Zlatá horda, Bílá horda, Modrá horda. 1. část

Tři názvy, jeden poměrně známý, dva už méně, všechny ale poněkud zmatečné. Už proto, že Mongolové či Tataři, s nimiž jsou spojovány, je neznali a nepoužívali. Zlatou hordou bývá obvykle označována nástupnická mongolská říše, vzniklá po velkých výbojích první poloviny 13. století na pomezí Evropy a Asie, která měla pod svým vlivem ruská knížectví. Tento pojem se ale objevuje v ruských pramenech až ve druhé polovině 16. století, tedy dávno po zániku tohoto útvaru. Přesto v průběhu 19. století zcela zdomácněl v historických knihách nejen ruských, ale prakticky všude. Sami Mongolové ji však nazývali Ulus Džočiho, Ulu (= velký) ulus, případně podle dalších vládců jako Ulus Berkeho apod. Samotný pojem horda je v jejich tehdejších dokumentech používán pro vládcův hlavní stan, Rusové jím nazývali vojsko a ve smyslu stát se začíná objevovat až v 15. století.

Proces utváření začal ve 20. letech 13. století, kdy stárnoucí Čingischán začal svou říši dělit mezi své syny a po smrti nejstaršího z nich Džočiho pak mezi jeho potomky. Tehdy také vznikl Ulus Džočiho. Protože ale v důsledku nesmírně úspěšných výbojů Džočiho syna Batua byla dobyta velká část východní Evropy, rozšířil se tento úděl výrazně směrem na západ. Původní hranice ulusů se posunuly, přibyly některé nové. A tehdy vznikl v pramenech zmatek, se kterým si historikové nevědí rady dosud. Mongolové totiž pro neoficiální označení jednotlivých údělů opravdu barvy používali. Ty měly v jejich chápání význam jednak symbolický, kdy některé barvy měly úctyhodnější váhu než jiné (bílá - posvátná), dále pak některé barvy také vyjadřovaly světové strany.

Pro označení základních částí Ulusu Džočiho se používají tři barvy: zlatá, bílá a modrá. Co však která z nich znamená, to už je opravdu problém a jednotliví historici prosazují prakticky všechny myslitelné kombinace. Začnu tím, co je jisté. Celá říše se dělila na východní (levé) a západní (pravé ) křídlo. Nadřazené bylo křídlo západní, kterému vládl Batu, jenž měl i svrchovanou vládu nad zbytkem říše. Východní křídlo se ještě dělilo na dvě části. Vládcem křídla byl Edžen (Orda-Edžen), nejstarší Džočiho syn, jemu podřízený byl Šiban (Šejban), pátý Džočiho syn, který přímo spravoval část východního křídla. Tito tři vládcové měli nejvyšší, i když hierarchicky uspořádané postavení, ostatní potomci Džočiho rodu dostali menší podřízené ulusy, kterých bylo asi 14. Jejich hranice ale nebyly pevné.

A teď znovu k barvám. Pojem Zlatá horda (Altyn orda) je používán buď pro celou říši nebo pouze pro její západní křídlo, jehož východní hranice se nacházely na pomezí Evropy a Asie. To by ještě bylo celkem srozumitelné. Dále už je to trochu horší. Bílá horda (Ak orda) je chápána jako

a/ synonymum pro východní křídlo, přičemž západní by bylo Modrou hordou (Kök orda)

b/ jiný výraz pro západní křídlo, pak by Modrou hordou bylo východní křídlo

c/ východní část východního křídla, spravovaná přímo Edženem, zatímco Modrá horda by se pak nacházela mezi ní a západním křídlem a jednalo by se tedy o ulus Šibana

Poslední řešení je obecně přijímáno v Kazachstánu a mně se jeví jako nejlogičtější. Vzhledem k dalšímu vývoji totiž nabízí nejméně rozporů až protimluvů, které nutně vznikají, pokud se přijme některé z předchozích dělení a mají se pak vyložit zmatky a vnitřní boje uvnitř říše, do nichž se velmi aktivně zapojovali chánové Bílé a Modré hordy, jedni i druzí zcela nepochybně pocházející z východu. Ve svém dalším vyprávění budu tedy vycházet z tohoto předpokladu a pro jednotlivé hordy používat pojmy v uvedeném kazašském pojetí.