jaffě. Vojensky podporuje haličského knížete proti Litvě. Ruská pravoslavná církev dostala jarlyk, osvobozující ji od daní. Pořádá nájezdy do Polska, Byzance, na Kavkaz a do Litvy. Začíná vzrůstat význam vojevůdce Nogaje, který se stal polosamostatným vládcem v západní části říše. Ten později pomohl dostat se na trůn synovi Mengu-Timura Tochtovi. Za to dostal vládu na Krymem. Tochta na základě stížnosti skupiny ruských knížat na velikého knížete uskutečnil v roce 1293 tažení do severovýchodní části Rusi, při němž byla vypleněna města Vladimír, Pěrejaslavl, Murom a další. Chán se snaží posílit centrální vládu, což nakonec vedlo k válce s Nogajem, kterého nakonec porazil. Obnovil spojenectví s egyptskými mamlúky.
Až do počátku 14. století bylo náboženské vyznání soukromou záležitostí obyvatel říše. Vladaři svou víru poddaným nevnucovali a v zemi fungovala řada různých náboženství. To vše se zásadně změnilo po nástupu Uzbeka (1313-1341). Ten po uchopení moci prohlásil islám za oficiální státní ideologii. To vyvolalo velký odpor mezi částí aristokracie. Následovaly masové popravy, které se nezastavily ani před členy vládnoucí dynastie. Údajně bylo popraveno až 120 Čingisovců. Hlavním městem za něj byl Saraj al-Džedid (Nový palác). Svou dceru dal za manželku moskevskému knížeti Jurijovi. Ten válčil proti knížeti tverskému. Přitom se chánova dcera dostala do zajetí kde zemřela. Za to byl tverský kníže popraven. Spory ale pokračovaly i za nástupců obou knížat. Uzbek poskytl moskevskému knížeti Ivanu I. Kalitovi 50 tisíc vojáků a roku 1327 bylo tverské knížectví zpustošeno. Ivan získal jarlyk na titul velikého knížete. Pomáhal potom Uzbekovi i při tažení proti smolenskému knížeti, který odmítal platit daně. Toto období bývá podle některých označováno jako mocenský vrchol Hordy, i když zdaleka ne ve všem byl chán úspěšný. V roce 1323 obsadil litevský kníže Gediminas Kyjev. Uzbek se také marně snažil zabránit polským snahám o připojení Haliče V roce 1337 byla ale jeho armáda poražena králem Kazimírem III. v bitvě na řece Visle. Nepříliš úspěšné byly i jeho války s ílchány na Kavkaze. Větší míru nezávislosti také projevují vládcové Bílé hordy, kteří začínají používat titul chán. Uzbek si za manželku si vzal byzantskou princeznu, udržoval také diplomatické kontakty s mnoha zeměmi Evropy. Za jeho syna Džanibeka pokračuje důsledné prosazování islámu, budují se nové mešity. V roce 1357 se podařilo podrobit Ázerbájdžán. V témže roce byl pravděpodobně zavražděn na pokyn syna Berdibeka. Ten také vzápětí nechal povraždit všechny příbuzné z Batuova rodu, kteří by mohli pro něho představovat konkurenci. Povolil benátským kupcům usadit se v Azově. Potvrdil pravoslavné církvi osvobození od daní. Za jeho vlády vzrůstá moc vojevůdce beklerbega Mamaje. Už v roce 1359 byl chán zavražděn, což se stalo počátkem období dlouhých vnitřních bojů a úpadku říše.
Dochází k velmi rychlému střídání chánů (do roku 1380 jich bylo 25!), kteří jsou obvykle zavražděni některým konkurentem, do bojů o trůn začínají zasahovat další Čingisovci z rodu Džočiho, kteří ale nebyli potomky Batua (např. Šibanovci z Modré hordy). Vedle toho se objevují i samozvanci, kteří sice o sobě tvrdí, že k Batuovu rodu patří, jednalo se ale pravděpodobně o podvodníky. Velký vliv si na západě říše udržuje i Mamaj, který však k vládnoucí dynastii určitě nepatřil, tudíž si nárok na pozici chána nemohl dělat. Místo toho pomáhal dosadit některé Čingisovce, kteří byli spíše jeho loutkami. Občas vládli i dva chánové současně. Oslabení využil litevský velkokníže Algirdas, který definitivně ovládl celé Podněpří s velkými městy jako Kyjev, Černigov nebo Brjansk.
Komentáře
Okomentovat