Vinařské aktuality - únor 2012

Muškátové šílenství v USA

Největší vinařská společnost na světě, kalifornská firma Gallo, zažívá absolutně nebývalý boom prodeje jednoodrůdového vína. Jedná se o ještě nedávno docela opomíjenou odrůdu Moscato - muškát. Za poslední tři roky vzrostl prodej šestinásobně! To se ale týká celé země, podobné je to i u dalších vinařství. V roce 2008 se prodalo v USA necelých půl milionů kartonů s lahvemi tohoto vína, v roce 2010 1,6 mil., 2011 už 2,8 mil.! Většinou se jedná spíše o levnější vína, obvykle sladká, podávaná často jako aperitiv. Dobře se také hodí k oblíbené asijské kuchyni. Velmi oblíbené Chardonnay se některým zákazníkům trochu omrzelo, u muškátu oceňují jeho sladkost a výraznou ovocnost. Muškátová vína mají oblibu zejména mezi mladými, často příznivci hip-hopu a rapu.

Muškát je velmi stará odrůda, která má mnoho mutací a variant. V Kalifornii se pěstuje především Muscat of Alexandria a dále menší množství Muscat blanc a Muscat orange. Američtí vinaři nyní začínají muškát ve velké míře vysazovat. Pro dosažení větších objemů se někdy tato velmi aromatická odrůda mísí s neutrální francouzskou Colombard. Na nárůst jeho prodeje reagují i zahraniční firmy. Australská Yellow Tail pohotově dodala na americký trh 330 tis. kartonů. Zajímavé možnosti pro vývoz se také nabízejí vinařům z jižní Francie a severní Itálie, kde se muškátové odrůdy pěstují.

A jak to tedy momentálně vypadá s oblíbeností bílých odrůd v USA? Stále ještě vede Chardonnay, druhé je Pinot grigio, třetí Moscato, jak zde označují muškátová vína. Sauvignon blanc, který byl ještě před několika lety druhý, je až na čtvrtém místě. Ještě nedávno přitom byla poptávka po muškátu malá a také vinařští kritici na něj pohlíželi s despektem. Nyní namísto výrazů jako nevýrazný nebo dokonce zatuchlý používají slova fenomenální či uchvacující.

Špatné časy ázerbájdžánského vinařství

Ázerbájdžánské vinařství je v současné době ve velké krizi. V dobách existence Sovětského svazu se víno odsud úspěšně vyváželo do chladnějších oblastí velké země. Po jeho rozpadu si ale zdejší vinaři nejen neudrželi tyto trhy, ale ani nenašli náhradu jinde. V důsledku toho se plocha vinic zmenšila asi patnáctinásobně.

Stane se Moldávie vinařskou mocností?

Moldavský podnikatel Viktor Bostan, majitel skupiny vinařských podniků Bostavan Winery, které patří k největším hráčům ne zdejším trhu, by chtěl udělat z Moldávie jednoho z nejvýznamnějších producentů špičkových vín, důstojného konkurenta Francie či Itálie. Tvrdí, že už dnes produkuje vína srovnatelná s francouzskými a lepší než italská.

Na našem trhu zatím zastupují moldavská vína ten levný horizont. Pravdou je, že ta lepší z nich nabízejí slušný poměr mezi kvalitou a cenou. Takže, kdo ví? Příznivé klimatické podmínky a levná pracovní síla představují poměrně dobré perspektivy do budoucna.

Zákazníci chtějí vína se slevou

Hospodářská krize se v Evropě projevuje i při nákupech vína. I když objem prodeje příliš neklesá, celková cena prodaného vína je nižší. Zákazníci velmi rádi nakupují vína při různých slevách v supermarketech. Výsledky takových akcí jsou až neuvěřitelně úspěšné. V Německu se takovým způsobem prodá až 54 % všech lahví. Podobně se chovají i Angličani. Méně než dříve je zajímají značky a špičková vína, rozhodující je, je-li na láhev sleva. Jen v tom případě pak víno koupí 55 % Britů.

Sítě supermarketů ale i restaurace proto nabízejí stále více různých slev. Výrobcům a obchodníkům s vínem pak nezbývá nic jiného, než hledat cesty, jak cenu vína snížit. Jednou z cest je snížení nákladů na balení a dopravu. Sklo se jeví jako příliš těžké a křehké. Co se týče exportu do zemí jako je Indie nebo Čína, zdá se, že budoucnost mají balení typu bag-in-box. Tím způsobem se dá za stejnou cenu transportovat o 60 % vína více. V Evropě má toto balení zatím úspěch ve Skandinávii a Pobaltí, oblibu získává také v Austrálii, na Novém Zélandě, v JAR a USA.